Před 25 lety Ukrajinci zvolili samostatnost. Nevěděli ale, jak s ní naložit, říká Dvořák

7 minut
Libor Dvořák a David Stulík k vývoji Ukrajiny jako samostatného státu
Zdroj: ČT24

V první prosincový den roku 1991, tedy na den přesně před 25 lety, si Ukrajinci odhlasovali samostatnost. Krátce poté se Sovětský svaz definitivně rozpadl. V referendu se pro odtržení vyslovilo 92 procent Ukrajinců. Kdyby se hlasovalo dnes, výsledek by podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka zdaleka nebyl tak jednoznačný.

Referendum bylo už jen formálním potvrzením procesu, který odstartoval ukrajinský parlament 24. srpna roku 1991. Ten den slaví Ukrajinci jako státní svátek. „V Moskvě 21. srpna 1991 skončil neúspěšný puč. Krátce poté přišla iniciativa ukrajinského parlamentu,“ připomněl sled tehdejších událostí Dvořák.

Připoměňte si letošní oslavy nezávislosti na Ukrajině:

3 minuty
Ukrajina oslavila 25 let nezávislosti
Zdroj: ČT24

Deklaraci nezávislosti sepsal disident Levko Lukjaněnko, který strávil v sovětských věznicích téměř třicet let svého života. Text dokumentu psal na koleni. „Cítil jsem, že nastala historická chvíle a že nezávislost Ukrajiny je blízko. Prosadili jsme hlasování. Do sešitu jsem začal psát text deklarace. Byl hotov za hodinu a půl,“ popsal tehdejší události Lukjaněnko.

Podle Dvořáka ovšem Ukrajinci nevěděli, jak si se samostatností počít. Navíc hlavní problém země je, že vládnoucí politická garnitura je tam 25 let stejná, podotkl.

Myslím si, že dnes, po zkušenostech, které Ukrajinci mají se samostatným státem, by bylo jistě mnoho proevropských vlastenců, kteří by opět jednoznačně hlasovali pro samostatnost, ale dost by jistě bylo i těch, kteří neustále zažívají ty postsovětské resentimenty.
Libor Dvořák
komentátor Českého rozhlasu

Podle mluvčího delegace Evropské unie na Ukrajině Davida Stulíka ale mezi lidmi přetrvává optimismus, že zemi čekají lepší časy. „Reformy na Ukrajině přinášejí i to, že se zhoršuje ekonomická pozice řady obyvatel. Řada Ukrajinců ale doufá, že to povede k lepší budoucnosti, a proto jsou dočasně ochotni to protrpět a utáhnout si opasky,“ uvedl Stulík.

  • 1917–1922 – ukrajinsko-sovětská válka: Snaha Ruské sovětské socialistické republiky (RSSR) o anexi Ukrajiny, která vypukla bezprostředně po říjnové revoluci. Jednalo se zčásti o občanskou válku, neboť místní obyvatelstvo bylo rozděleno na příznivce bolševiků a podporovatele samostatného státu. Během 1. světové války měli nacionalisté podporu centrálních mocností, ale po jejich porážce a konci 1. světové války ji ztratili a koncem roku 1922 byl svobodný ukrajinský stát začleněn do nově vzniknuvšího SSSR jako Ukrajinská sovětská socialistická republika.
  • 1918–1919 - polsko-ukrajinská válka: Boj o území západní Ukrajiny s významnou polskou menšinou ve městě Lwów. Poláci vítězí a západní Ukrajina je připojena k Polsku až do začátku druhé světové války.
  • 1932: Velký ukrajinský hladomor způsobený hospodářskou politikou Josifa Stalina, při kterém podle odhadů zahynulo až 10 milionů lidí.
  • druhá světová válka: Během německého útoku na SSSR v rámci operace Barbarossa v roce 1941 byla Ukrajina vymaněna z rukou sovětů, ale po konci války zůstala jako součást Sovětského svazu.
  • únor 1954: Nikita Chruščov, generální tajemník komunistické strany SSSR, daroval Ukrajině Krym.
  • prosinec 1991: Ukrajinské referendum odhlasovalo nezávislost Ukrajiny 92procentní většinou. Na Krymu zvítězila nezávislost pouze 54 procenty hlasů.
  • 1994: Budapešťské memorandum neboli mezinárodní dohoda mezi Ukrajinou, USA, Ruskem a Velkou Británií. Ukrajina se vzdala svého jaderného arzenálu výměnou za bezpečnostní záruky zbylých tří signatářů. Dalším bodem dohody bylo respektování ukrajinské nezávislosti a územní svrchovanosti. Rusko tuto dohodu porušilo anexí Krymu v roce 2014.
  • únor 2014: Rusko anektuje Krym, následují boje na hranicích s Ruskem v oblasti Doněcku a Luhansku. Obě území se stávají autonomními oblastmi pod kontrolou proruských separatistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 38 mminutami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 48 mminutami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 1 hhodinou

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Personální šéfka Bílého domu se pustila do Trumpa, Vance i Muska. Výroky hýbou USA

Personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová časopisu Vanity Fair poodhalila vnitřní napětí v zákulisí administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Hlavu státu popsala jako abstinenta, který má osobnost alkoholika a mstí se nepřátelům. Viceprezidenta JD Vance označila za konspiračního teoretika. Ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou zkritizovala za přístup ke kauze Jeffreyho Espteina. Prezident i členové vlády se po zveřejnění článku Wilesové zastali.
11:24Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...