Ve Spojených státech začala závěrečná fáze procesu s mužem, který předloni v kostele v Charlestonu v Jižní Karolíně zastřelil devět černošských věřících. Dylanna Roofa porota uznala vinným loni v prosinci a nyní rozhoduje o trestu. Obžaloba žádá smrt.
Porota rozhoduje o trestu pro vraha 9 lidí z kostela v Charlestonu
„Nechystám se vám lhát,“ prohlásil Roof, který se hájí sám. Prohlásil rovněž, že po duševní stránce je s ním všechno v pořádku. „S výjimkou toho, že důvěřuji lidem, kterým bych neměl, a že mám lepší nadání se neustále ztrapňovat než kdokoli jiný,“ dodal.
Roofovi obhájci, kteří ho zastupovali v první fázi procesu, kdy se jednalo o vině, naznačili, že důvodem toho, proč se jejich klient chce hájit sám, je snaha uchránit sebe a rodinu od ponižujících důkazů. Rozhodování o trestu mělo začít původně v úterý, soud ale Roofovi na poslední chvíli poskytl den na přípravu.
Charlestonský kostel, kde Roof zabil 9 černošských věřících
Obžaloba, která žádá absolutní trest, zdůrazňuje, že Roof masakru nijak nelituje. Soudu předložila i deník, který si střelec psal v cele po svém zadržení. V něm mimo jiné uvádí, že za oběti neuronil ani slzu a že nelituje ničeho, co udělal.
V deníku Roof rovněž napsal, že nevěří v psychologii, která je podle něj židovským vynálezem a nepřináší nic jiného, než že si vymýšlí nemoci a říká lidem, že mají problémy, které ve skutečnosti nemají.
Charlestonský kostel, kde Roof zabil 9 černošských věřících
Ve středu před soudem vypovídala i vdova po zavražděném pastorovi Jennifer Pinckneyová. Řekla, že v době masakru byla i s dcerou v manželově kanceláři, když uslyšela střelbu. Zamkla proto dveře a dceru ukryla pod stůl.
Tragédie se stala předloni 17. června, kdy Roof vnikl do kostela Africké metodistické episkopální církve v centru Charlestonu. Svůj čin nijak nezdůvodnil a ani nad ním nevyslovil lítost.
Dylann Storm Roof před soudem
Roof podle policie zastával rasistické názory a nejméně dvakrát se dostal do sporu se zákonem. Na svém facebookovém profilu umístil fotografii, na níž je vyobrazen v bundě s emblémy dřívějších rasistických režimů v Jižní Africe a bývalé Rhodesii. Vyšetřovatelům prý řekl, že chtěl zabíjením černochů rozpoutat rasovou válku.
- Rasová otázka se ve Spojených státech dostala za poslední roky do popředí společenské debaty po několika incidentech, při nichž bělošští policisté zabili neozbrojené černochy. Zvláště zastřelení Michaela Browna v missourském Fergusonu, udušení Erica Garnera v New Yorku a případ Freddieho Graye, jehož baltimorští policisté vážně zranili a neposkytli mu pomoc, vyvolaly rozsáhlé demonstrace.