Velká Británie nebude zpětně doplácet do unijního rozpočtu 100 miliard eur, prohlásil britský ministr pro brexit David Davis. Reagoval tak na odhady deníku Financial Times, podle kterého se „účet za brexit“ požadovaný Evropskou komisí navýší ze 60 právě na 100 miliard eur.
Zaplatíme za brexit jen to, co musíme. Sto miliard eur určitě ne, řekl britský ministr
Jeho země zaplatí to, co je podle směrnic nutné, nikoliv „to, co zrovna EU chce“, zmínil Davis v rozhovoru pro televizi ITV. Jde o částku, kterou budou Britové dlužit do již schváleného rozpočtového období Unie – to končí v roce 2020.
Evropská komise tuto částku předběžně vyčíslila na 50 až 60 miliard eur (přes 1,5 bilionu korun). Podle zpráv Financial Times se však částka může zvýšit až na 100 miliard eur (2,7 bilionu korun). Podle Davise si EU počíná „hrubě a velmi tvrdě“, on sám prý zatím nebyl s žádnou konkrétní částkou oficiálně seznámen.
Shodou okolností právě ve středu zveřejnil vyjednavač za EU Michel Barnier své pokyny pro vyjednávání. Ty sice neobsahují konkrétní finanční požadavky, podle Barniera však Británie musí své závazky uznat.
„Není to trest, ale uzavření účtů,“ řekl Barnier bez dalších detailů. Právě otázka „rozvodového účtu“ bude podle zdrojů EU jednou z nejtvrdších kapitol vyjednávání.
Události: EU zveřejnila svůj plán vyjednávání o brexitu (zdroj: ČT24)
Sám Davis připustil, že zaslechl o různých cifrách, na přímou otázku moderátora ohledně zpráv Financial Times ale odpověděl rezolutně: „Sto miliard eur nebudeme platit.“
Řekli jsme, že splníme naše mezinárodní požadavky… ty, které jsou jasně zakotvené v právu, nikoliv prostě jen to, co si Komise přeje.
Mnoho konzervativních poslanců se domnívá, že Británie nemusí Evropské unii doplácet nic. Odvolávají se na sumu toho, čím Británie do unijní kasy přispěla za uplynulých 40 let.
Komise ve Sněmovně lordů v nedávno vydané zprávě uvedla, že Británie není podle práva povinna EU nic platit, ačkoliv by to prý velmi ztížilo šanci na budoucí výhodné dohody o obchodu.
Rozdílné názory Londýna a Bruselu nyní připustil i hlavní evropský vyjednavač Barnier. Spekulace o napjatých vztazích mezi šéfem Evropské komise Jean-Claudem Junckerem a premiérkou Theresou Mayovou se množí od minulého týdne.
Tehdy podle BBC při společné večeři Juncker mimo jiné pronesl větu, která se šéfce britského kabinetu neposlouchala příjemně – tedy že brexit v žádném případě „nemůže být úspěchem“. V úterý Mayová zase na dálku vzkazovala, že s ní šéf Komise rozhodně nebude mít lehké pořízení.
Právě Davis byl jedním z deseti účastníků večeře. Dohady kolem průběhu schůzky označil za pouhé „klepy“. Mezi Junckerem a Mayovou prý existují rozdíly, večeře se ale vedla v „konstruktivním“, nikoliv nepřátelském duchu.
Hladce by se podle něj mohl vyjasnit například právní status občanů EU žijících na území Británie, či naopak Britů žijících na kontinentě. Davis věří, že by tyto skupiny mohly mít „prakticky stejná práva“, jaká mají nyní.
Právě to zmiňují aktuálně zasílané směrnice jako prioritu pro první fázi jednání. Barnier před novináři konkrétně zmínil zachování práv na pobyt, na práci, na přístup k sociálnímu a zdravotnímu systému i vzájemné uznávání diplomů.
Zároveň vzkázal do jednotlivých zemí, že nadcházející parlamentní volby v Británii nebudou mít z pohledu EU žádný vliv na vyjednávání.
Premiérka Mayová nedávno překvapila záměrem vyhlásit předčasné volby s tím, že chce ještě před ostrým začátkem vyjednávání vyjasnit pozici Britů. Politická scéna v Británii je nyní podle Mayové rozhádaná, což může britský zájem na brexitu poškodit. Právě volby by měly vášně utlumit.
Události: V Británii budou předčasné volby (zdroj: ČT24)
Dalším významným bodem, na kterém musí podle názoru EU panovat shoda přednostně, je otázka hraničního režimu mezi Severním Irskem a Irskou republikou. EU se v tomto ohledu chce vyhnout „tvrdé“ hranici.
V první fázi jednání musí být podle návrhu zmocnění také nalezena shoda ohledně správy budoucí dohody o brexitu a ohledně řešení možných sporů.
Evropský vyjednavač: Jako první chceme řešit práva občanů (zdroj: ČT24)
Středeční návrh vznikl poté, co v sobotu summit 27 členských zemí EU přijal politická vodítka k jednání. V nich je jasně stanoveno rozfázování rozhovorů, tedy nejprve vyřešení „rozvodu“ a teprve poté diskuse o nové budoucnosti.
Je to něco, s čím zatím britská strana nesouhlasí, Londýn si představuje souběžnou diskusi o obou těchto oblastech. Aktuální krok komise ale takový postup Barnierovi fakticky znemožňuje.
Mandát, který se striktně týká jen první části vyjednávání, nyní musí státy opět probrat a potvrdit, k tomu by mělo dojít 22. května.