27. května 2015 – EK navrhla, aby země EU v příštích dvou letech převzaly podle stanovených kvót 40 tisíc osob žádajících o azyl v Itálii a v Řecku. Na Česko mělo připadnout 1328 lidí. ČR a některé další země se proti povinným kvótám postavily.
26. června 2015 – Summit EU rozhodl, že uprchlíky nebude Unie rozdělovat na základě kvót, ale na bázi dobrovolnosti. Česká vláda později schválila, že do konce roku 2017 přijme 1500 migrantů.
4. září 2015 – EK oznámila záměr zemím EU navrhnout přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků do Itálie, Řecka a Maďarska.
– Uprchlická krize byla v Praze tématem mimořádného summitu visegrádské skupiny (V4), který chystaný návrh na přerozdělení dalších uprchlíků důrazně odmítl.
22. září 2015 – Ministři vnitra EU schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků mezi zeměmi EU. Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, Finsko se zdrželo. Polsko nakonec hlasovalo pro kvóty.
21. října 2015 – České ministerstvo vnitra neuspělo u Evropské komise se stížností na přerozdělování uprchlíků v EU, mluvčí Komise řekl, že Komise kvóty považuje za legální.
2. prosince 2015 – Slovensko podalo u Soudního dvora EU žalobu proti přerozdělování uprchlíků na základě kvót. O den později se s žalobou na soud obrátilo i Maďarsko. Česká vláda se k žalobě nepřipojila, vládě by se pak podle vlastního vyjádření hůř bránilo zavedení trvalého mechanismu přerozdělování uprchlíků.
19. ledna 2016 – Ministři vnitra zemí Visegrádu (V4) ve společném memorandu opět odmítli povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků.
10. května 2017 – Slovensko a Maďarsko před Soudním dvorem EU vysvětlovaly důvody, proč se na soud obrátily kvůli kvótám. Maďarský zástupce kvóty označil za politické rozhodnutí, podle názoru Slovenska bylo neadekvátní a neúčinné. Obě země podpořilo také Polsko, které v roce 2015 pro kvóty hlasovalo.
5. června 2017 – Česká vláda rozhodla o tom, že Česko na základě unijních přerozdělovacích kvót nepřijme už žádné migranty z Itálie a Řecka. Vláda systém kvót označila za dysfunkční a ke svému kroku se rozhodla i na základě zhoršené bezpečnostní situace. Česko, které mělo do září přijmout přibližně 2600 lidí, převzalo 12 migrantů z Řecka.
13. června 2017 – EK se rozhodla zahájit 15. června s ČR, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli neplnění přijímání migrantů podle kvót. Český prezident Miloš Zeman to označil za ztrátu suverenity členských zemí EU.
13. července 2017 – ČR zaslala EK své vyjádření ve sporu o nepřijímání migrantů. Výtky ohledně neplnění kvót odmítla.
6. září 2017 – Evropský soudní dvůr zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót.
26. září 2017 – Skončil program přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Přerozděleno bylo 29 144 osob ze 160 tisíc, své kóty splnilo pět států.
8. října 2017 – Německé vládní strany CDU a CSU se dohodly na stanovení horní hranice pro přijímání uprchlíků na 200 tisíc ročně.
20. října 2017 – Jeden ze schválených bodů summitu EU v Bruselu zdůrazňuje, že na otázce reformy způsobu, jak jsou v EU řešeny azylové žádosti, by se měly státy dohodnout.
15. listopadu 2017 – Komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos oznámil, že ostatní státy si zatím převzaly přes 31 500 osob.
29. listopadu 2017 – Estonské předsednictví EU předložilo dokument s opatrným řešením sporu v otázce reformy společného azylového systému. Stále zmiňuje trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót, i když tento výraz nahradilo slovem „spravedlivý podíl“.
4. prosince 2017 – Maďarsko v reakci na zveřejněný dokument uvedlo, že se nadále „pevně staví proti nelegální migraci“.
7. prosince 2017 – První místopředseda EK Frans Timmermans oznámil, že EK posílá Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Naznačil ale zároveň, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice zemí.
14.–15. prosince 2017 – Migrace byla hlavním tématem summitu EU, kterého se poprvé ve funkci premiéra zúčastnil Andrej Babiš. Při setkáních s premiéry visegrádské čtyřky či šéfy Evropské rady Donaldem Tuskem i Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem Babiš obhajoval české odmítání kvót. Spolu s ostatními předsedy vlád zemí V4 přislíbil přispět 35 miliony eur (900 milionů korun) na zlepšení ochrany libyjské hranice. Summit spory ohledně kvót neodstranil.
4. ledna 2018 – Soudní dvůr EU oznámil, že EK u něj podala žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl.
