Gabriel kritizoval, že nové americké sankce postihují také evropské podniky. „Jako Evropané se velmi obáváme, že to bude mít pro Evropu nezamýšlené důsledky. Nechceme zcela zničit své obchodní vztahy s Ruskem, zvláště v energetickém sektoru,“ řekl Gabriel.
Dodal, že opatření USA vystavují evropské firmy zapojené do energetických projektů v Rusku hrozbě pokut za porušení amerických zákonů. Německá ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová už předtím vyzvala Evropskou unii k opatřením proti USA, pokud by nové sankce vyústily v pokutování německých firem.
Evropští lídři jsou podle Gabriela znepokojeni tím, že nejnovější sankce budou mít nejen hospodářské důsledky, ale také by mohly „vést k nové době ledové mezi Ruskem a Spojenými státy a Západem“. Německý politik ale také řekl, že je vděčný za to, že americký prezident Donald Trump souhlasil s koordinací dalších opatření se spojenci.
Zároveň vyzval Moskvu, aby splnila své závazky vyplývající z křehké dohody o příměří na východní Ukrajině, včetně stažení těžkých zbraní. „To by byl nejlepší startovací bod pro zlepšení vztahů,“ poznamenal Gabriel.
Německá diplomacie má výhrady i k sankcím vůči Íránu
Šéf německé diplomacie však hodnotí skepticky také nové americké sankce proti Íránu, protože podle něj ohrožují těžce vyjednanou dohodu s Teheránem o jeho jaderném programu.
„Velmi nám jako Evropanům i jako Němcům záleží na zachování této dohody,“ zdůraznil Gabriel. Íránu však podle něj musí být jasné, že musí být realizován opravdu každý detail dohody. Německo podle něj bude v tomto směru na Írán tlačit spolu s Francií, Británií a Spojenými státy.
Americký prezident na začátku srpna podepsal kontroverzní sankční balíček Kongresu. Postihuje kromě Ruska také Severní Koreu a Írán. Protiruské sankce se zaměřují hlavně na důležitá průmyslová odvětví včetně energetiky. Rusko má být potrestáno za svou roli v ukrajinském konfliktu i za údajné ovlivňování amerických voleb.
