Před čtyřiceti lety se poprvé vznesl do vzduchu nejsilnější létající stroj svého druhu – ruský vrtulník s označením Mi-26. Sovětská armáda helikoptéru, které se ty západní dokázaly svými výkony jen přiblížit, do běžné služby zařadila až v polovině 80. let.
Největším a nejtěžším vrtulníkem světa se mohl Sovětský svaz chlubit už od konce 50. let minulého století. Starší typ Mil Mi-6 ale překonal v roce 1977 jeho nástupce s označením Mi-26. Jeho velikost vynikne zejména v porovnání s jinými stroji s rotujícím křídlem. Na délku – včetně ocasu – měří dodnes vyráběný ruský vrtulník více než 40 metrů. Je tak téměř stejně dlouhý jako nejdelší verze dopravního Boeingu 737. Průměr osmilistého hlavního rotoru pak činí 32 metrů (tedy více, než je šířka hokejového kluziště). Obřím vnějším rozměrům odpovídá i nezvykle velký prostor pro náklad.
Útroby vrtulníku pojmou vše od běžných vojenských terénních automobilů až po obrněný transportér. Podobně jako jiné vrtulníky může i Mi-26 přepravovat také pasažéry a i v tomhle parametru se vyrovná menším dopravním letadlům. Podle předpisů se do něj vejde 90 vyzbrojených vojáků (nebo až 60 nosítek se zraněnými), ve skutečnosti ale Mi-26 uveze lidí mnohem více – jeho náklad totiž může vážit až 20 tun.
Velká kapacita vrtulíku stojí za jednou z nejhorších leteckých katastrof v dějinách Ruska
Velký vnitřní prostor a rekordní nosnost lákaly například během války v Čečensku ruskou armádu k využívání jeho kapacity až na hranice možností. Nebylo výjimkou, že se do Mi-26 vešlo i více než 100 výsadkářů. Velký vrtulník ale také představoval snadný cíl. V srpnu 2002 sestřelili u ruské základny nedaleko Grozného stroj s více než 150 lidmi na palubě, pád do minového pole nepřežilo 127 mužů.
Kvůli vysokému počtu obětí je tato událost jednou z nejhorších leteckých katastrof v dějinách Ruska a zároveň také jedním z nejtragičtějších pádů helikoptér – zřejmě i proto, že žádný ze západních strojů nepojme tolik pasažérů. Nejtěžší a nejsilnější vrtulníky amerického původu, CH-47 Chinook a CH-53 Sea Stallion, mohou převážet nejvýše 55 lidí a jejich nosnost dosahuje poloviny (Chinook), respektive tří čtvrtin (Sea Stallion) Mi-26.
Vrtulník koupilo i Mexiko nebo Indie
Sovětští konstruktéři postavili koncem 60. let dokonce ještě větší vrtulník, Mil V-12 připomínající dopravní letadlo s krátkými křídly s rotory na koncích. Do výroby se ale stroj pro skoro 200 pasažérů nebo 40 tun nákladu nedostal. Největším a nejtěžším vyráběným vrtulníkem všech dob je tak právě Mil Mi-26. Kromě Ruska a postsovětských zemí jej koupily Mexiko, Venezuela nebo Indie a létá i u několika civilních provozovatelů.
