Zvěrstva v kolonii Dignidad ukončil až Pinochetův pád. Snaha odškodnit oběti teď sílí v Chile i Německu

Nahrávám video
Německé snahy o odškodnění obětí z chilské sektářské kolonie Dignidad
Zdroj: ČT24

Mučení, zneužívání dětí, vraždění odpůrců, otrocké práce. To byl svět sekty Colonia Dignidad, kterou založil před půlstoletím v Chile někdejší zdravotník wehrmachtu. Německo teď konečně otevírá cestu k potrestání spolupachatelů a odškodnění obětí. Soudy se budou zabývat mimo jiné kolektivní žalobou, kterou chystá právník obětí, jenž v kolonii sám trpěl.

Kolonii Dignidad založil v roce 1961 Paul Schäfer – zdravotník wehrmachtu a pedofil, který se dal na dráhu evangelického kazatele a k úpatí And vylákal desítky německých věřících.

Sexuální násilí každodenní realitou

Svět místo u města Parral dlouho považoval za skupinu neškodných podivínů v bavorských krojích. Jenže když se roku 1988 dostali dva členové sekty ven, vynořily se na povrch první hrůzy. Asi 300 obyvatel nesmělo území obehnané ostnatým drátem opustit. V usedlosti platil zákaz telefonů, kalendářů a až na výjimky i sexuálních vztahů.

Muži žili odděleně od žen, stejně jako rodiče od svých dětí, pro které bylo sexuální násilí často každodenní realitou. „Byl to těžký život plný práce, bití, trestů, neustále nás bili a zavírali, nechávali nás často bez jídla a vody,“ konstatoval právník obětí Winfried Hempel, který strávil v uzavřené sektě polovinu svého života.

Konec přišel až s pádem Pinochetova režimu, který Schäfera podporoval a jeho metody využíval. Na svobodu se v roce 1997 poprvé dostal také Hempel. „Mluvil jsem jen německy, neměl jsem vystudovanou žádnou školu, neměl jsem jediné peso, vlastně jsem nikdy v životě peníze neviděl. Vypadal jsem jako dvacetiletý muž, ale mentálně jsem byl jako sedmiletý nebo osmiletý,“ vzpomíná.

Hempel následně vystudoval práva a obrátil se na soud. Chile podle něj umožnilo existenci jedné z nejhorších sekt v dějinách lidstva. Proto od státu jménem 120 obětí vymáhá odškodnění.

Hotel Villa Baviera
Zdroj: Peter Smolka/ČTK/DPA

Do konce roku se chystá podat žalobu i proti německému státu. „Už v roce 1976 utekli první lidé. Ti, kteří měli německé občanství, měli být pod jeho ochranou, ale Německo neudělalo vůbec nic,“ poznamenal právník.

V Německu se věci daly zásadně do pohybu až během posledního roku. Vláda v Berlíně přiznala, že němečtí diplomaté v Chile léta přinejlepším zavírali oči nad zvěrstvy, kterých se jejich krajané v kolonii dopouštěli.

Spolkový sněm v červnu před zraky obětí schválil rezoluci, která má vést k jejich odškodnění a odkrytí zločinů. „Německo nese morální i politickou spoluzodpovědnost. Němečtí diplomaté nesou část viny,“ uvedl jeden z autorů parlamentního návrhu na odškodnění obětí Michael Brand.

Viníci stále unikají trestu

Detaily o německých kontaktech s lídry sekty stále leží v archivu tajné služby, upozorňuje Jan Stehle z dokumentačního centra Chile – Latinská Amerika. Německo-chilská justiční spolupráce má navíc na kontě zatím jediný úspěch.

Soud v Krefeldu v srpnu rozhodl, že spoluzakladatel sekty Hartmut Hopp si musí trest, před kterým utekl z Chile odsedět v Německu. „Pachatelé tu bydlí bez trestu, roky plynou. Viníci stárnou, jejich oběti také a hrozí, že mnoho zločinů zůstane bez trestu,“ konstatoval Stehle.

A Chile na tom není s tresty o moc lépe. Schäfer byl zatčen až v roce 2005 v Argentině. Během několika procesů s ním a jeho spolupachateli vyšetřovatelé odhalili, že se v kolonii skrývali i hledaní nacističtí zločinci, včetně nechvalně proslulého doktora Mengeleho, a že tajná služba diktátora Pinocheta kolonii pravidelně využívala jako tajnou mučírnu politických vězňů.

Zakladatel kolonie Dignidad Paul Schäfer
Zdroj: Rolando Andrade/ČTK/AP Photo

Schäfer zemřel poté, co strávil ve vězení jen čtyři roky. Za mřížemi zůstávají pouze tři další muži. „Je to padesát let zločinů a za padesát let zločinů není možné odsoudit jen tři lidi navíc pouze na pět let,“ zdůraznil Hempel.

Viníci často dál žijí v kolonii přeměněné na turistickou Villu Bavieru – po boku svých někdejších obětí, za nimiž se Hempel pravidelně vrací. Sám věří, že do pěti let země své selhání přizná.

Skutečnými událostmi odehrávajícími se v chilské kolonii se inspiruje německo-lucembursko-francouzské drama Kolonie režiséra Floriana Gallenbergera, které mělo premiéru minulý rok. Hlavní role ztvárnili herci Emma Watsonová a Daniel Brühl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMagyar má šanci vyhrát maďarské volby, shodují se Vondra, Telička a Joch

Hosté Nedělní debaty shodně předpokládají, že maďarské volby spíše vyhraje opoziční lídr Péter Magyar, a mohl by tak po šestnácti letech vystřídat ve vedení země Viktora Orbána, byť „politickou revoluci“ čekat nelze. Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra, bývalý eurokomisař Pavel Telička a ředitel Občanského institutu Roman Joch mluvili v debatě také o tom, zda považují současné Maďarsko za autoritářský stát, a jak by se pod premiérem Magyarem mohla změnit zahraniční politika země.
před 9 mminutami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 21 mminutami

Maďaři volí parlament. Rýsuje se rekordní účast

O svém nadcházejícím vítězství v maďarských parlamentních volbách v neděli ve volebních místnostech shodně hovořili premiér Viktor Orbán i opoziční lídr Péter Magyar. Účast ve 13:00 přesáhla 54 procent, před čtyřmi lety to bylo čtyřicet procent.
06:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael zničil „připravený“ raketomet v Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoFalešná videa v maďarské kampani bavila i děsila

V Maďarsku se před volbami šířila videa vytvořená umělou inteligencí. Falešné nahrávky mají pobavit, dojmout, znejistit i vyvolat obavy. Fidesz premiéra Viktora Orbána straší Bruselem či Ukrajinou, opozice vytáhla třeba nízké důchody. Dlouho bylo tématem i možné kompromitující video na lídra opoziční Tiszy Pétera Magyara. Z TikToku zmizely v poslední době desítky falešných účtů politiků – včetně videí, které zhlédly tisíce lidí.
před 7 hhodinami

Nejméně 30 mrtvých si vyžádala tlačenice v haitské pevnosti Citadelle Laferrière

Nejméně 30 lidí zemřelo při sobotní tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Podle agentury AP to oznámily místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP patří památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
05:04Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...