Počet obětí útoků na křesťanské kostely v Egyptě vzrostl na 43, Sísí v zemi zavede výjimečný stav

3 minuty
Události: Islamisté útočili na egyptské křesťany
Zdroj: ČT24

Dva křesťanské kostely v Egyptě se během oslav Květné neděle staly terčem bombového útoku. Při výbuchu ve městě Tanta na severu země zemřelo nejméně 27 lidí a osm desítek bylo zraněno. Další exploze zasáhla kostel v Alexandrii. Celkem podle agentury AP zahynulo 43 lidí a dalších zhruba sto bylo zraněno. K útokům se přihlásilo radikální hnutí Islámský stát a varovalo před jejich pokračováním. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí oznámil v reakci na útoky, že dojde k zavedení výjimečného stavu na tři měsíce. Koncem měsíce má do země přijet papež František.

O záměru zavést výjimečný stav informoval prezident ve svém televizním projevu. Podle Sísího ale musí nejdříve vláda podniknout příslušné právní a ústavní kroky. Prezident ohlásil také další bezpečnostní opatření, jejichž povahu ale neupřesnil. Krátce předtím nařídil okamžité nasazení armády; vojáci mají pomoci policii v ochraně klíčových infrastruktur po celé zemi.

Exploze otřásla kostelem ve městě Tanta asi 100 kilometrů severně od metropole Káhiry v době, kdy byl plný věřících. Televize CBC zveřejnila záběry z vnitřku kostela, na nichž se množství lidí kupí kolem očividně bezvládných, zakrvácených těl zakrytých papíry. 

Následky sebevražedného útoku v kostele v Alexandrii
Zdroj: Fawzy Abdel Hamied/Reuters

K výbuchu v kostele svatého Marka v Alexandrii došlo asi hodinu po explozi v Tantě. Podle státní televize se zde odpálil sebevražedný atentátník chvíli poté, co zde mši odsloužil patriarcha Tavardos II. Podle svého tajemníka ale odešel z kostela ještě před atentátem a je v pořádku.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že se muž opásaný výbušninami snažil proniknout do kostela ještě v době patriarchovy přítomnosti. Policisté mu v tom ale zabránili, a tak se nakonec odpálil před kostelem.

K útokům se přihlásili radikálové z hnutí Islámský stát. „Skupina patřící k Islámskému státu provedla dva útoky na kostely ve městěch Tanta a Alexandrie,“ oznámili teroristé prostřednictvím své propagandistické agentury Amak.

Sobotka: Česko je v myšlenkách s egyptským lidem

Za kruté a zavrženíhodné činy označil útoky premiér Bohuslav Sobotka. V kondolenci zaslané předsedovi egyptské vlády Šarífu Ismáílovi uvedl, že byl zprávou o útocích hluboce zasažen.

„Důrazně odsuzuji tyto kruté a zavrženíhodné násilné teroristické činy, jejichž cílem je šířit strach a přinášet zkázu věřícím pokojně oslavujícím náboženské svátky, a zároveň demonstrovat sílu hanebných teroristických organizací,“ napsal Sobotka a egyptského premiéra ujistil, že Česko je v myšlenkách s egyptským lidem. 

Incidenty odsoudil americký prezident Donald Trump. Na Twitteru uvedl, že je z útoku vůči spojenci USA smutný a že má velkou důvěru v to, že Sísí se „se situací vhodně vypořádá“.

Ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil nutnost společného boje proti terorismu. „Teroristé se snaží nejen lidi zastrašit, ale i zasévat rozkol mezi vyznavače různých náboženství,“ napsal v listu adresovaném egyptskému prezidentovi.

Egyptská armáda před kostelem v Alexandrii
Zdroj: Fawzy Abdel Hamied/Reuters

Desetina Egypťanů se hlásí ke křesťanství

Koptští křesťané tvoří asi deset procent z 94 milionů obyvatel Egypta, a jsou tak největším křesťanským společenstvím na Blízkém východě. Jsou většinou potomky původních obyvatel země, kteří zde žili ještě před příchodem Arabů a tím i islámu v sedmém století.

Násilnosti vůči koptským křesťanům se začaly množit po roce 2013, kdy vojenský puč svrhnul prvního demokraticky zvoleného prezidenta Muhammada Mursího podporovaného Muslimským bratrstvem.

Současný vojenský režim prezidenta Sísího Bratrstvo v Egyptě zakázal a prohlásil jej za teroristickou organizaci. Naopak s křesťany má Sísí velice dobré vztahy, což je přívržencům Muslimského bratrstva trnem v oku.

„Historická zkušenost křesťanů v Egyptě a celkově na Blízkém východě říká, že pokud vládnou islamisté, je to problém. Takže podobně jako v Sýrii, tak i v Egyptě se křesťané přiklání k autoritářským vládám,“ vysvětluje editor Českého rozhlasu Plus Pavel Novotný. 

8 minut
Novotný: Jde o symbolický útok o Květné neděli a před příjezdem papeže
Zdroj: ČT24

Egyptští křesťané se opakovaně stávají terčem islámských extremistů. V prosinci bylo při těžkém pumovém útoku na křesťanskou katedrálu v Káhiře zabito 30 lidí. I k tomuto útoku se přihlásil Islámský stát.

Koncem měsíce má na návštěvu Egypta přijet papež František, který během kázání při oslavách Květné neděle útok na kopty ostře odsoudil a vyjádřil hlubokou soustrast „svému bratru, patriarchovi Tavardosovi II., koptské církvi a celému drahému egyptskému národu“. Řekl, že se modlí za mrtvé a zraněné při útoku a prosí Boha, aby „změnil srdce těch, kdo šíří teror, násilí a smrt“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 12 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 23 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami
Načítání...