Debata Schulze a Merkelové byla podle tisku spíš duetem než duelem

3 minuty
Události ČT: Mezinárodní dohra německé předvolební debaty
Zdroj: ČT24

Televizní debata německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) a jejího vyzyvatele v boji o post v čele německé vlády Martina Schulze (SPD) připomínala zasedání koaličních partnerů a byla spíše duetem než duelem. Tak nedělní diskusi, která měla být jedním z vrcholů kampaně před parlamentními volbami 24. září, vnímají německá média.

„Mezi politikou Merkelové a představami kandidáta SPD neexistují žádné skutečné rozdíly: uprchlická politika, integrace, odsuny, Trump, Erdogan, Severní Korea, vnitřní bezpečnost, úlevy pro rodiny, sociální důchodová politika - u mnoha témat vidělo publikum dva členy velké koalice,“ píše list Westdeutsche Allgemeine Zeitung. Schulz se podle něj v debatě sice snažil hledat konflikty, je ale pro něj těžké kritizovat kancléřku, která vede „sociálně demokratizovanou CDU“.

Podobně to vidí i deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Angela Merkelová a Martin Schulz jsou chyceni v koloběhu kompromisů, i kdyby spolu tolik chtěli vést duel. Angela Merkelová se v tom cítí docela dobře. Schulz se proti tomu naopak vzpírá, protože je to pro něj jako vězení,“ píše list, jehož hodnocení odpovídá postoji řady odborníků.

Podle nich je Schulz, jehož SPD ztrácí v průzkumech na konzervativní unii CDU/CSU kolem 14 procentních bodů, v těžké situaci, protože aby uspěl, musí na Merkelovou útočit. Zároveň ale dobře ví, že jeho strana poslední čtyři roky s Merkelovou spolupracuje v rámci velké koalice.

Server deníku Süddeutsche Zeitung vyjadřuje názor, že je sice ve skutečnosti Schulz mnohem lepším řečníkem než Merkelová, v neděli večer se mu ale nedařilo bodovat a kancléřku zasáhnout. List kvůli vyhodnocení debaty oslovil také odbornici na rétoriku, podle níž mohla nepřesvědčivost Schulze souviset i s tím, že na některé otázky odpovídal jakoby nazpaměť.

97 minut
Celý záznam předvolební debaty
Zdroj: ČT24

List si také všímá výkonu čtveřice moderátorů, kteří byli podle něj nejslabším článkem debaty. „Nadiktovala jim snad témata AfD? V prvních 45 minutách debaty se mluvilo jenom o uprchlících, potom o Erdoganovi. Sice se mluvilo i o sociálních tématech, ale tak, jako by ve skutečnosti ani neexistovaly,“ podotýká Süddeutsche Zeitung.

Deník Nürnberger Nachrichten zase míní, že by debatě prospěla účast opozičních stran, protože demokracie žije ze sporu mezi vládou a opozicí. „V Merkelové a Schulzovi spolu debatovali… dva zástupci současných koaličních partnerů. Vláda tak vede spor sama se sebou. Pod soutěží o nejlepší představy si lidé představují jaksi něco jiného,“ konstatuje list.

  • Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil německou kancléřku Merkelovou z populismu, zároveň ale uvedl, že doufá ve zlepšení napjatých vztahů mezi Německem a Tureckem. Erdogan tak reagoval na nedělní výrok Merkelové o tom, že se pokusí zrušit vyjednávání o tureckém členství v EU. Mluvčí německé vlády v pondělí komentář Merkelové v zásadě zopakoval.
  • Mluvčí německé vlády v prohlášení uvedl, že Turecko v současné chvíli není připraveno stát se členem EU, a dodal, že otázka tureckého členství v unii se před německými volbami nestane předmětem debaty evropských lídrů. Kancléřka Merkelová otázku tureckého členství s evropskými lídry podle něj bude konzultovat v říjnu a ke konečnému rozhodnutí bude zapotřebí jednomyslný souhlas zúčastněných.

Podle ARD jasně vyhrála Merkelová, podle ZDF skončil duel patem

Veřejnoprávní televize ARD a ZDF zveřejnily po debatě výrazně odlišné průzkumy veřejného mínění.

V průzkumu pro ARD Merkelovou za přesvědčivější označilo 55 procent diváků, Schulze 35 procent. V dosavadních debatách kandidátů na kancléře zatím Merkelová nikdy tak jasně nezvítězila.

U druhé veřejnoprávní televize ZDF ale nynější šéfka německé vlády zvítězila jen v poměru 32 ku 29 procentům. Jedenapadesát procent diváků navíc uvedlo, že Schulzovo vystoupení bylo lepší, než čekali, a 44 procent soudí, že teď mají na sociálnědemokratického politika lepší názor. U nynější šéfky německé vlády dalo stejný postoj v obou případech najevo jen 11 procent lidí.

Merkelová zase bodovala v kategoriích důvěryhodnosti (35 ku 22 procentům), sympatičnosti (40 ku 25 procentům) a odborných znalostí (41 ku 18 procentům). Za kancléřku by po debatě, která patřila k vrcholům kampaně před volbami 24. září, Merkelovou chtělo 53 procent diváků, Schulze 39 procent. Před debatou byl poměr 60 ku 33 procentům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...