Podmořský korálový ráj kvůli potápěčům trpí, Izraelci ale našli recept k soužití

Izrael učí potápěče, jak se správně chovat (zdroj: ČT24)

Mořští ekologové vyzývají k ochraně korálových útesů, které ohrožují potápěči. Těch profesionálních je na světě registrovaných přes šest milionů – těch, kteří si vystačí se šnorchlem, skoro dvojnásobek. V izraelském Ejlatu, kde natáčel zpravodaj ČT Jakub Szántó, se ovšem podařilo najít model soužití.

Celkem 273 kilometrů izraelského pobřeží je světoznámým lákadlem pro potápěče ze Západu i Východu. Pod hladinou se prohánějí tropické ryby, mořské želvy a chobotnice, skrývají se tu ale i vraky z různých historických etap.

Na rozdíl od Mrtvého moře, kde je potápění skoro nemožné, se soustředí drtivá většina potápěčského zájmu na rudomořské pobřeží, u něhož leží nejseverněji položený korálový útes planety.

Jen do dvou ze tří izraelských moří každý rok přijede na půl milionu potápěčů z celého světa. Ochránci přírody varují, že tímto tempem se do dvaceti let nebude na co pod mořskou hladinou dívat. „Některé potápěčské lokality jsou malé a přitom se tam potápí hodně lidí. A to pak škodí korálům a plaší ryby,“ podotkl podvodní dokumentarista klubu Putzker Amir Weizman.

Kamera ČT odhalila, jak jsou místa – dříve plná ryb – skoro bez života. Ruku v ruce s ministerstvem životního prostředí proto potápěčský úřad zahájil protiúder. Klíčem bylo získat si potápěčské kluby.

„Je tu přes padesát potápěčských klubů, kterým udělujeme licence, a celkem 500 instruktorů. Přesto si korálové útesy vedou velmi dobře. I díky potápěčům, kteří jsou nejlepšími vyslanci oceánu,“ konstatoval ředitel Izraelského úřadu pro potápění Adam Konstantinovsky.

Před prvním ponorem v Izraeli absolvuje potápěč přednášku o ekologických pravidlech. Zákaz vstupu chrání nejkřehčí korály a vysoké pokuty odrazují před jejich poškozováním. „V posledních letech jsme také rozšířili potápěčské lokality. K přírodním útesům jsme přidali pár umělých, hlavně nově potopené vraky,“ upozornil Konstantinovsky.

Vedle aktivní spolupráce podmořských nadšenců byla klíčová i regulace lodní dopravy. Bez ní by naděje na uchování pestrobarevného světa ticha byla velmi malá.