Zvěrstva v kolonii Dignidad ukončil až Pinochetův pád. Snaha odškodnit oběti teď sílí v Chile i Německu

4 minuty
Německé snahy o odškodnění obětí z chilské sektářské kolonie Dignidad
Zdroj: ČT24

Mučení, zneužívání dětí, vraždění odpůrců, otrocké práce. To byl svět sekty Colonia Dignidad, kterou založil před půlstoletím v Chile někdejší zdravotník wehrmachtu. Německo teď konečně otevírá cestu k potrestání spolupachatelů a odškodnění obětí. Soudy se budou zabývat mimo jiné kolektivní žalobou, kterou chystá právník obětí, jenž v kolonii sám trpěl.

Kolonii Dignidad založil v roce 1961 Paul Schäfer – zdravotník wehrmachtu a pedofil, který se dal na dráhu evangelického kazatele a k úpatí And vylákal desítky německých věřících.

Sexuální násilí každodenní realitou

Svět místo u města Parral dlouho považoval za skupinu neškodných podivínů v bavorských krojích. Jenže když se roku 1988 dostali dva členové sekty ven, vynořily se na povrch první hrůzy. Asi 300 obyvatel nesmělo území obehnané ostnatým drátem opustit. V usedlosti platil zákaz telefonů, kalendářů a až na výjimky i sexuálních vztahů.

Muži žili odděleně od žen, stejně jako rodiče od svých dětí, pro které bylo sexuální násilí často každodenní realitou. „Byl to těžký život plný práce, bití, trestů, neustále nás bili a zavírali, nechávali nás často bez jídla a vody,“ konstatoval právník obětí Winfried Hempel, který strávil v uzavřené sektě polovinu svého života.

Konec přišel až s pádem Pinochetova režimu, který Schäfera podporoval a jeho metody využíval. Na svobodu se v roce 1997 poprvé dostal také Hempel. „Mluvil jsem jen německy, neměl jsem vystudovanou žádnou školu, neměl jsem jediné peso, vlastně jsem nikdy v životě peníze neviděl. Vypadal jsem jako dvacetiletý muž, ale mentálně jsem byl jako sedmiletý nebo osmiletý,“ vzpomíná.

Hempel následně vystudoval práva a obrátil se na soud. Chile podle něj umožnilo existenci jedné z nejhorších sekt v dějinách lidstva. Proto od státu jménem 120 obětí vymáhá odškodnění.

Hotel Villa Baviera
Zdroj: Peter Smolka/ČTK/DPA

Do konce roku se chystá podat žalobu i proti německému státu. „Už v roce 1976 utekli první lidé. Ti, kteří měli německé občanství, měli být pod jeho ochranou, ale Německo neudělalo vůbec nic,“ poznamenal právník.

V Německu se věci daly zásadně do pohybu až během posledního roku. Vláda v Berlíně přiznala, že němečtí diplomaté v Chile léta přinejlepším zavírali oči nad zvěrstvy, kterých se jejich krajané v kolonii dopouštěli.

Spolkový sněm v červnu před zraky obětí schválil rezoluci, která má vést k jejich odškodnění a odkrytí zločinů. „Německo nese morální i politickou spoluzodpovědnost. Němečtí diplomaté nesou část viny,“ uvedl jeden z autorů parlamentního návrhu na odškodnění obětí Michael Brand.

Viníci stále unikají trestu

Detaily o německých kontaktech s lídry sekty stále leží v archivu tajné služby, upozorňuje Jan Stehle z dokumentačního centra Chile – Latinská Amerika. Německo-chilská justiční spolupráce má navíc na kontě zatím jediný úspěch.

Soud v Krefeldu v srpnu rozhodl, že spoluzakladatel sekty Hartmut Hopp si musí trest, před kterým utekl z Chile odsedět v Německu. „Pachatelé tu bydlí bez trestu, roky plynou. Viníci stárnou, jejich oběti také a hrozí, že mnoho zločinů zůstane bez trestu,“ konstatoval Stehle.

A Chile na tom není s tresty o moc lépe. Schäfer byl zatčen až v roce 2005 v Argentině. Během několika procesů s ním a jeho spolupachateli vyšetřovatelé odhalili, že se v kolonii skrývali i hledaní nacističtí zločinci, včetně nechvalně proslulého doktora Mengeleho, a že tajná služba diktátora Pinocheta kolonii pravidelně využívala jako tajnou mučírnu politických vězňů.

Zakladatel kolonie Dignidad Paul Schäfer
Zdroj: Rolando Andrade/ČTK/AP Photo

Schäfer zemřel poté, co strávil ve vězení jen čtyři roky. Za mřížemi zůstávají pouze tři další muži. „Je to padesát let zločinů a za padesát let zločinů není možné odsoudit jen tři lidi navíc pouze na pět let,“ zdůraznil Hempel.

Viníci často dál žijí v kolonii přeměněné na turistickou Villu Bavieru – po boku svých někdejších obětí, za nimiž se Hempel pravidelně vrací. Sám věří, že do pěti let země své selhání přizná.

Skutečnými událostmi odehrávajícími se v chilské kolonii se inspiruje německo-lucembursko-francouzské drama Kolonie režiséra Floriana Gallenbergera, které mělo premiéru minulý rok. Hlavní role ztvárnili herci Emma Watsonová a Daniel Brühl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...