Bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič má strávit zbytek života ve vězení. Rozhodl tak Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Mladiče potrestal za zločiny spáchané jeho silami během bosenské války v letech 1992–1995. Obhajoba žádala zproštění viny v celém rozsahu. Mladičův obhájce Dragan Ivetič uvedl, že se Mladič odvolá.
Proces s Mladičem začal 16. května 2012 a závěrečné řeči obžaloby a obhajoby zazněly loni v prosinci. Tribunál Mladičovi přisoudil vinu mimo jiné za brutální ostřelování obklíčeného Sarajeva a hlavní odpovědnost za srebrenický masakr. Při něm bosenskosrbské síly v létě 1995 na konci války v Bosně povraždily osm tisíc zajatých muslimských mužů, včetně starců a chlapců.
Obžaloba Mladiče má jedenáct bodů, soud ho uznal vinným v deseti z nich. Ve dvou bodech je Mladič viněn z genocidy, podle tribunálu se jí dopustil ve Srebrenici, ale už ne v šesti bosenských obcích v roce 1992. Dále byl uznán vinným v pěti bodech ze zločinů proti lidskosti a ve čtyřech z porušení zákonů nebo zvyklostí válečného práva.
„Za spáchání těchto zločinů senát odsuzuje pana Ratka Mladiče k doživotnímu vězení,“ oznámil soudce Alphons Orie verdikt haagského tribunálu. Tomuto výroku předcházely dvě hodiny, během kterých soud seznamoval přítomné se závěry více než čtyřletého procesu. Mladičovy zločiny soudce označil za „jedny z nejohavnějších, jaké kdy lidstvo poznalo, včetně genocidy, vyhlazování a zločinů proti lidskosti“.
Orie mimo jiné řekl, že senát dospěl k závěru, že Mladič výrazně přispěl ke zločinům, které byly spáchány ve Srebrenici. Kromě toho osobně nařídil ostřelování Sarajeva, jehož terčem bylo civilní obyvatelstvo a jež naplnilo všechny znaky genocidy. Na svědomí má i braní rukojmí z řad pozorovatelů OSN a příslušníků mezinárodních sil UNPROFOR na konci války.
Mladičovi se po válce dařilo šestnáct let unikat spravedlnosti. Zatčen byl nakonec v Srbsku v roce 2011.
Soudce Mladiče vykázal ze sálu
Zasedání tribunálu bylo téměř na hodinu přerušené, neboť Mladičovi se podle médií udělalo špatně. Obžalovaný se po zhruba padesáti minutách do soudní síně vrátil, nicméně byl podle televize B92 kvůli nevhodnému chování zase vykázán ven.
Obhajoba nejprve požádala předsedajícího soudce o krátkou přestávku, aby Mladič mohl odejít na toaletu. Původně povolená pětiminutová přestávka se ale postupně prodlužila na zhruba 50 minut a televizní přenos ze soudní síně byl přerušen.
Chorvatský deník Večernji list s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsal, že do prostoru za soudní síní přišli členové Mladičovy rodiny a „bělehradští lékaři“. Podle tohoto zdroje panovaly obavy, že vynášení rozsudku nebude pokračovat, respektive že jde o „záměrný pokus o odklad“.
Obhajoba pak skutečně požádala, aby se vynášení verdiktu odložilo, nebo aby se ustoupilo od čtení závěrů a jejich odůvodnění a rovnou byl vynesen rozsudek. To předsedající soudce odmítl s tím, že podle lékařů má Mladič jen zvýšený systolický tlak 170 a nejedná se o „krizi vysokého tlaku“, jak tvrdí obhajoba. Mladič po návratu do sálu označil výroky týkající se jeho osoby za lež, načež ho soudce vykázal ven. Mladič si mohl zbytek čtení rozsudku vyslechnout pouze ve vedlejší místnosti.
Mladič trpí podle obhajoby vážnými zdravotními problémy a advokáti se od začátku roku snažili dosáhnout jeho dočasného propuštění, aby mohl být léčen v zahraničí. K tomu poskytla záruky i srbská vláda, což ale tribunál zamítl, stejně jako nedávnou žádost obhájců o odklad vynesení rozsudku kvůli nedobrému zdraví souzeného.
Mladič podle médií utrpěl od začátku svého skrývání nejméně jeden infarkt a během pobytu ve vězení tribunálu i několik mozkových příhod, možná i slabší mrtvici.
Srbsko rozsudek čekalo, bosenské Srby zklamal
Srbský prezident Aleksandar Vučič označil rozsudek za očekávaný. Současně s tím vyzval Srby, aby svou pozornost nyní zaměřili do budoucnosti.
„Abychom před nikým nevěšeli hlavu, ale šli směrem do budoucnosti, abychom přemýšleli o tom, kde a jak budeme žít my a naše děti, jak budeme chránit mír a budoucnost v regionu,“ citovala Vučiče televize B92. Srbové by se podle prezidenta neměli „utápět v slzách minulosti, ale v potu tváře budovat lepší společnou budoucnost“.
Podobně se vyjádřila i předsedkyně srbské vlády Ana Brnabičová, podle níž se vynesený verdikt předpokládal. „Musíme hledět do budoucna, abychom konečně měli stabilní stát,“ řekla podle agentury Reuters premiérka během návštěvy norské metropole Osla. „Musíme nechat minulost za sebou,“ dodala.
Mezi vedoucími představiteli bosenských Srbů, kteří vesměs nepovažují haagský tribunál za nestranný, verdikt podle očekávání příznivý ohlas neměl. Mladen Ivanič, což je srbský zástupce v tříčlenném předsednictvu Bosny a Hercegoviny, dal podle agentury APA nad rozsudkem najevo zklamání. ICTY se podle něj nestaral o spravedlnost, ale o politiku. Tříčlenné předsednictvo je kolektivní hlavou státu.
„Haagský tribunál posílil nedůvěru. Místo usmíření přijdou nové politické konflikty,“ řekl. Podobně jako další vedoucí bosenskosrbští představitelé poukázal na to, že ICTY odsoudil srbské obžalované k pěti doživotním trestům a k celkem 758 letům vězení, zatímco Chorvaté dostali dohromady 166 let a Muslimové (nyní Bosňáci) 41,5 roku.
Zástupci OSN a NATO rozsudek chválí, EU je zdrženlivá
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn zdůraznil, že verdikt je varováním pro pachatele podobných zločinů, že spravedlnosti neuniknou. Mladič je podle Husajna „ztělesněním zla“. Jeho odsouzení za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny je „důležité vítězství spravedlnosti“, prohlásil vysoký komisař Spojených národů.
Podobné stanovisko zaujal i šéf NATO Jens Stoltenberg. Rozsudek „ukazuje, že zákony platí a osoby zodpovědné za válečné zločiny budou pohnány k odpovědnosti. Tak jako je bosenskosrbský velitel generál Mladič odpovědný za hrůzné zločiny spáchané na civilistech, včetně vražd tisíců bosňáckých mužů ve Srebrenici v roce 1995,“ napsal Stoltenberg v prohlášení.
Trochu zdrženlivěji uvítala verdikt Evropská unie, když sdělila, že jednotlivé rozsudky nekomentuje. Nicméně hned dodala, že „plně respektuje rozhodnutí ICTY a podporuje jeho práci“.
Rozsudek nad Mladičem je posledním v rámci ICTY. Tribunál ustavila OSN už během války v roce 1993 a soud své působení definitivně ukončí k letošnímu 31. prosinci. Očekává se, že Mladič podá odvolání, kterým se už bude zabývat Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT). Ten ustavila 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti OSN.
- Válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavějším válečným konfliktem v Evropě od druhé světové války. Vyžádala si kolem 100 tisíc lidských životů a dodnes je několik tisíc lidí nezvěstných. Ze svých domovů bylo vyhnáno nebo bylo nuceno je opustit 2,2 milionu obyvatel.
