V Pekingu začalo každoroční zasedání parlamentu. Letos ho zastínilo oznámení o historické změně, která vrací Čínu k vládě jediného muže. Komunistická strana umožní prezidentovi Si Ťin-pchingovi zůstat ve funkci neomezeně dlouho, čímž smaže desetiletí snah zabránit návratu diktatury a úsilí o demokratizaci.
Neomezená vláda Si Ťin-pchinga čeká jen na schválení parlamentem
Neomezenou moc má Si Ťij-phing na dosah ruky (zdroj: ČT24)
Slavnostní zahájení Všečínského shromáždění lidových zástupců (čínského parlamentu) letos stojí ve stínu oznámení, že prezident Si Ťin-pching zůstane u moci neomezeně dlouho. Jedná se o kritický okamžik v čínské historii, kterým vyvrcholilo veškeré Si Ťin-pchingovo úsilí. Od svého jmenování do čela strany v roce 2012 se snaží koncentrovat moc a vynést se nad kolektivní vedení budované v posledních dekádách.
Postupně se nominoval do čela orgánů dohlížejících na národní bezpečnost, finance, ekonomické reformy a další důležité záležitosti, čímž efektivně odsunul do ústraní dvojku ve straně premiéra Li Kche-čchianga. Změna ústavy naruší systém přijatý vůdcem Teng Siao-pchingem v roce 1982, aby se neopakovaly krvavé excesy, jako byla Kulturní revoluce za celoživotní diktatury Mao Ce-tunga.
Parlament má na výročním plenárním zasedání také potvrdit složení nové čínské vlády, čímž bude oficiálně zahájeno druhé funkční období Si Ťin-pchinga jako prezidenta země. Očekává se i schválení nového a vlivného protikorupčního úřadu, který by měl pomoci prezidentovi v tažení proti korupci, což stanovil za klíčový bod své vlády.
Všečínské shromáždění lidových zástupců
O změně ústavy se bude na zasedání čínského parlamentu rozhodovat v neděli 11. března a předpokládá se, že delegáti návrh jednoznačně schválí. Poslanci budou hlasovat i o návrhu komunistické strany zakotvit do ústavy „myšlenky Si Ťin-pchinga o socialismu čínského typu v nové éře“.
Premiér Li Kche-čchiang ve svém pondělním, takřka dvouhodinovém projevu rovněž vyzdvihoval přínos Si Ťin-pchingovy vlády. „Musíme zabezpečit postavení generálního tajemníka Si Ťin-pchinga a autoritu ústředního výboru strany a její centralizované a jednotné vedení,“ řekl premiér v proslovu k téměř 3000 delegátů ve Velké síni lidu v Pekingu.
Trvající cenzura a chybějící společenská diskuse
Si Ťin-pching se dostal do čela strany koncem roku 2012 a soustředil od té doby ve svých rukou tolik moci, jako žádný jiný čínský vůdce nejméně za posledních pětadvacet let. Prezidentem je od března 2013. Západ a čínská opozice prezidenta kritizují, že jeho působení v čele země je provázeno návratem kultu osobnosti kolem hlavy státu a také posílením represí vůči obráncům demokracie a lidských práv.
V Číně je prezident stále nesmírně populární, mimo jiné díky svému nesmlouvavému tažení proti korupci. Proti plánu na jeho možné doživotní vládnutí ale vystoupila řada lidí na internetu, kteří varovali před nástupem diktatury ve stylu KLDR a návratu k éře Mao Ce-tunga.
Společenská diskuse v Číně neexistuje. Cenzura maže komentáře na sociálních sítích a propaganda v televizi dokola ukazuje záběry prezidenta. Lidový deník, který je hlásnou troubou strany, napsal, že nemusí jít o doživotní vládu. Někteří intelektuálové ale vznášejí námitky, přestože za to hrozí tresty, a vyzývají poslance, aby změnu zamítli.
Analytici upozorňují i na velké rozdíly mezi Si Ťin-pchingem a zakladateli komunistické Číny, které by mohly jeho rozlet brzdit. Jednou z odlišností je, že není tak oblíbený jako Teng Siao-pching. Naopak se ho ve straně bojí, protože z protikorupční kampaně udělal nástroj na odstraňování rivalů, a tím si udělal mnoho nepřátel.
Poslanec Wang Ťia-čchi ze severovýchodní provincie Ťi-lin řekl, že Čína má svůj vlastní politický model a má se jím řídit. „Není důvod řídit se příkladem jiných zemí. Máme naši vlastní historii, systém a instituce,“ prohlásil.
Plenární zasedání parlamentu se koná za přísných bezpečnostních opatření a čínské úřady i tentokrát poslali odpůrce vlády pryč z Pekingu na nucenou dovolenou. BBC při odjezdu zachytila například disidenta Chu Ťiu, který je přítelem rodiny zesnulého a předtím dlouho vězněného nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa. „Odjíždím do Šen-čenu. Nesmím tady zůstat, protože začíná zasedání parlamentu a Čína mění ústavu,“ řekl zpravodaji BBC. „Hlavní důvod je, že se nesmím setkávat s lidmi, jako jste vy,“ dodal.