V první prosincový den roku 1991, tedy na den přesně před 25 lety, si Ukrajinci odhlasovali samostatnost. Krátce poté se Sovětský svaz definitivně rozpadl. V referendu se pro odtržení vyslovilo 92 procent Ukrajinců. Kdyby se hlasovalo dnes, výsledek by podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka zdaleka nebyl tak jednoznačný.
Před 25 lety Ukrajinci zvolili samostatnost. Nevěděli ale, jak s ní naložit, říká Dvořák
Libor Dvořák a David Stulík k vývoji Ukrajiny jako samostatného státu (zdroj: ČT24)
Referendum bylo už jen formálním potvrzením procesu, který odstartoval ukrajinský parlament 24. srpna roku 1991. Ten den slaví Ukrajinci jako státní svátek. „V Moskvě 21. srpna 1991 skončil neúspěšný puč. Krátce poté přišla iniciativa ukrajinského parlamentu,“ připomněl sled tehdejších událostí Dvořák.
Připoměňte si letošní oslavy nezávislosti na Ukrajině:
Ukrajina oslavila 25 let nezávislosti (zdroj: ČT24)
Deklaraci nezávislosti sepsal disident Levko Lukjaněnko, který strávil v sovětských věznicích téměř třicet let svého života. Text dokumentu psal na koleni. „Cítil jsem, že nastala historická chvíle a že nezávislost Ukrajiny je blízko. Prosadili jsme hlasování. Do sešitu jsem začal psát text deklarace. Byl hotov za hodinu a půl,“ popsal tehdejší události Lukjaněnko.
Podle Dvořáka ovšem Ukrajinci nevěděli, jak si se samostatností počít. Navíc hlavní problém země je, že vládnoucí politická garnitura je tam 25 let stejná, podotkl.
Myslím si, že dnes, po zkušenostech, které Ukrajinci mají se samostatným státem, by bylo jistě mnoho proevropských vlastenců, kteří by opět jednoznačně hlasovali pro samostatnost, ale dost by jistě bylo i těch, kteří neustále zažívají ty postsovětské resentimenty.
Podle mluvčího delegace Evropské unie na Ukrajině Davida Stulíka ale mezi lidmi přetrvává optimismus, že zemi čekají lepší časy. „Reformy na Ukrajině přinášejí i to, že se zhoršuje ekonomická pozice řady obyvatel. Řada Ukrajinců ale doufá, že to povede k lepší budoucnosti, a proto jsou dočasně ochotni to protrpět a utáhnout si opasky,“ uvedl Stulík.
- 1917–1922 – ukrajinsko-sovětská válka: Snaha Ruské sovětské socialistické republiky (RSSR) o anexi Ukrajiny, která vypukla bezprostředně po říjnové revoluci. Jednalo se zčásti o občanskou válku, neboť místní obyvatelstvo bylo rozděleno na příznivce bolševiků a podporovatele samostatného státu. Během 1. světové války měli nacionalisté podporu centrálních mocností, ale po jejich porážce a konci 1. světové války ji ztratili a koncem roku 1922 byl svobodný ukrajinský stát začleněn do nově vzniknuvšího SSSR jako Ukrajinská sovětská socialistická republika.
- 1918–1919 - polsko-ukrajinská válka: Boj o území západní Ukrajiny s významnou polskou menšinou ve městě Lwów. Poláci vítězí a západní Ukrajina je připojena k Polsku až do začátku druhé světové války.
- 1932: Velký ukrajinský hladomor způsobený hospodářskou politikou Josifa Stalina, při kterém podle odhadů zahynulo až 10 milionů lidí.
- druhá světová válka: Během německého útoku na SSSR v rámci operace Barbarossa v roce 1941 byla Ukrajina vymaněna z rukou sovětů, ale po konci války zůstala jako součást Sovětského svazu.
- únor 1954: Nikita Chruščov, generální tajemník komunistické strany SSSR, daroval Ukrajině Krym.
- prosinec 1991: Ukrajinské referendum odhlasovalo nezávislost Ukrajiny 92procentní většinou. Na Krymu zvítězila nezávislost pouze 54 procenty hlasů.
- 1994: Budapešťské memorandum neboli mezinárodní dohoda mezi Ukrajinou, USA, Ruskem a Velkou Británií. Ukrajina se vzdala svého jaderného arzenálu výměnou za bezpečnostní záruky zbylých tří signatářů. Dalším bodem dohody bylo respektování ukrajinské nezávislosti a územní svrchovanosti. Rusko tuto dohodu porušilo anexí Krymu v roce 2014.
- únor 2014: Rusko anektuje Krym, následují boje na hranicích s Ruskem v oblasti Doněcku a Luhansku. Obě území se stávají autonomními oblastmi pod kontrolou proruských separatistů.