Před 25 lety Ukrajinci zvolili samostatnost. Nevěděli ale, jak s ní naložit, říká Dvořák

7 minut
Libor Dvořák a David Stulík k vývoji Ukrajiny jako samostatného státu
Zdroj: ČT24

V první prosincový den roku 1991, tedy na den přesně před 25 lety, si Ukrajinci odhlasovali samostatnost. Krátce poté se Sovětský svaz definitivně rozpadl. V referendu se pro odtržení vyslovilo 92 procent Ukrajinců. Kdyby se hlasovalo dnes, výsledek by podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka zdaleka nebyl tak jednoznačný.

Referendum bylo už jen formálním potvrzením procesu, který odstartoval ukrajinský parlament 24. srpna roku 1991. Ten den slaví Ukrajinci jako státní svátek. „V Moskvě 21. srpna 1991 skončil neúspěšný puč. Krátce poté přišla iniciativa ukrajinského parlamentu,“ připomněl sled tehdejších událostí Dvořák.

Připoměňte si letošní oslavy nezávislosti na Ukrajině:

3 minuty
Ukrajina oslavila 25 let nezávislosti
Zdroj: ČT24

Deklaraci nezávislosti sepsal disident Levko Lukjaněnko, který strávil v sovětských věznicích téměř třicet let svého života. Text dokumentu psal na koleni. „Cítil jsem, že nastala historická chvíle a že nezávislost Ukrajiny je blízko. Prosadili jsme hlasování. Do sešitu jsem začal psát text deklarace. Byl hotov za hodinu a půl,“ popsal tehdejší události Lukjaněnko.

Podle Dvořáka ovšem Ukrajinci nevěděli, jak si se samostatností počít. Navíc hlavní problém země je, že vládnoucí politická garnitura je tam 25 let stejná, podotkl.

Myslím si, že dnes, po zkušenostech, které Ukrajinci mají se samostatným státem, by bylo jistě mnoho proevropských vlastenců, kteří by opět jednoznačně hlasovali pro samostatnost, ale dost by jistě bylo i těch, kteří neustále zažívají ty postsovětské resentimenty.
Libor Dvořák
komentátor Českého rozhlasu

Podle mluvčího delegace Evropské unie na Ukrajině Davida Stulíka ale mezi lidmi přetrvává optimismus, že zemi čekají lepší časy. „Reformy na Ukrajině přinášejí i to, že se zhoršuje ekonomická pozice řady obyvatel. Řada Ukrajinců ale doufá, že to povede k lepší budoucnosti, a proto jsou dočasně ochotni to protrpět a utáhnout si opasky,“ uvedl Stulík.

  • 1917–1922 – ukrajinsko-sovětská válka: Snaha Ruské sovětské socialistické republiky (RSSR) o anexi Ukrajiny, která vypukla bezprostředně po říjnové revoluci. Jednalo se zčásti o občanskou válku, neboť místní obyvatelstvo bylo rozděleno na příznivce bolševiků a podporovatele samostatného státu. Během 1. světové války měli nacionalisté podporu centrálních mocností, ale po jejich porážce a konci 1. světové války ji ztratili a koncem roku 1922 byl svobodný ukrajinský stát začleněn do nově vzniknuvšího SSSR jako Ukrajinská sovětská socialistická republika.
  • 1918–1919 - polsko-ukrajinská válka: Boj o území západní Ukrajiny s významnou polskou menšinou ve městě Lwów. Poláci vítězí a západní Ukrajina je připojena k Polsku až do začátku druhé světové války.
  • 1932: Velký ukrajinský hladomor způsobený hospodářskou politikou Josifa Stalina, při kterém podle odhadů zahynulo až 10 milionů lidí.
  • druhá světová válka: Během německého útoku na SSSR v rámci operace Barbarossa v roce 1941 byla Ukrajina vymaněna z rukou sovětů, ale po konci války zůstala jako součást Sovětského svazu.
  • únor 1954: Nikita Chruščov, generální tajemník komunistické strany SSSR, daroval Ukrajině Krym.
  • prosinec 1991: Ukrajinské referendum odhlasovalo nezávislost Ukrajiny 92procentní většinou. Na Krymu zvítězila nezávislost pouze 54 procenty hlasů.
  • 1994: Budapešťské memorandum neboli mezinárodní dohoda mezi Ukrajinou, USA, Ruskem a Velkou Británií. Ukrajina se vzdala svého jaderného arzenálu výměnou za bezpečnostní záruky zbylých tří signatářů. Dalším bodem dohody bylo respektování ukrajinské nezávislosti a územní svrchovanosti. Rusko tuto dohodu porušilo anexí Krymu v roce 2014.
  • únor 2014: Rusko anektuje Krym, následují boje na hranicích s Ruskem v oblasti Doněcku a Luhansku. Obě území se stávají autonomními oblastmi pod kontrolou proruských separatistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že Kyjev nechce jednat

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu obvinil Kyjev, že je to to on, kdo sabotuje mírová vyjednávání. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
14:07Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU. Informace nelze nezávisle ověřit.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Oděské oblasti jsou po ruském útoku desetitisíce lidí bez elektřiny

Jihoukrajinská Oděsa v noci na pátek čelila dalšímu rozsáhlému ruskému útoku, hlásí na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Poničený je blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V části ruské Rostovské oblasti jsou v důsledku dronového útoku problémy s dodávkami elektřiny, tvrdí úřady v regionu sousedícím s okupovanými částmi Ukrajiny.
před 3 hhodinami

Stávka v Louvre je u konce, muzeum se zcela otevřelo návštěvníkům

Pařížské muzeum Louvre se v pátek zcela otevřelo návštěvníkům poté, co odboráři ukončili stávku za lepší pracovní podmínky pro zaměstnance a větší výdaje na jejich bezpečnost, píše agentura AFP. Stávka, do které se zapojilo nejméně tři sta zaměstnanců, trvala od pondělí.
před 4 hhodinami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

V Bangladéši vypukly násilné nepokoje po úmrtí vůdce protestního hnutí

Násilné nepokoje vypukly v noci na pátek v Bangladéši. Protestující při nich zničili redakce dvou bangladéšských listů a jednu z budov zapálili. Příčinou nepokojů bylo úmrtí Šarífa Osmana Hadiho, vůdce studentského protestního hnutí, které v loňském roce vedlo k sesazení tehdejší premiérky šajch Hasíny Vadžídové, informovaly tiskové agentury.
před 6 hhodinami
Načítání...