Německo se podle organizace Amnesty International stále potýká s příznaky systémového rasismu, které umožnily mnohaleté řádění neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU). Jeho členové mají na svědomí sérii rasově motivovaných vražd, které byly odhaleny před pěti lety. Tehdejší nedůsledný a pomalý postup vyšetřovatelů zůstává terčem kritiky.
Podcenění neonacistické hrozby se může Německu vymstít, varuje Amnesty International
Události: Podle AI Německo podceňuje nebezpečí rasismu (zdroj: ČT24)
V roce 2012 se kancléřka Angela Merkelová omlouvala pozůstalým, že je samotné policie z takzvaných kebabových vražd podezřívala. Během smutečního obřadu za oběti řádění NSU pak mluvila o trestu pro opravdové viníky. „Děláme vše, abychom vraždy vyšetřili, odhalili spoluviníky a lidi stojící v pozadí,“ slíbila.
Podle organizace Amnesty International (AI) ale tento slib Merkelová nedodržela. A jí řízený stát se prý nepoučil. „V případu NSU nebylo odhaleno, jaká struktura a jaká síť spoluviníků za organizací stojí,“ vyjmenovává analytik AI Alexander Bosch.
Trojici Uwe Böhnhardt, Uwe Mundlos a Beate Zschäpeová odhalila až zpackaná loupež a údajná sebevražda dvou prvně jmenovaných. Rozměr jejich řádění Německo šokoval. V letech 2000 až 2007 měli zavraždit po celém Německu deset lidí - devět z nich bylo tureckého nebo řeckého původu, jedna německá policistka. Trojici jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem v letech 2001 a 2004, které si vyžádaly 23 zraněných, a dále 15 případů přepadení bank.
Uwe Böhnhardt, Beate Zschäpeová a Uwe Mundlos
Pozadí kebabových vražd nebylo odkryto
První vyšetřovací komise případ označila za porážku bezpečnostních orgánů. Na spolkové a zemské úrovni jich fungovalo nebo funguje celkem dvanáct. Otázek ale spíše přibývá.
obrázek
Jakou roli hráli konfidenti tajných služeb? Proč úřady nevyužily jejich informace a místo toho končily v koši? Před soudem k tomu zatím mlčí i Beate Zschäpeová, jediná přeživší z odhaleného tria. „Neodtrhla se od neonacistické scény. Z vazby psala dopisy neonacistům. Jsem skeptický, co se týče jejího přínosu k hledání pravdy,“ říká obhájce rodin obětí NSU Mehmet Daimagüler.
Nedůsledný přístup ke kauze se podle kritiků může Německu vymstít při řešení aktuálních problémů. Útoků na migranty nebo aktivit takzvaných říšských občanů. Neonacistické struktury, které za NSU stály, mohou být totiž stále aktivní.
Systémové potlačování fenoménu rasově motivovaného násilí umožnilo existenci NSU a dodnes se s tím nepodařilo vyrovnat.
V Německu působí i Ku-klux-klan
Německá vláda nedávno přiznala, že v zemi působí i čtyři aktivní skupiny rasistické organizace Ku-klux-klan. Podle deníku Süddeutsche Zeitung se k organizaci za poslední desítky let váže několik vražd nebo pokusů o vraždu. V roce 1992 se v Braniborsku pravicová skupina, která rytmicky opakovala „Ku-klux-klan“, pokusila zabít Afričana. Několik měsíců po této násilnosti zabil člen Ku-klux-klanu bezdomovce v Berlíně. Dvou setkání organizace se podle vyšetřovatelů zúčastnila i Beate Zschäpeová.
Kauza NSU stále vrhá dlouhý stín. Spolkové ministerstvo vnitra od roku 1990 eviduje sedm set neobjasněných vražd s možným pravicově radikálním pozadím.