Pondělní referendum o nezávislosti kurdské autonomní oblasti v Iráku se bude konat navzdory odporu Bagdádu, potvrdil prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání. Na tiskové konferenci dodal, že partnerství s centrální vládou selhalo a není možné se k němu vrátit. Irácký premiér Hajdar Abádí mezitím podle agentury AFP v televizním projevu prohlásil, že vláda přijme všechna nezbytná opatření o ochraně jednoty země.
Iráčtí Kurdové budou usilovat o rozhovory s Bagdádem o realizaci výsledku referenda, i kdyby to „mělo trvat dva roky nebo déle“, uvedl Barzání. Podle pozorovatelů iráčtí Kurdové nezávislost odsouhlasí.
Barzání také řekl, že iráčtí Kurdové se budou nadále snažit o dobré vztahy s Íránem i Tureckem, i když to tyto země, které jsou proti referendu, neopětují. V Íránu, Turecku a také Sýrii žije početná kurdská populace a Teherán, Ankara a Damašek se obávají nárůstu separatistických tendencí. Írán na žádost Bagdádu pozastavil od neděle lety do iráckého Kurdistánu a uzavřel mu také svůj vzdušný prostor.
Kurdský vůdce ale obavy z destabilizace regionu odmítl s tím, že Kurdistán bude dodržovat zákony o mezinárodních hranicích. Turecku podle něj neprospěje, pokud uzavře hranice s iráckým Kurdistánem. Irák se stal teokratickým a sektářským státem, a ne demokracií, kterou měl být po svržení diktátora Saddáma Husajna v roce 2003, dodal Barzání.
Kromě čtyř kurdských provincií na severu země se má hlasovat mimo jiné i ve sporné ropné provincii Kirkúk. Barzání k tomu řekl, že kurdské jednotky dostaly rozkaz nevyvolávat tam provokace.
Autonomní irácký Kurdistán je od roku 2014 složen ze čtyř provincií na severu země. Na ploše 41 700 kilometrů čtverečních zde žijí asi tři miliony lidí. Při započtení čtyř dalších oblastí, kde se má údajně hlasovat, by se ale rozloha kurdských oblastí na severu Iráku zvětšila až na 78 700 kilometrů čtverečních (tak velké je Česko); žije zde na 5,3 milionu lidí.
Nespokojení Turci
Turecko naznačilo, že je připraveno v reakci na referendum podniknout bezpečnostní a jiné kroky. Premiér Binali Yildirim na otázku, zda Turecko považuje intervenci mimo své hranice za jednu z možností, odpověděl: „Přirozeně je to otázkou načasování a toho, kdy budou zavedena ekonomická a bezpečnostní opatření. Vše bude záviset na vývoji situace.“
Turecký parlament také v sobotu odhlasoval prodloužení mandátu, který turecké armádě umožňuje zasáhnout v Iráku a Sýrii.
- Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (zde asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.
- O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války. Se vznikem Velkého Kurdistánu počítala po porážce Osmanské říše v první světové válce Sèvreská mírová smlouva z roku 1920. Ta ale nevstoupila v platnost kvůli kemalistické revoluci v Turecku a v roce 1923 byla nahrazena Lausannskou smlouvou, jež očekávaný Kurdistán rozdělila mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
