Ruská prokuratura zakázala Chodorkovského hnutí Otevřené Rusko. Omylem ale jen britskou pobočku

Moskva zakázala činnost opozičního hnutí Otevřené Rusko, které v exilu založil někdejší nejbohatší Rus a odpůrce Kremlu Michail Chodorkovskij. Oznámil to ruský tisk s odvoláním na rozhodnutí generální prokuratury. Ta svůj verdikt doprovodila konstatováním, že Chodorkovského organizace je v Rusku nežádoucí. Odpoledne pak provedla policie v sídle hnutí razii.

Jak ale upozornil zpravodaj Českého rozhlasu Radiožurnál Martin Dorazín, celá věc má háček. „Generální prokuratura totiž prohlásila za nežádoucí organizaci Otevřené Rusko registrovanou ve Velké Británii, která nemá právně nic společného s pobočkou hnutí v Rusku. Šéfová moskevské pobočky Otevřeného Ruska potvrdila, že organizace funguje dál, protože jí se žádný zákaz netýká,“ vysvětlil Dorazín.

Činnost Otevřeného Ruska ruské úřady zakázaly těsně před demonstracemi, které hnutí do ruských měst svolalo na tento víkend. Jejich smyslem má být protest proti prezidentu Vladimiru Putinovi spojený s výzvami k jeho odstoupení. Sám Chodorkovskij na sociálních sítích napsal, že právě připravované demonstrace jsou důvodem spěšného rozhodnutí ruských prokurátorů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hnutí na svém webu oznámilo, že asi 15 příslušníků bezpečnostních policejních jednotek OMON odpoledne vniklo do jeho sídla. Na Twitteru pak uvedlo, že nikdo důvod této razie nesdělil. Přítomným policisté nejprve zakázali telefonovat a pak jim nařídili kanceláře opustit.

O něco později Otevřené Rusko informovalo, že policisté zabavili typografické zařízení a přibližně 100 tisíc letáků s heslem „Máme toho dost“, které byly připravené na chystaný protest. Informace doplnily fotografie dokumentující zásah.

Zakázaná pobočka Otevřeného Ruska se nyní ocitne na seznamu zahraničních a mezinárodních organizací, jejichž činnost je v Rusku nežádoucí. Tento seznam spravuje ministerstvo spravedlnosti a podle agentury Interfax je na něm v současnosti sedm subjektů.

Podle ruských zákonů „nežádoucí organizace“ nesmí v Rusku vykonávat žádnou činnost, což se mimo jiné týká finančních převodů a nakládání s jiným majetkem. Pokud někteří členové organizace zákaz poruší, hrozí jim až šest let vězení. Za demonstrace nepovolené místními úřady mohou být navíc lidé postiženi pokutami a administrativními tresty, v případě opakovaného porušování i vězením.

Michail Chodorkovskij si odpykal deset let v ruském vězení za údajné finanční podvody a obří krádeže ropy. V roce 2013 byl na základě Putinovy milosti propuštěn a odjel do západní Evropy, kde nyní žije. Své věznění považuje za politickou mstu režimu. Kreml dodnes veřejně prohlašuje, že Chodorkovskij není žádný politik, ale „obyčejný zloděj“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...