Muslimští povstalci v Arakanském státě zaútočili na 24 policejních stanovišť a pokusili se proniknout do jedné z vojenských základen, uvedla vláda. Podle dalších zpráv ale myanmarská armáda napadla několik rohingských vesnic.
Rohingové napadli policejní stanoviště, tvrdí vláda. Zprávy ale mluví i o násilí ze strany armády
Při útocích zemřelo 71 lidí. Mezi oběťmi je 12 příslušníků bezpečnostních sil a 59 rebelů, uvedla agentura AFP s odvoláním na vládní úřady. Původní odhady hovořily nejméně o 12 mrtvých.
Povstalci z muslimského etnika Rohingů podle vlády při koordinovaných útocích na policejní stanoviště použili podomácku vyrobenou výbušninu. Zhruba 150 povstalců se pokusilo proniknout na vojenskou základnu.
„Koordinovanou sérii útoků“ na barmské bezpečnostní síly v pátek odsoudila OSN. Zároveň vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se zdržely násilí.
Už dříve tento týden ale vydala komise při OSN vedená Kofi Annanem zprávu, v níž žádá vládu Myanmaru, aby upustila od restrikcí, které uvalila na Rohingy. Zprávu spojil web Rohingya Vision s následným napadením pětadvaceti rohingských vesnic barmskou armádou.
Situace je v Arakanském státě napjatá od roku 2012, kdy zde propukly střety mezi buddhisty a muslimy. V říjnu zemřelo při podobném útoku devět policistů a následoval masivní vojenský protiútok, při kterém mělo docházet ke žhářství, znásilňování a zabíjení. Ze země utekly desítky tisíc Rohingů a OSN obvinila barmské služby ze zločinů proti lidskosti.
Situace se opět zhoršila letos v srpnu.
Myanmar Rohingy neuznává jako etnikum. Tvrdí, že to jsou nelegální přistěhovalci ze sousedního Bangladéše, ačkoli žijí v zemi už po generace. Proto příslušníkům zhruba milionové menšiny odmítá udělit občanství a omezuje jejich svobody. Po násilnostech z roku 2012 byly ze svých domovů vyhnány desetitisíce Rohingů.
Rohingští uprchlíci
Barmská vláda možnost etnických čistek dlouhodobě odmítá. Sama Su Ťij, bojovnice za demokracii, kterou armádní režim dlouhá léta věznil, tvrdí, že se problémy zveličují, čímž zklamala aktivisty i celé mezinárodní společenství.
Když lidskoprávní organizace Amnesty International předložila fotografie dokumentující tento postup, obvinila barmská držitelka Nobelovy ceny za mír Rohingy z toho, že si domy vypalují sami, aby upoutali pozornost.
V multietnické Barmě žije odhadem asi milion muslimských Rohingů. Oni sami tvrdí, že jsou potomky arabských obchodníků a jiných skupin, které zde žily po celé generace. Úřady v převážně buddhistické Barmě je ale považují za ilegální imigranty z Bangladéše a vláda jim upírá občanství. Mnozí Barmánci je ani nepovažují za lidi.
Snahy zbavit Rohingy občanství začaly krátce po získání nezávislosti v roce 1948, kdy byl odsouhlasen zákon o občanství. Teprve legislativa z roku 1982 ale zakotvila popření jejich práva na státní příslušnost. To omezuje jejich právo na svobodu pohybu, přístup ke vzdělání a službám a umožňuje kdykoli zabavit jejich majetek. Diskriminaci Rohingů odsoudil i papež František.