Evropský parlament odsoudil ruskou anexi Krymu, která se odehrála právě před třemi lety, jakož i pronásledování krymských Tatarů a věznění dalších ukrajinských občanů v Rusku. V rozpravě zazněla silná podpora pro pokračování sankcí Evropské unie proti Rusku. Na rezoluci se shodla hned pětice poslaneckých klubů, které ji prosadily v poměru 451 ku 73 hlasům. V krymské metropoli Simferopolu mezitím začaly oslavy připomínající výročí anexe, odstartoval je pochod pěti tisíc lidí.
Třetí výročí ruské anexe Krymu. Europoslanci podpořili pokračování protiruských sankcí
Příhoda: Rusko odmítá vyjednávat o Krymu (zdroj: ČT24)
Hlasování v Evropském parlamentu předcházela rozprava, ve které se do sebe pustili česká europoslankyně s francouzským nacionalistou. „Musíme si zachovat zdravý rozum. V Kyjevě došlo k puči, přestal fungovat právní stát a za této situace Rusko obsadilo Krym, přiřčený Ukrajině sovětským vůdcem Chruščovem,“ prohlásil Jean-Luc Schaffhauser z francouzské Národní fronty.
„Kdyby všichni uvažovali jako vy, tak bych tady nikdy nemohla být, protože by ještě existovala Československá socialistická republika a Varšavská smlouva,“ zareagovala Michaela Šojdrová a ptala se oponenta, zda uznává právo občanů protestovat proti špatné vládě. Ten ale výtky odmítl jako „propagandu“.
Krymští Tataři
„Hledejme cestu k ukončení války a nepřilévejme oleje do ohně tím, že se stavíme jen na jednu stranu,“ nabádal Jiří Maštálka (KSČM) s připomínkou, že konflikt na východě Ukrajiny si vyžádal na 10 000 mrtvých a miliony lidí vyhnal z domovů.
„Plně podporuji, abychom kritizovali věznění za politické názory. Nesmíme ale zapomínat na utrpení milionů. Proč nevyžadujeme důsledné vyšetření upálení (proruských demonstrantů v květnu 2014) v Oděse?“ dodal.
Hrozbou míru je Putin. Hájit ruskou okupaci Krymu je hanebné
Už je nemoderní nacpat lidi do dobytčáků a deportovat je, jak to dělával Stalin. Teď se používají subtilnější metody. Stačí sofistikovaně vytvořit ovzduší strachu a lidé se vystěhují sami.
V rozpravě převládal ale jiný tón. „Největší hrozba míru se jmenuje Vladimir Putin. Pozdvihněme hlas, aby nás bylo slyšet až v Kremlu,“ vybídla švédská europoslankyně Soraya Postová.
Německá představitelka zelených Rebecca Harmsová zdůraznila, že kdo volá po zrušení sankcí proti Rusku, nejenže ubližuje lidem v soukolí bezpráví, ale i poškozuje evropskou bezpečnost. „Musíme se vzdát iluzí o dohodě s agresorem a zaútočit plnou silou na tajné účty ruských hodnostářů v evropských bankách,“ vyzval lidovec Tunne Kelam z Estonska.
I podle britského konzervativce Charlese Tannocka nelze Putinovi dovolit, aby mu anexe Krymu prošla, jako dříve ovládnutí Jižní Osetie a Abcházie, odtržených od Gruzie. „Je hanebné hájit ruskou okupaci,“ zdůraznil švédský liberál Jasenko Selimovic.
Kiska: Slovensko čelí kremelské propagandě
Za nezodpovědné označil slovenský prezident Andrej Kiska zpochybňování protiruských sankcí. Proti sankcím se dříve vyslovil slovenský premiér Robert Fico, který tento názor ve čtvrtek zopakoval, byť za důležitou označil jednotu evropské osmadvacítky v této otázce.
obrázek
„Slovenská vláda se připojila a podporuje sankce ze strany Evropské unie. Neustálé zpochybňování jejich významu je z důvodu chybějící změny chování ruského vedení nezodpovědné, lehkovážné a matoucí jak pro zahraniční partnery, tak pro slovenskou veřejnost,“ řekl Kiska na konferenci o zahraniční politice Slovenska.
Anexe Krymu a podpora separatistů na východě Ukrajiny ze strany Ruska jsou podle Kisky nepřijatelné kroky, které nelze ponechat bez odezvy. „Tím, že zpochybňujeme sankce, jako bychom neuměli odpovědět na základní otázku, čím je plánujeme nahradit a jaké mají být naše další kroky, abychom přispěli k řešení situace na Ukrajině,“ dodal Kiska.
Kiska také prohlásil, že Slovensko čelí „kremelské propagandě“ v podobě tzv. informační války, vůči které země podle něj na rozdíl od svých sousedů dělá velmi málo. „Informační válka je jedním z vážných ohrožení Slovenska a jeho zahraniční politiky. Žel Slovensko a jeho oficiální bezpečnostní složky proti hybridní válce a cílené propagandě dělají velmi málo, nedělají téměř nic. Jsme terčem, který se nebrání,“ řekl Kiska.
Dodal, že hybridní válka spočívá v šíření dezinformací a polopravd s masivním využitím sociálních médií.