Ve věku 82 let zemřel americký astronaut Eugene Cernan, poslední člověk, který vstoupil na Měsíc. Na jeho povrchu stanul 11. prosince 1972 v rámci mise Apolla 17, kterou vedl. Cernan měl české a slovenské předky a Českou republiku několikrát navštívil. O jeho úmrtí informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Zemřel americký astronaut s českými kořeny Cernan, poslední člověk na Měsíci
Zpravodaj ČT Řezníček: Cernan byl na své kořeny hrdý (zdroj: ČT24)
Rodák z Chicaga s českými kořeny vzal na Měsíc coby poctu svým československým předkům i československou vlajku. „Předci se narodili v tehdejším Rakousku-Uhersku, pak to bylo Československo a já jsem pyšný, že jsem mohl vzít trochu z toho odkazu na Měsíc,“ uvedl astronaut. Byla to jeho třetí a poslední výprava do vesmíru.
S Cernanem vystoupil na povrch Měsíce pilot modulu Harrison Schmitt. Spolu na Měsíci strávili 75 hodin a absolvovali tři vycházky – mimo loď byli rekordních 22 hodin a čtyři minuty. Posledním z posádky Apolla 17, jež se na Zemi vrátila 19. prosince 1972, byl Ronald Evans.
„Okamžik, když jsem stál na Měsíci a hleděl na Zemi, byl nezapomenutelný. Viděl jsem svět bez hranic – náboženských, rasových, jazykových, politických a jakýchkoli dalších, které budujeme my lidé,“ vzpomínal na nevšední zážitky Cernan.
Cernan se po návratu snažil vlajku věnovat československým oficiálním místům, ale doba tomuto kroku příliš nepřála. V roce 1974 se nakonec Cernan na novinářské vízum do Československa podíval a měsíční suvenýr nakonec od něj převzal tehdejší ředitel Astronomického ústavu Luboš Perek, který ho umístil v kopuli dalekohledu na observatoři v Ondřejově.
Cernan na tuzemsko ani po této zkušenosti nezanevřel a po roce 1989 střední Evropu opakovaně navštívil. Pobyt v roce 2001 však mohl skončit tragicky – armádní helikoptéra, v níž Cernan spolu s kosmonautem Vladimírem Remkem letěl, havarovala u Milevska. Nikdo ale naštěstí nezahynul a Cernanovi se téměř nic nestalo.
Naposledy Česko navštívil v roce 2008 i se svou vnučkou, prohlédli si výstavu Stopy lidí, na které byla i jeho vlajka z Měsíce. Tehdy se v Panteonu Národního muzea sešel i se středoškolskými studenty. „Přál jsem si, aby se zastavil čas, abych mohl lépe pochopit, kdo jsem, co jsem udělal a co to skutečně pro lidstvo znamená,“ řekl jim o své návštěvě Měsíce.
Eugene Cernan na Měsíci v roce 1972
„V každém mobilním telefonu je více technologie, než jsem měl jako astronaut na Měsíci,“ uvedl také před studenty Cernan s tím, že stále doufá v nové vynálezy. „Máme v hlavě ještě velký, nevyčerpaný potenciál,“ dodal tehdy.
Dědeček z Kysúc, babička z Nuzic
Astronaut, který nese příjmení po svém dědečkovi ze slovenských Kysúc Štefanu Čerňanovi, sloužil po vysoké škole v americkém námořním letectvu. Jeho babička pocházela z jižních Čech, z Nuzic u Tábora. Jako třicetiletý byl v roce 1964 přijat do třetí skupiny astronautů.
Nejprve byl členem záložní posádky Gemini 9, po smrti obou členů hlavní posádky při leteckém neštěstí se ale v červnu 1966 na palubě této lodi vypravil do vesmíru. Byl mimo jiné druhým Američanem, který si vyzkoušel kosmickou procházku.
Přistání Apolla 17 v Tichém oceánu
O tři roky později se Cernan vypravil do vesmíru znovu – v Apollu 10, které bylo v květnu 1969 poslední prověrkou před misí Neila Armstronga. Jako pilot přistávacího modulu se ocitl jen 15 kilometrů od Měsíce. Nejslavnější Cernanova mise pak přišla v prosinci 1972, kdy velel Apollu 17, které završilo americký měsíční program.
Po návratu Apolla 17 zůstal ještě nějakou dobu ve službách NASA, byl mimo jiné vrchním vyjednavačem USA během jednání se Sovětským svazem o společném americko-sovětském projektu Apollo-Sojuz. Do civilu se Cernan rozhodl odejít v roce 1976. Věnoval se podnikání v naftařském průmyslu, poradenství, komentoval pro televizi ABC a na svém ranči v Texasu se zabýval chovem koní. Své vzpomínky shrnul do knihy s názvem Poslední muž na Měsíci.