Svět se odklání od Myanmaru. Britové kvůli etnickým čistkám nedají armádě peníze

Britská vláda zastavila finanční pomoc myanmarské armádě. Reagovala tak na situaci v Arakanském státě, odkud do sousedního Bangladéše uprchlo od 25. srpna více než 400 tisíc převážně muslimských Rohingů. Vysoký komisař OSN pro lidská práva již dříve označil operace myanmarských bezpečnostních sil za učebnicový příklad etnické čistky.

Britské ministerstvo obrany nebude myanmarské armádě poskytovat finanční pomoc ve výši 300 tisíc liber ročně (asi 8,8 milionu korun), dokud se nynější situace nevyřeší. Tato částka sloužila k financování vzdělávacích kurzů myanmarské armády.

„Ve světle pokračujícího násilí a vzhledem k našim hlubokým obavám z porušování lidských práv jsme se rozhodli zastavit vzdělávací kurzy poskytované myanmarské armádě, dokud se nenajde přijatelné řešení nynější situace,“ uvedl mluvčí ministerstva.

Myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v úterý poprvé promluvila k národu v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích s Bangladéšem. V televizním projevu odsoudila jakékoli porušování lidských práv a řekla, že její vláda je připravena začít s prověřováním rohingských uprchlíků, aby se mohli vrátit.

Tento návrat bude ale zřejmě velmi problematický, neboť Myanmar Rohingy považuje za nelegální přistěhovalce a neumožňuje jim získat občanství. Su Ťij také nijak nekomentovala armádní operace v problematickém Arakanském státě, které k uprchlické vlně vedly.

Dlouhá léta vězněná disidentka za své polovičaté prohlášení sklidila kritiku od mezinárodního společenství včetně generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který uvedl, že Su Ťij má „poslední šanci“ zastavit armádní ofenzivu.

Macron chce mobilizovat Radu bezpečnosti OSN

Také ministr zahraničí USA Lex Tillerson vyzval Su Ťij, aby její vláda a myanmarská armáda umožnily přísun dodávek humanitární pomoci obyvatelům Arakanského státu stiženým násilím.

„Vojenské operace musejí skončit, musí být zajištěna humanitární pomoc a tváří v tvář etnickým čistkám musí být obnoveno právo,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž slíbil mobilizovat kvůli násilí v této zemi Radu bezpečnosti OSN.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval mezinárodní společenství k akci a varoval, že „pokud tragédii v Myanmaru nezastaví, lidstvo bude muset žít s hanbou dalšího černého místa ve své historii“.

Myanmarská vůdkyně ale odmítla tvrzení, že by byla „příliš měkká“ na armádu, a prohlásila, že jejím cílem je národní usmíření.

Nositelka Nobelovy ceny za mír má na domácí scéně choulostivé postavení. Ústava přetrvávající z dob junty někdejší disidentce brání stát se prezidentkou. Díky ústavě si v Myanmaru také pořád udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje také ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.

Nejnovější vlna násilí v Myanmaru (Barmě) začala, když povstalci z řad Rohingů před necelým měsícem zaútočili v Arakanském státě na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Armáda zahájila protiofenzivu, jejímž cílem je podle kritiků vyhnat Rohingy z Myanmaru.

„V Arakanském státě jsme působili dlouhodobě, ale zhruba v polovině srpna jsme ztratili povolení pro přítomnost mezinárodních spolupracovníků (která vydává myanmarská vláda), takže zprávy už máme jen zprostředkovaně. Nadále působíme v Bangladéši, kam ti lidé utíkají. Tam máme svědectví od našich pacientů. Vyprávějí o velké míře násilí – vypálených domech, celých vesnicích. Vypadá to, že i dvě naše kliniky byly pravděpodobně vypáleny,“ podotkl šéf Lékařů bez hranic Pavel Gruber.

Bangladéš nasazuje armádu v oblasti uprchlických táborů

Do regionu kolem pobřežního města Cox's Bázár v Bangladéši přišlo podle OSN za necelý měsíc přes 420 tisíc rohingských běženců. Mezinárodní organizace pro migraci odhaduje, že každý den jich sem před násilím prchá dalších 20 tisíc. Místní tábory přitom už dříve poskytovaly útočiště statisícům muslimů, kteří utekli před perzekucí v převážně buddhistickém Myanmaru.

Tábory jsou zoufale přeplněné, řada lidí zůstává v území nikoho. Chybí všechno – potraviny, lékařská péče, přístup k pitné vodě, latríny. To je ideální podhoubí pro vznik epidemií. Bangladéš sám bojuje se zdroji, a přesto akceptoval 400 tisíc lidí, což je v dnešní době poměrně unikátní.
Pavel Gruber
ředitel Lékařů bez hranic

„Za současného stavu je přítomnost armády nezbytná pro udržení pořádku,“ citovala agentura AFP bangladéšského ministra Obadiula Kádira. „Obzvláště je pak armáda zapotřebí při namáhavé stavbě přístřešků a zajištění hygienického zázemí,“ dodal. Vojáci dosud pouze pomáhali s přesunem humanitárního materiálu do blízkosti táborů.

Uprchlí Rohingové
Zdroj: Reuters/Danish Siddiqui

V posledních dnech uprchlické tábory těžce zkouší husté monzunové deště. Rohingové zde přebývají pod chatrnými přístřešky z bambusových prutů a plastových plachet a mnohé z nich už voda zaplavila.

Pokud déšť brzy neustane, chatrče se mohou stát přinejlepším nepoužitelnými a v horším případě nebezpečnými, uvádí AP. V oblasti prý také hrozí sesuvy půdy, které si zde během probíhajícího období dešťů již vyžádaly oběti.