Největší a nejtěžší vyráběný vrtulník. Ruský Mi-26 létá už 40 let

Před čtyřiceti lety se poprvé vznesl do vzduchu nejsilnější létající stroj svého druhu – ruský vrtulník s označením Mi-26. Sovětská armáda helikoptéru, které se ty západní dokázaly svými výkony jen přiblížit, do běžné služby zařadila až v polovině 80. let.

Největším a nejtěžším vrtulníkem světa se mohl Sovětský svaz chlubit už od konce 50. let minulého století. Starší typ Mil Mi-6 ale překonal v roce 1977 jeho nástupce s označením Mi-26. Jeho velikost vynikne zejména v porovnání s jinými stroji s rotujícím křídlem. Na délku – včetně ocasu – měří dodnes vyráběný ruský vrtulník více než 40 metrů. Je tak téměř stejně dlouhý jako nejdelší verze dopravního Boeingu 737. Průměr osmilistého hlavního rotoru pak činí 32 metrů (tedy více, než je šířka hokejového kluziště). Obřím vnějším rozměrům odpovídá i nezvykle velký prostor pro náklad.

Útroby vrtulníku pojmou vše od běžných vojenských terénních automobilů až po obrněný transportér. Podobně jako jiné vrtulníky může i Mi-26 přepravovat také pasažéry a i v tomhle parametru se vyrovná menším dopravním letadlům. Podle předpisů se do něj vejde 90 vyzbrojených vojáků (nebo až 60 nosítek se zraněnými), ve skutečnosti ale Mi-26 uveze lidí mnohem více – jeho náklad totiž může vážit až 20 tun.

Velká kapacita vrtulíku stojí za jednou z nejhorších leteckých katastrof v dějinách Ruska

Velký vnitřní prostor a rekordní nosnost lákaly například během války v Čečensku ruskou armádu k využívání jeho kapacity až na hranice možností. Nebylo výjimkou, že se do Mi-26 vešlo i více než 100 výsadkářů. Velký vrtulník ale také představoval snadný cíl. V srpnu 2002 sestřelili u ruské základny nedaleko Grozného stroj s více než 150 lidmi na palubě, pád do minového pole nepřežilo 127 mužů.

Technické parametry vrtulníku Mil MI–26
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Kvůli vysokému počtu obětí je tato událost jednou z nejhorších leteckých katastrof v dějinách Ruska a zároveň také jedním z nejtragičtějších pádů helikoptér – zřejmě i proto, že žádný ze západních strojů nepojme tolik pasažérů. Nejtěžší a nejsilnější vrtulníky amerického původu, CH-47 Chinook a CH-53 Sea Stallion, mohou převážet nejvýše 55 lidí a jejich nosnost dosahuje poloviny (Chinook), respektive tří čtvrtin (Sea Stallion) Mi-26.

Vrtulník koupilo i Mexiko nebo Indie

Sovětští konstruktéři postavili koncem 60. let dokonce ještě větší vrtulník, Mil V-12 připomínající dopravní letadlo s krátkými křídly s rotory na koncích. Do výroby se ale stroj pro skoro 200 pasažérů nebo 40 tun nákladu nedostal. Největším a nejtěžším vyráběným vrtulníkem všech dob je tak právě Mil Mi-26. Kromě Ruska a postsovětských zemí jej koupily Mexiko, Venezuela nebo Indie a létá i u několika civilních provozovatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 2 mminutami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 59 mminutami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 1 hhodinou

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 4 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 5 hhodinami

Evropský pohled