Reforma zákoníku práce je první velkou zákonodárnou iniciativou prezidenta Emmanuela Macrona od jeho jarního nástupu do funkce a také první velkou zkouškou jeho plánů na reformu druhé největší ekonomiky eurozóny, poznamenala agentura Reuters.
O reformu rigidního zákoníku práce se pravicové i levicové francouzské vlády snaží desítky let. Ambiciózní plány ale většinou ztroskotaly na odporu silných odborových svazů. Premiér Philippe na tiskové konferenci uvedl, že cílem reformy je mimo jiné dohnat „ztracené roky“ v boji proti nezaměstnanosti.
„Pravdou je, že šéfové, obzvlášť ti v malých společnostech, a zahraniční investoři platné pracovní právo vnímají jako brzdu pro zaměstnávání lidí a investice,“ řekl Philippe. Podle ministryně práce Muriel Pénicaudové, která s předsedou vlády reformu představila, balíček šestatřiceti opatření posílí sociální dialog.
Vláda premiéra Philippa chce mimo jiné omezit výši odškodnění, které získá zaměstnanec v případě, že soud uzná jeho výpověď za nespravedlivou. Odškodné by mělo dosáhnout maximálně výše tří platů, pokud strávil zaměstnanec ve firmě dva roky. S rostoucím počtem odpracovaných let ve firmě by se mělo odškodné odpovídajícím způsobem zvyšovat.
Odborům se návrh nelíbí
Francouzská vláda o návrhu reformy s odbory jednala několik týdnů, než předložila konečnou podobu textu. Pouze druhý největší odborový svaz CGT oznámil, že bude proti návrhu protestovat. Demonstrace je naplánována na 12. září. „Všechny naše obavy se potvrdily,“ uvedl předseda CGT Philippe Martinez.
Největší odborová centrála CFDT uvedla, že nebude proti reformě protestovat v ulicích, označila ji ale za zmařenou šanci na zlepšení pracovních vztahů. „CFDT je zklamaná,“ řekl novinářům předseda konfederace Laurent Berger. „Dostat lidi do ulic není ale jedinou možností, které odbory mají,“ dodal.
