Ze seznamu států, jejichž občanům chce Bílý dům v obavách z terorismu dočasně zakázat vstup do země, vypadl Irák. Zmiňuje to agentura AP s odkazem na zatím poslední návrh nové verze prezidentského protiimigračního dekretu. Vypustit Irák prý doporučilo prezidentovi Donaldu Trumpovi ministerstvo zahraničí a Pentagon vzhledem ke klíčové úloze Bagdádu v boji s Islámským státem.
Exekutivní příkaz, který má nahradit lednový dekret zablokovaný americkými soudy, měl Trump vydat původně už předminulý týden. Nejprve byl odložen o týden, později až do dnešního dne. Podle dnešní informace AP se ale zveřejnění dekretu očekává až „v příštích dnech“.
Rozhodnutí o dalším odkladu problematického dekretu padlo v úterý pozdě večer, uvedla s odvoláním na vládní zdroje televize CNN. Trumpův parlamentní projev byl všeobecně příznivě přijat, a pokud by bylo nyní vydáno restriktivní protiimigrační nařízení, pozitivní dojem by to poškodilo, usoudil Bílý dům. „Chceme využít příznivější okamžik,“ uvedl zdroj americké televize.
Původní Trumpovo nařízení dočasně zastavovalo platnost všech amerických přistěhovaleckých programů a zakazovalo dočasně vstup do země občanům sedmi většinou muslimských států – Iráku, Íránu, Jemenu, Súdánu, Sýrie, Libye a Somálska. Když několik amerických soudů platnost dekretu zastavilo, rozhodl se Bílý dům připravit dokument nový.
Ze zákazu cestování z postižených arabských států v něm mají být vyjmuti držitelé trvalého pracovního povolení v USA, tedy takzvaných zelených karet, a rovněž osoby s americkým pasem. Ze seznamu postižených států má vypadnout Irák, ostatní země v něm podle AP zůstanou.
Sýrie už nemá být označena za stát, z něhož se přijímání nových uprchlíků zakazuje na neurčito. Přistěhovalecké programy mají být pro tento stát stejně jako pro ostatní zastaveny na 120 dnů. Nový dekret už nemá obsahovat formulaci o výjimce pro náboženské menšiny.
Irácký premiér Hajdar Abádí původní lednový dekret Bílého domu ostře kritizoval a pohrozil odvetou. Mnoho iráckých poslanců po vládě žádalo, aby Američanům zakázala vstup do země, přestože podobný krok by měl vážné následky pro boj s Islámským státem.
Americké organizace pro ochranu lidských práv už před vydáním dekretu dávají na vědomí, že bez ohledu na jeho obsah nařízení znovu zažalují, pokud bude rozlišovat přistěhovalce podle náboženského přesvědčení.
- Po necelém měsíci působení Donalda Trumpa na postu amerického prezidenta se bilance jím vydaných exekutivních příkazů přehoupla přes dvacet. Velkou pozornost vzbudil hned v den inaugurace (20. ledna) pokyn, kterým přikázal minimalizovat finanční zátěž spojenou se zdravotní reformou exprezidenta Obamy, než bude program Obamacare zcela zrušen.
- V pondělí 23. ledna podepsal Trump exekutivní příkaz o formálním odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP), které Obamova administrativa zdlouhavě dojednávala. Že bude chtít dohodu co nejdříve zrušit, avizoval už dříve.
- O den později, 24. ledna, přispěchal Trump se dvěma exekutivními příkazy, kterými rozhodl o pokračování výstavby dvou sporných ropovodů – Keystone XL a Dakota Access.
- Den nato, 25. ledna, oznámil Trump v příslušném výnosu svůj záměr dodržet předvolební slib a vystavět zeď na hranicích s Mexikem.
- Zatím nejkontroverznější Trumpův dekret spatřil světlo světa v pátek 27. ledna. Na základě tohoto příkazu o přísnějším prověřování imigrantů byl na 120 dnů pozastaven program Spojených států pro přijímání uprchlíků a na dobu 90 dnů byl zakázán vstup do USA občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu. Dekret nicméně opakovaně zablokovaly soudy.
- Exekutivním příkazem z 3. února pověřil Trump ministerstvo práce, aby zrevidovalo legislativu z Obamovy éry, týkající se regulace finančního sektoru.
- Ve čtvrtek 9. února pak přišla na řadu trojice exekutivních příkazů, které podle šéfa Bílého domu pomohou zemi v boji proti kriminalitě ve Spojených státech. Jeden z nich je namířen proti drogovým kartelům operujícím v USA i v zahraničí, zejména v Mexiku. Další má lépe ochránit představitele policie před zločinnými útoky.
