„Bezpečné“ elektrické zbraně měly zachraňovat životy. Místo toho tasery přispěly k tisícovce úmrtí

Tasery – elektrické paralyzéry s vystřelovacími elektrodami – dokáží člověka zasáhnout na deset metrů a zcela jej ochromit. Když je od 90. let začala používat americká policie, chválila moderní zbraň, která nezabije ani nezpůsobí vážné fyzické zranění. Nejnovější zpráva agentury Reuters však popisuje více než 150 případů, kdy tasery zásadně přispěly k úmrtí, a mapuje stovky dalších podobných kauz, které skončily smrtí.

  • Z 1005 případů, které Reuters popsal, šlo například o 629 případů, kdy byla pacifikovaná osoba pod vlivem drog nebo alkoholu. 247 úmrtí se týkalo osob, které vykazovaly známky duševní choroby, emočního vypětí nebo neurologické poruchy. 101 případů se týkalo ozbrojených osob. Osm ze zkoumaných úmrtí se vztahovalo k osobám mladším 18 let. Pouze 23 případů se týkalo žen. 318 úmrtí nastalo u osob afroamerického původu, 276 úmrtí je evidováno u bělochů, ve 128 případech šlo o osoby hispánského původu. Pouze dvě úmrtí jsou spojována s původními Američany.

Tom Schrock se potýkal s depresemi a občasným užíváním drog během celého svého pětatřicetiletého manželství. Manické epizody se mu zhoršily poté, co jejich nejstarší dítě zemřelo na následky předávkování heroinem.

Policie navštívila jejich rodinný venkovský domek na východě Los Angeles nejméně tucetkrát. Obvykle Toma odvezli do nemocnice, dostal léky a za 72 hodin byl opět doma. Tentokrát se pomoci nedočkal, po zásahu taserem namísto pomoci zemřel. 

Jeden červnový čtvrtek v roce 2012, v 10:24 večer přijala dispečerka na nouzové lince 911 telefonát. „Je na tom opravdu špatně, potřebuje do nemocnice,“ oznamovala do telefonu Tomova žena Nancy. Na telefonát odpověděli tři strážníci, hlášení upozorňovalo na neozbrojeného člověka s mentálními problémy.

Nancy dovedla strážníky až k manželovi, jeden z nich si přitom připravil taser. Muž se k nim pomalu začal přibližovat a několikrát policisty vyzval k odchodu. Když nereagoval na výzvu, aby se zastavil, policista použil taser. Muž ustoupil, policista ale použil zbraň znovu. Sedmapadesátiletý Tom Schrock se zhroutil, lapal po dechu a nereagoval. Už se neprobral. 

„Volala jsem, aby mu pomohli, ne aby ho zabili“

„Volala jsem pomoc,“ uvedla Nancy Schrocková, „nevolala jsem je proto, aby přišli a zabili ho.“ Oblastní koroner San Bernardina označil za příčinu smrti více faktorů. Přispěl zejména nedostatek kyslíku v mozku v důsledku srdeční zástavy po použití donucovacích prostředků.

Schrockovi zažalovali místní policii a výrobce omračovacích pistolí, Taser International Inc. Zbraně podle nich byly nebezpečné a bezpečnostní složky nedostatečně vyškolily své zaměstnance ohledně nebezpečí použití takových zbraní proti mentálně narušeným obětem. 

Smrt Toma Schrocka je ale jen jednou z mnoha podobných tragických událostí, které se spojují s použitím taseru. Reuters ve Spojených státech zdokumentoval 1005 případů úmrtí, které zahrnovaly použití této zbraně. Téměř všechny přitom spadají do období krátce po roce 2000. 

Tasery
Zdroj: Mike Blake/Reuters

Mnohé z obětí přitom patří do kategorie znevýhodňovaných nebo snadno zranitelných. Čtvrtina z těch, kteří po zásahu omračovacích pistolí zemřeli, byli psychicky narušení nebo nemocní. V devíti z deseti případů neměla oběť zbraň. Více než stovka úmrtí začala telefonickou žádostí o zdravotnickou pomoc na linku 911.

Žádná vládní agentura neeviduje přehledně případy, kdy použití taserů během policejního zásahu vyústilo v úmrtí. V některých státech nejsou veřejné ani pitvy. Zprávy koronerů se v zahrnutí taseru jako příčiny úmrtí také zásadně liší.

Společnost, která zbraně vyrábí, se přitom brání tím, že omračovací pistole téměř nikdy nenesou přímou vinu na úmrtí. Ta jsou důsledkem předávkování drogami, fyziologickými problémy jako srdeční selhání nebo použití dalších donucovacích prostředků spolu s taserem.

Firma připustila 24 úmrtí po zásahu omračovací pistolí – 18 z nich bylo způsobeno pádem a následnými zraněními hlavy či krku, šest pak vznícením po zásahu zbraní.

Policisté jako odborníci na duševní zdraví

Reuters si opatřil pitevní protokoly 712 případů z 1005 zdokumentovaných úmrtí. Ve více než pětině případů byl taser uváděn jako příčina smrti nebo jako faktor, jenž stál na počátku procesu, který úmrtím skončil.

Většina dalších pitev uváděla jako fatální kombinaci srdečních obtíží, špatného zdravotního stavu, požití drog nebo jiné formy traumatu. Často jsou zabiti lidé, kteří se potýkají s duševními chorobami, emocionálními poruchami nebo záchvaty.

  • Taser neboli omračovací pistole je zbraň fungující na principu elektrického šoku. Vystřelenými elektrodami na tenkých vodičích paralyzuje po krátkou dobu zasaženou osobu až na vzdálenost několika metrů a skrze oděv. Zasažený by měl zůstat při vědomí, vnímat okolí, nemůže ale ovládat svalstvo.

Případy, kdy se policie potýká s mentálně nemocnými osobami, jsou častější – zejména poté, co služby pro duševní zdraví financované vládou čelí škrtům v rozpočtu. Podle výzkumu American Psychiatric Association připadá na osoby s duševními poruchami jeden telefonát ze stovky případů, kdy je volána na místo policie.

V materiálech vydaných v roce 2004 přitom výrobce tasery popisoval jako „široce uznávaný, nejdůležitější nástroj“ pro policejní jednotky, které zasahují u případů, v nichž figurují „emočně narušené osoby“.

V posledních letech byla společnost opatrnější. Vydala revidované vzdělávací materiály v roce 2013, v nichž radila policii, aby se vyhnuli použití taseru vůči někomu, kdo je skutečně duševně nemocný nebo je tak vnímán. Právě posouzení psychického stavu je ale „jednou z nejtěžších věcí, které má důstojník udělat,“ potvrzuje Eric Carlson, výcvikový a poradenský pracovník policejního oddělení v Las Vegas.

Podle nezávislých výzkumů se tasery naopak podílejí na snížení míry zranění při policejních zásazích, společnost odhaduje, že zbraně byly použity zhruba ve 3 milionech případů. Vyzbrojeno je jimi přitom na 90 % policejních hlídek.

Smrt a tasery v USA
Zdroj: Reuters

V České republice platí od 1. ledna 2009 zákon, který definuje možnost použití taseru těmi příslušníky bezpečnostních složek, kteří byli vyškoleni. V praxi použili policisté tasery například při zásahu na střední škole ve Žďáru nad Sázavou. Zpacifikovali ženu, která tam ohrožovala nožem studenty. Jednoho z nich – šestnáctiletého mladíka – zabila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...