Zachránit, co se ještě zachránit dá. UNESCO chystá pomoc pro památky vypleněné islamisty

Z právě probíhající konference UNESCO v Paříži by měly vzejít návrhy na obnovu historických památek, které v Iráku zničili radikálové z Islámského státu. Desítky světových archeologů a orienatalistů mají připravit plán, jak v osvobozených oblastech zachránit alespon to, co po řádění islamistů zbylo, a zabránit prodeji rozkradených artefaktů. Na záchraně památek se podílejí i čeští archeologové, kteří vytvořili mapu destrukce historického Mosulu.

Na konferenci organizace UNESCO do Paříže se sjelo osm desítek odborníků z celého světa. Jejím cílem je zachránit a zakonzervovat ty památky, které po několikaletém plenění islamisty v iráckých městech Mosul, Nimrud, Ashur či Hatra ještě zbyly.

„V některých případech bylo postupováno s neuvěřitelnou brutalitou. Mluví se o tom, že lokality byly rozorávány buldozéry a z oraniště byly vybírány nálezy, které měly šanci přinést dobré ceny, například tabulky a pečetní válečky. Jde o masové napadení kulturního dědictví Blízkého východu, které nemá v novodobé historii obdoby,“ upozorňuje archeolog a orientalista Petr Charvát ze Západočeské univerzity v Plzni.

Ohromné škody během okupace islamisty utrpěl i starověký Nimrúd. Ničení města, které bylo považováno za archeologickou pokladnici, odhalily satelitní snímky dlouho před tím, než se nad ním irácké armádě podařilo loni v listopadu znovu převzít kontrolu.

„Stavby a reliéfy vytesané do kamene jsou značně poškozeny po explozích a zásahu buldozerů. Místu je naléhavě třeba zajistit fyzickou ochranu a pořídit detailní dokumentaci, aby se zamezilo rabování zbývajících památek,“ uvedla organizace UNESCO. Ničení místních chrámů, hradeb a hrobek pocházejících z 13. století před naším letopočtem označila za válečný zločin. Islamisté zdevastovali i zdejší chrám zasvěcený bohu moudrosti a písma Nabuovi, jehož stáří se odhaduje na 2800 let.

Archeolog Charvát: Takové ničení památek Blízkého východu nemá obdoby (zdroj: ČT24)

Agatha by už „svůj“ Nimrúd nepoznala

Snímek Nimrúdu pořízený Agathou Christie
Zdroj: ČTK/AP

Objevením starobylého asyrského Nimrúdu se v 50. letech minulého století proslavil archeolog Max Mallowan, kterému při vykopávkách osobně a s nadšením pomáhala jeho manželka – ještě mnohem slavnější Agatha Christie, která si místo zamilovala a téma využila i ve své tvorbě. „Doufám, že tam pojedu zas a že ty věci, jež tak miluji, z této země nezmizí,“ napsala v roce 1944. Z toho, jak vypadá Numrúd dnes, by se podle Petra Charváta spisovatelka jistě obracela v hrobě.

„Kdybych řekl, že by to považovali za tragédii, bylo by to řečeno ještě příliš mírně. Kdyby mí prarodiče mohli obživnout a sledovat týden noviny, tak to místo, kde žili a pracovali, by nepoznali,“ míní také spisovatelčin vnuk Mathew Prichard.

Historie města na řece Tigris sahá až do 23. století před naším letopočtem, kdy zde vznikla pastýřská osada a začala se rozrůstat. Ve starověkém období se město nazývalo Kalchu (Kalach), Arabové ho později nazývali Nimrúd podle legendárního biblického lovce Nimroda.

Hlavním městem asyrské říše se stal v 9. století před naším letopočtem. Vznikly kolem něj obří hradby, které chránily stovku tisíc místních obyvatel. V Nimrúdu nechyběly přepychové domy, chrámy, ale ani banická či zoologická zahrada. I když později musel Nimrúd přepustit status hlavního města říše jiným, svůj velký význam si zachoval až do zániku Asýrie v sedmém století před naším letopočtem.

K nejznámějším objektům v Nimrúdu patřily okřídlené obří sochy mytologických strážných démonů lamassu majících podobu lvů nebo býků s lidskou hlavou, vousy a rohy. Většinou chránily vchody do paláců a byly umísťovány u bran. Mnohatunové sochy lamassu lze spatřit v Britském nebo Metropolitním muzeu, řada z nich se však dosud nacházela v Nimrúdu.

Dalším skvostem je „Poklad z Nimrúdu“, pozoruhodná sbírka více než 600 zlatých předmětů a šperků, jejíž stáří se odhaduje na 3000 let. Sbírka byla objevená v letech 1988 až 1992 v královských hrobkách pod jedním z asyrských paláců a během války v Perském zálivu byla ukryta do trezorů irácké centrální banky. V roce 2003 byl poklad v zatopených sklepech pod bankou nalezen a poté byl například na krátkou dobu vystaven pro vybrané hosty v Národním muzeu v Bagdádu.

Nimrúd neunikl rabování ani za invaze, která začala v roce 2003, chránila ho ale svým způsobem jeho odlehlost, takže hlavní památky zůstaly až do příchodu Islámského státu v dobrém stavu.

Artefakt nalezený v Nimrúdu
Zdroj: ČTK/ABACA
Zdevastovaná mešita proroka Jonáše v Mosulu
Zdroj: Reuters

Mosul přišel o své panoráma

K obnově památek má přispět i projekt „Ohrožená architektura města Mosul“, za nímž stojí čtyřčlenný tým českých vědců. Od roku 2014 začali shromažďovat a vyhodnocovat informace o úmyslné destrukci Mosulu.

„Podle aktuální, ověřené databáze odstranil Islámský stát v Mosulu celkem 47 architektonických památek. Až na dvě výjimky jde o stavby náboženského určení,“ uvedla členka týmu Lenka Starková ze Západočeské univerzity.

Islamisté ničí exponáty v mosulském muzeu
Zdroj: ČT24

Mosul podle Starkové přišel o své nejcennější památky, které utvářely jeho panoráma a specifický vzhled. Zničeny nebo rozkradeny byly cenné knihovny, muzejní depozitáře a kostelní poklady.

Destrukce se nevyhnula ani archeologickým lokalitám, zejména pozůstatkům starověkého Ninive, kde byla zničena například slavná mešita proroka Jonáše. Rozbity byly asyrské artefakty uložené v mosulském muzeu. Další škody lze podle ní očekávat při osvobozování i při poválečné obnově města.

Právě s cílem zabránit dalšímu ničení památek a kšeftování s rozkradenými artefakty se schází pařížská konference. Bude na ní stanovena strategie nejbližšího postupu, který ovšem bude zásadně ovlivněn politickou situací v Iráku. „Bude to záviset na obnovení zákonného pořádku v Iráku a vybavení irácké památkové služby, aby se znovu stala akceschopnou,“ odhaduje Petr Charvát. K záchraně kulturního dědictví bude třeba použít celý dostupný vějíř technik a postupů, kterými lze napravit to, co ještě napravit lze, míní.

Vydáno pod