AI ukázala satelitní snímky. Myanmarské armádní síly podle ní zapalují rohingské vesnice

Su Ťij prý připravuje humanitární operaci (zdroj: ČT24)

Do Bangladéše uprchlo z Myanmaru v posledních týdnech až 400 tisíc muslimských Rohingů, což je trojnásobek počtu migrantů, kteří se letos snažili dostat do Evropy přes Středozemní moře. Organizace Amnesty International (AI) nyní zveřejnila satelitní snímky a svědectví lidí, jež mají dokládat, že armáda záměrně vypaluje rohingské vesnice.

Držitelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij v posledních dnech čelí kritice za vlažný přístup ke krizi. Mezinárodnímu společenství vzkázala, že podléhá dezinformační kampani teroristů a odmítla se zúčastnit valného shromáždění OSN na téma Rohingů.

„Měl jsem šanci s ní mluvit po telefonu a mohu vás ujistit, že je úplně tou samou osobou, jako před tím. Její pozice je složitá, protože myanmarská civilní vláda nemá v podstatě žádnou moc nad armádou. Podle myanmarské ústavy je vojsko autonomní a samo kontroluje situaci. Kritika totiž přeceňuje její možnost dávat armádě rozkazy, ona ji ale prakticky vůbec nemá,“ tvrdí šéf republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell.

Za pravdu mu dává bývalý český velvyslanec v Thajsku Jiří Šitler. „Mezinárodní kritika je zaměřená falešným směrem. Za útoky v Arakanském státě proti menšině Rohingů je odpovědná armáda, které velí generál, nikoli civilní vláda vedená Su Ťij. Podle ústavy je armáda na civilní vládě zcela nezávislá. Na druhou stranu si Su Ťij nemůže dovolit armádu ostře kritizovat, protože by ztratila podporu v zemi,“ upozornil Šitler.

Postup vlády proti Rohingům je podle něj v rámci státu populární. Armáda navíc v případě větší krize může kdykoli převzít moc.

Vláda páchá zločiny proti lidskosti, tvrdí Amnesty

Myanmarská vláda přiznala, že 176 z 471 rohingských vesnic nyní zeje prázdnotou. Podle kabinetu si muslimové vypalují vesnice sami, což Rohingové rezolutně odmítají a mluví o čistkách. Jejich tvrzení mají teď doložit satelitní snímky a rozhovory s Rohingy zveřejněné lidskoprávní organizací AI.

„Důkazy jsou nevyvratitelné - bezpečnostní síly Myanmaru vytvářejí v severním Arakanském státě krizi. Cílem kampaně je dostat Rohingy z Myanmaru. Nedělejte si iluze, jde o etnickou čistku,“ uvedla zástupkyně Amnesty Tirana Hassanová.

Amnesty mluví o zločinech proti lidskosti. Odhaduje, že od 25. srpna hořelo celkem v osmdesáti oblastech. V těchto oblastech přitom v posledních čtyřech letech nevznikly žádné požáry tohoto rozsahu.

Svědectví samotných Rohingů jsou si podobná. „Myanmarská armáda zabíjí naše lidi, muže porcuje zaživa na kusy. Ale my tu zůstat nechceme, nepřejeme si nic jiného než se vrátit do Bangladéše, na svou půdu,“ říká jedna z uprchlic Tabuja Begumová. „Vojáci a policisti obklopili naši vesnici, napadli nás, začali na nás střílet. Rozprchli jsme se všemi směry,“ vzpomíná další z utečenců Abdul Goffar.

Asi 240 tisíc běženců jsou děti

Co přesně se děje v místech, kde žijí Rohingové, ale není úplně jasné, protože armáda oblast uzavřela a nepouští tam žádné pozorovatele, novináře ani humanitární pracovníky. Ti mají obavy, zda se pro obrovské množství běženců podaří zajistit pomoc.

„Mluvíme o 20 000 až 25 000 lidech, kteří si denně snaží zachránit život, překračují hranici do Bangladéše. Může to dosáhnout až počtu 400 000 uprchlíků, možná víc,“ konstatoval výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley.

Šedesát procent běženců navíc tvoří děti. „Bojím se o své děti, že onemocní. Není tu čistá voda, nejsou tu žádné toalety, nedá se kde umýt,“ uvedl uprchlík Noor Muhamad.

OSN odhaduje počet obětí zatím na tisíc, výzvy k zastavení násilí přicházejí z celého světa. „Pro novou, teprve vznikající barmskou demokracii je to rozhodující moment. Je důležité, aby světová komunita dala najevo, že očekává, aby se s lidmi zacházelo stejně, bez ohledu na etnický původ. Násilí a perzekuce musí skončit,“ prohlásil šéf americké diplomacie Rex Tillerson.

Ministerstvo zahraničí ČR upozorňuje na možné teroristické útoky v zemi. K okamžitým krokům ke zmírnění situace vyzvala Myanmar i Rada bezpečnosti OSN a v rezoluci také poslanci Evropského parlamentu. Podporu Rohingům ale vyjádřila třeba i teroristická síť Al-Káida, která zároveň apelovala na muslimy celého světa, aby Rohingy podpořili.

Barma Rohingy neuznává jako etnikum a upírá jim občanství a základní lidská práva. Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když povstalci z řad Rohingů 25. srpna zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť v barmském Arakanském státě. Při následných střetech s bezpečnostními složkami přišly o život stovky lidí.

Vydáno pod