„Bezpečné“ elektrické zbraně měly zachraňovat životy. Místo toho tasery přispěly k tisícovce úmrtí

Tasery – elektrické paralyzéry s vystřelovacími elektrodami – dokáží člověka zasáhnout na deset metrů a zcela jej ochromit. Když je od 90. let začala používat americká policie, chválila moderní zbraň, která nezabije ani nezpůsobí vážné fyzické zranění. Nejnovější zpráva agentury Reuters však popisuje více než 150 případů, kdy tasery zásadně přispěly k úmrtí, a mapuje stovky dalších podobných kauz, které skončily smrtí.

Tom Schrock se potýkal s depresemi a občasným užíváním drog během celého svého pětatřicetiletého manželství. Manické epizody se mu zhoršily poté, co jejich nejstarší dítě zemřelo na následky předávkování heroinem.

Policie navštívila jejich rodinný venkovský domek na východě Los Angeles nejméně tucetkrát. Obvykle Toma odvezli do nemocnice, dostal léky a za 72 hodin byl opět doma. Tentokrát se pomoci nedočkal, po zásahu taserem namísto pomoci zemřel. 

Jeden červnový čtvrtek v roce 2012, v 10:24 večer přijala dispečerka na nouzové lince 911 telefonát. „Je na tom opravdu špatně, potřebuje do nemocnice,“ oznamovala do telefonu Tomova žena Nancy. Na telefonát odpověděli tři strážníci, hlášení upozorňovalo na neozbrojeného člověka s mentálními problémy.

Nancy dovedla strážníky až k manželovi, jeden z nich si přitom připravil taser. Muž se k nim pomalu začal přibližovat a několikrát policisty vyzval k odchodu. Když nereagoval na výzvu, aby se zastavil, policista použil taser. Muž ustoupil, policista ale použil zbraň znovu. Sedmapadesátiletý Tom Schrock se zhroutil, lapal po dechu a nereagoval. Už se neprobral. 

„Volala jsem, aby mu pomohli, ne aby ho zabili“

„Volala jsem pomoc,“ uvedla Nancy Schrocková, „nevolala jsem je proto, aby přišli a zabili ho.“ Oblastní koroner San Bernardina označil za příčinu smrti více faktorů. Přispěl zejména nedostatek kyslíku v mozku v důsledku srdeční zástavy po použití donucovacích prostředků.

Schrockovi zažalovali místní policii a výrobce omračovacích pistolí, Taser International Inc. Zbraně podle nich byly nebezpečné a bezpečnostní složky nedostatečně vyškolily své zaměstnance ohledně nebezpečí použití takových zbraní proti mentálně narušeným obětem. 

Smrt Toma Schrocka je ale jen jednou z mnoha podobných tragických událostí, které se spojují s použitím taseru. Reuters ve Spojených státech zdokumentoval 1005 případů úmrtí, které zahrnovaly použití této zbraně. Téměř všechny přitom spadají do období krátce po roce 2000. 

Mnohé z obětí přitom patří do kategorie znevýhodňovaných nebo snadno zranitelných. Čtvrtina z těch, kteří po zásahu omračovacích pistolí zemřeli, byli psychicky narušení nebo nemocní. V devíti z deseti případů neměla oběť zbraň. Více než stovka úmrtí začala telefonickou žádostí o zdravotnickou pomoc na linku 911.

Žádná vládní agentura neeviduje přehledně případy, kdy použití taserů během policejního zásahu vyústilo v úmrtí. V některých státech nejsou veřejné ani pitvy. Zprávy koronerů se v zahrnutí taseru jako příčiny úmrtí také zásadně liší.

Společnost, která zbraně vyrábí, se přitom brání tím, že omračovací pistole téměř nikdy nenesou přímou vinu na úmrtí. Ta jsou důsledkem předávkování drogami, fyziologickými problémy jako srdeční selhání nebo použití dalších donucovacích prostředků spolu s taserem.

Firma připustila 24 úmrtí po zásahu omračovací pistolí – 18 z nich bylo způsobeno pádem a následnými zraněními hlavy či krku, šest pak vznícením po zásahu zbraní.

Policisté jako odborníci na duševní zdraví

Reuters si opatřil pitevní protokoly 712 případů z 1005 zdokumentovaných úmrtí. Ve více než pětině případů byl taser uváděn jako příčina smrti nebo jako faktor, jenž stál na počátku procesu, který úmrtím skončil.

Většina dalších pitev uváděla jako fatální kombinaci srdečních obtíží, špatného zdravotního stavu, požití drog nebo jiné formy traumatu. Často jsou zabiti lidé, kteří se potýkají s duševními chorobami, emocionálními poruchami nebo záchvaty.

Případy, kdy se policie potýká s mentálně nemocnými osobami, jsou častější – zejména poté, co služby pro duševní zdraví financované vládou čelí škrtům v rozpočtu. Podle výzkumu American Psychiatric Association připadá na osoby s duševními poruchami jeden telefonát ze stovky případů, kdy je volána na místo policie.

V materiálech vydaných v roce 2004 přitom výrobce tasery popisoval jako „široce uznávaný, nejdůležitější nástroj“ pro policejní jednotky, které zasahují u případů, v nichž figurují „emočně narušené osoby“.

V posledních letech byla společnost opatrnější. Vydala revidované vzdělávací materiály v roce 2013, v nichž radila policii, aby se vyhnuli použití taseru vůči někomu, kdo je skutečně duševně nemocný nebo je tak vnímán. Právě posouzení psychického stavu je ale „jednou z nejtěžších věcí, které má důstojník udělat,“ potvrzuje Eric Carlson, výcvikový a poradenský pracovník policejního oddělení v Las Vegas.

Podle nezávislých výzkumů se tasery naopak podílejí na snížení míry zranění při policejních zásazích, společnost odhaduje, že zbraně byly použity zhruba ve 3 milionech případů. Vyzbrojeno je jimi přitom na 90 % policejních hlídek.

V České republice platí od 1. ledna 2009 zákon, který definuje možnost použití taseru těmi příslušníky bezpečnostních složek, kteří byli vyškoleni. V praxi použili policisté tasery například při zásahu na střední škole ve Žďáru nad Sázavou. Zpacifikovali ženu, která tam ohrožovala nožem studenty. Jednoho z nich – šestnáctiletého mladíka – zabila.