Zvěrstva v kolonii Dignidad ukončil až Pinochetův pád. Snaha odškodnit oběti teď sílí v Chile i Německu

Nahrávám video

Mučení, zneužívání dětí, vraždění odpůrců, otrocké práce. To byl svět sekty Colonia Dignidad, kterou založil před půlstoletím v Chile někdejší zdravotník wehrmachtu. Německo teď konečně otevírá cestu k potrestání spolupachatelů a odškodnění obětí. Soudy se budou zabývat mimo jiné kolektivní žalobou, kterou chystá právník obětí, jenž v kolonii sám trpěl.

Kolonii Dignidad založil v roce 1961 Paul Schäfer – zdravotník wehrmachtu a pedofil, který se dal na dráhu evangelického kazatele a k úpatí And vylákal desítky německých věřících.

Sexuální násilí každodenní realitou

Svět místo u města Parral dlouho považoval za skupinu neškodných podivínů v bavorských krojích. Jenže když se roku 1988 dostali dva členové sekty ven, vynořily se na povrch první hrůzy. Asi 300 obyvatel nesmělo území obehnané ostnatým drátem opustit. V usedlosti platil zákaz telefonů, kalendářů a až na výjimky i sexuálních vztahů.

Muži žili odděleně od žen, stejně jako rodiče od svých dětí, pro které bylo sexuální násilí často každodenní realitou. „Byl to těžký život plný práce, bití, trestů, neustále nás bili a zavírali, nechávali nás často bez jídla a vody,“ konstatoval právník obětí Winfried Hempel, který strávil v uzavřené sektě polovinu svého života.

Konec přišel až s pádem Pinochetova režimu, který Schäfera podporoval a jeho metody využíval. Na svobodu se v roce 1997 poprvé dostal také Hempel. „Mluvil jsem jen německy, neměl jsem vystudovanou žádnou školu, neměl jsem jediné peso, vlastně jsem nikdy v životě peníze neviděl. Vypadal jsem jako dvacetiletý muž, ale mentálně jsem byl jako sedmiletý nebo osmiletý,“ vzpomíná.

Hempel následně vystudoval práva a obrátil se na soud. Chile podle něj umožnilo existenci jedné z nejhorších sekt v dějinách lidstva. Proto od státu jménem 120 obětí vymáhá odškodnění.

Hotel Villa Baviera
Zdroj: Peter Smolka/ČTK/DPA

Do konce roku se chystá podat žalobu i proti německému státu. „Už v roce 1976 utekli první lidé. Ti, kteří měli německé občanství, měli být pod jeho ochranou, ale Německo neudělalo vůbec nic,“ poznamenal právník.

V Německu se věci daly zásadně do pohybu až během posledního roku. Vláda v Berlíně přiznala, že němečtí diplomaté v Chile léta přinejlepším zavírali oči nad zvěrstvy, kterých se jejich krajané v kolonii dopouštěli.

Spolkový sněm v červnu před zraky obětí schválil rezoluci, která má vést k jejich odškodnění a odkrytí zločinů. „Německo nese morální i politickou spoluzodpovědnost. Němečtí diplomaté nesou část viny,“ uvedl jeden z autorů parlamentního návrhu na odškodnění obětí Michael Brand.

Viníci stále unikají trestu

Detaily o německých kontaktech s lídry sekty stále leží v archivu tajné služby, upozorňuje Jan Stehle z dokumentačního centra Chile – Latinská Amerika. Německo-chilská justiční spolupráce má navíc na kontě zatím jediný úspěch.

Soud v Krefeldu v srpnu rozhodl, že spoluzakladatel sekty Hartmut Hopp si musí trest, před kterým utekl z Chile odsedět v Německu. „Pachatelé tu bydlí bez trestu, roky plynou. Viníci stárnou, jejich oběti také a hrozí, že mnoho zločinů zůstane bez trestu,“ konstatoval Stehle.

A Chile na tom není s tresty o moc lépe. Schäfer byl zatčen až v roce 2005 v Argentině. Během několika procesů s ním a jeho spolupachateli vyšetřovatelé odhalili, že se v kolonii skrývali i hledaní nacističtí zločinci, včetně nechvalně proslulého doktora Mengeleho, a že tajná služba diktátora Pinocheta kolonii pravidelně využívala jako tajnou mučírnu politických vězňů.

Zakladatel kolonie Dignidad Paul Schäfer
Zdroj: Rolando Andrade/ČTK/AP Photo

Schäfer zemřel poté, co strávil ve vězení jen čtyři roky. Za mřížemi zůstávají pouze tři další muži. „Je to padesát let zločinů a za padesát let zločinů není možné odsoudit jen tři lidi navíc pouze na pět let,“ zdůraznil Hempel.

Viníci často dál žijí v kolonii přeměněné na turistickou Villu Bavieru – po boku svých někdejších obětí, za nimiž se Hempel pravidelně vrací. Sám věří, že do pěti let země své selhání přizná.

Skutečnými událostmi odehrávajícími se v chilské kolonii se inspiruje německo-lucembursko-francouzské drama Kolonie režiséra Floriana Gallenbergera, které mělo premiéru minulý rok. Hlavní role ztvárnili herci Emma Watsonová a Daniel Brühl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánoPrávě teď

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled