Z právě probíhající konference UNESCO v Paříži by měly vzejít návrhy na obnovu historických památek, které v Iráku zničili radikálové z Islámského státu. Desítky světových archeologů a orienatalistů mají připravit plán, jak v osvobozených oblastech zachránit alespon to, co po řádění islamistů zbylo, a zabránit prodeji rozkradených artefaktů. Na záchraně památek se podílejí i čeští archeologové, kteří vytvořili mapu destrukce historického Mosulu.
Zachránit, co se ještě zachránit dá. UNESCO chystá pomoc pro památky vypleněné islamisty
Na konferenci organizace UNESCO do Paříže se sjelo osm desítek odborníků z celého světa. Jejím cílem je zachránit a zakonzervovat ty památky, které po několikaletém plenění islamisty v iráckých městech Mosul, Nimrud, Ashur či Hatra ještě zbyly.
„V některých případech bylo postupováno s neuvěřitelnou brutalitou. Mluví se o tom, že lokality byly rozorávány buldozéry a z oraniště byly vybírány nálezy, které měly šanci přinést dobré ceny, například tabulky a pečetní válečky. Jde o masové napadení kulturního dědictví Blízkého východu, které nemá v novodobé historii obdoby,“ upozorňuje archeolog a orientalista Petr Charvát ze Západočeské univerzity v Plzni.
Ohromné škody během okupace islamisty utrpěl i starověký Nimrúd. Ničení města, které bylo považováno za archeologickou pokladnici, odhalily satelitní snímky dlouho před tím, než se nad ním irácké armádě podařilo loni v listopadu znovu převzít kontrolu.
„Stavby a reliéfy vytesané do kamene jsou značně poškozeny po explozích a zásahu buldozerů. Místu je naléhavě třeba zajistit fyzickou ochranu a pořídit detailní dokumentaci, aby se zamezilo rabování zbývajících památek,“ uvedla organizace UNESCO. Ničení místních chrámů, hradeb a hrobek pocházejících z 13. století před naším letopočtem označila za válečný zločin. Islamisté zdevastovali i zdejší chrám zasvěcený bohu moudrosti a písma Nabuovi, jehož stáří se odhaduje na 2800 let.
Agatha by už „svůj“ Nimrúd nepoznala
Objevením starobylého asyrského Nimrúdu se v 50. letech minulého století proslavil archeolog Max Mallowan, kterému při vykopávkách osobně a s nadšením pomáhala jeho manželka – ještě mnohem slavnější Agatha Christie, která si místo zamilovala a téma využila i ve své tvorbě. „Doufám, že tam pojedu zas a že ty věci, jež tak miluji, z této země nezmizí,“ napsala v roce 1944. Z toho, jak vypadá Numrúd dnes, by se podle Petra Charváta spisovatelka jistě obracela v hrobě.
„Kdybych řekl, že by to považovali za tragédii, bylo by to řečeno ještě příliš mírně. Kdyby mí prarodiče mohli obživnout a sledovat týden noviny, tak to místo, kde žili a pracovali, by nepoznali,“ míní také spisovatelčin vnuk Mathew Prichard.
Historie města na řece Tigris sahá až do 23. století před naším letopočtem, kdy zde vznikla pastýřská osada a začala se rozrůstat. Ve starověkém období se město nazývalo Kalchu (Kalach), Arabové ho později nazývali Nimrúd podle legendárního biblického lovce Nimroda.
Hlavním městem asyrské říše se stal v 9. století před naším letopočtem. Vznikly kolem něj obří hradby, které chránily stovku tisíc místních obyvatel. V Nimrúdu nechyběly přepychové domy, chrámy, ale ani banická či zoologická zahrada. I když později musel Nimrúd přepustit status hlavního města říše jiným, svůj velký význam si zachoval až do zániku Asýrie v sedmém století před naším letopočtem.
K nejznámějším objektům v Nimrúdu patřily okřídlené obří sochy mytologických strážných démonů lamassu majících podobu lvů nebo býků s lidskou hlavou, vousy a rohy. Většinou chránily vchody do paláců a byly umísťovány u bran. Mnohatunové sochy lamassu lze spatřit v Britském nebo Metropolitním muzeu, řada z nich se však dosud nacházela v Nimrúdu.
Dalším skvostem je „Poklad z Nimrúdu“, pozoruhodná sbírka více než 600 zlatých předmětů a šperků, jejíž stáří se odhaduje na 3000 let. Sbírka byla objevená v letech 1988 až 1992 v královských hrobkách pod jedním z asyrských paláců a během války v Perském zálivu byla ukryta do trezorů irácké centrální banky. V roce 2003 byl poklad v zatopených sklepech pod bankou nalezen a poté byl například na krátkou dobu vystaven pro vybrané hosty v Národním muzeu v Bagdádu.
Nimrúd neunikl rabování ani za invaze, která začala v roce 2003, chránila ho ale svým způsobem jeho odlehlost, takže hlavní památky zůstaly až do příchodu Islámského státu v dobrém stavu.
Mosul přišel o své panoráma
K obnově památek má přispět i projekt „Ohrožená architektura města Mosul“, za nímž stojí čtyřčlenný tým českých vědců. Od roku 2014 začali shromažďovat a vyhodnocovat informace o úmyslné destrukci Mosulu.
„Podle aktuální, ověřené databáze odstranil Islámský stát v Mosulu celkem 47 architektonických památek. Až na dvě výjimky jde o stavby náboženského určení,“ uvedla členka týmu Lenka Starková ze Západočeské univerzity.
Mosul podle Starkové přišel o své nejcennější památky, které utvářely jeho panoráma a specifický vzhled. Zničeny nebo rozkradeny byly cenné knihovny, muzejní depozitáře a kostelní poklady.
Destrukce se nevyhnula ani archeologickým lokalitám, zejména pozůstatkům starověkého Ninive, kde byla zničena například slavná mešita proroka Jonáše. Rozbity byly asyrské artefakty uložené v mosulském muzeu. Další škody lze podle ní očekávat při osvobozování i při poválečné obnově města.
Právě s cílem zabránit dalšímu ničení památek a kšeftování s rozkradenými artefakty se schází pařížská konference. Bude na ní stanovena strategie nejbližšího postupu, který ovšem bude zásadně ovlivněn politickou situací v Iráku. „Bude to záviset na obnovení zákonného pořádku v Iráku a vybavení irácké památkové služby, aby se znovu stala akceschopnou,“ odhaduje Petr Charvát. K záchraně kulturního dědictví bude třeba použít celý dostupný vějíř technik a postupů, kterými lze napravit to, co ještě napravit lze, míní.