Cestovní pasy a další dokumenty vydané povstaleckými úřady na východě Ukrajiny jsou od nynějška považované v Rusku za platné. Vyplývá to z dekretu prezidenta Vladimira Putina, který v sobotu zveřejnil Kreml. Od pondělí 20. února má přitom na základě dohody diplomacií Francie, Ruska, Ukrajiny a Německa platit příměří. Všechny zúčastněné strany se zavázaly využít svého vlivu, aby jej nastolily, a další jednání by měla být věnována politickému urovnání v zemi. Nově zveřejněný Putinův dekret považuje Kyjev za porušení mezinárodního práva a mírových dohod.
Rusko uznává doklady separatistů z Donbasu. Navzdory dohodě o prosazování příměří
Na Ukrajině má platit od pondělí nové příměří (zdroj: ČT24)
„Průkazy totožnosti, doklady o dosaženém vzdělání, rodné, oddací a úmrtní listy (…) vydané stávajícími úřady ve zmíněných oblastech jsou v Rusku uznávány jako platné,“ píše se v dekretu o dokumentech ze samozvané Doněcké i Luhanské lidové republiky.
Putinův výnos rovněž stanoví, že ukrajinští občané a osoby bez státní příslušnosti, které mají trvalý pobyt v samozvaných lidových republikách, smějí cestovat do Ruska bez víz, na základě dokumentů vydaných povstaleckými úřady. Dekret má údajně platit jen dočasně, než se konflikt na východě Ukrajiny podaří „politicky vyřešit na základě minských mírových dohod,“ uvedl Kreml.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko označil v Mnichově Putinův dekret za „další důkaz ruské okupace (ukrajinského území) a ruského porušování mezinárodního práva“.
Ukrajinská politička: Putinovým cílem je zmrazit konflikt a destabilizovat Ukrajinu
V Kyjevě vlivný tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov prohlásil, že Putin svým dekretem „de iure uznal pseudostátní teroristická uskupení, sloužící jako fíkový list pro ruskou okupaci části Donbasu“ a že tento krok Kremlu „úplně škrtá“ mírové dohody z Minsku.
„Není to ještě uznání 'republik', ale jejich bezcenných papírů,“ usoudila místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Iryna Heraščenková. Nikdo by ale neměl být uveden v omyl Putinovými slovy o dočasnosti, protože Putinovým cílem je zmrazit konflikt a destabilizovat Ukrajinu. Také jde podle ní o „tradiční ruské vydírání“ v situaci, kdy svět odsuzuje počínání Ruska a dožaduje se, aby vrátilo Krym a stáhlo se z Donbasu.
V Luhansku jeden z povstaleckých vůdců Igor Plotnickij uvítal Putinův dekret jako krok k uznání „lidových“ republik.
Šéfové čtyř diplomacií se dohodli prosazovat příměří
O situaci na východě Ukrajiny jednali v sobotu zástupci diplomacií Francie, Ruska, Ukrajiny a Německa. Šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel oznámil, že výsledkem jednání je nové příměří, které má platit od 20. února. Současně avizoval, že další čtyřstranná schůzka o Ukrajině by měla následovat za několik týdnů a měla by být věnována politickému urovnání, kterého ale nelze dosáhnout bez příměří a stažení těžkých zbraní z fronty.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault zdůraznil, že mírové dohody z Minsku nemají alternativu. Schůzky by se podle něj měly konat tak často, jak bude nezbytné, aby se dosáhlo pokroku.
Šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin podle agentury Reuters poznamenal, že „vůbec není šťastný“ z toho, k čemu schůzka dospěla. Zapotřebí jsou výsledky, nejen prohlášení, dodal.
Velkého pokroku se nepodařilo dosáhnout ani podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Ten ale věří, že Kyjev a rebelové se domluví na příměří a výměně zajatců. Za nepřijatelnou označil ruský ministr blokádu povstaleckých oblastí, kterou uskutečňují na dopravních cestách ukrajinští nacionalisté.
Ministři se podle Gabriela v sobotu dohodli, že budou pokračovat ve stávajícím formátu takzvané normandské čtyřky. To znamená, že mezi sebe nepřiberou Spojené státy, i když s nimi mají být v těsném kontaktu. Domluvili se také na přístupu Červeného kříže k zajatcům na východě Ukrajiny.
Od dubna 2014 zemřelo na Donbasu téměř 10 tisíc lidí
Situace na východě Ukrajiny, kde proti sobě stojí proruští separatisté a ukrajinská armáda, se v poslední době výrazně zhoršila. Na místě opět propukají vzájemné střety.
Konflikt na Donbasu si od dubna 2014 vyžádal skoro 10 tisíc obětí. Konflikt měly ukončit mírové dohody, dojednané během čtyřstranných jednání v Minsku v únoru 2015. Moskva a Kyjev se ale vzájemně obviňují z jejich sabotování.