Volby v Litvě vyhrála Unie rolníků a zelených. Dosud měla jednoho poslance

Vítězem litevských parlamentních voleb je dosud opoziční Unie rolníků a zelených (LVŽS). Středová agrární a proevropská strana získala téměř čtyřicet procent mandátů. Od minulých voleb v roce 2012 přitom měla v parlamentu jen jednoho zástupce.

Rolníci a zelení budou mít nově 56 křesel v parlamentu o 141 místech. Na druhém místě jsou také dosud opoziční křesťanští demokraté (Vlastenecký svaz), kteří by měli mít třicet mandátů, a až na třetím vládní sociální demokraté se sedmnácti křesly. Do parlamentu se dostaly ještě tři menší strany.

LVŽS vedená miliardářem Ramunasem Karbauskisem byla považována za „černého koně“ parlamentních voleb. Mnozí komentátoři ji označují za reprezentanta „třetí cesty“. Strana podporuje členství v EU, NATO i eurozóně.

Utvořit koalici chce LVŽS s křesťanskými nebo sociálními demokraty. Jednat s nimi má začít v pondělí. Karbauskis připustil také možnost vzniku velké koalice všech parlamentních stran. Vytvořit by podle něj mohla vládu technokratů, kteří by se soustředili na podporu ekonomického růstu.  

Miliardář a předseda LVŽS Ramunas Karbauskis
Zdroj: AP/Mindaugas Kulbis/ČTK

Ekonomická témata dominovala předvolební kampani - šlo hlavně o prolbém nízkých mezd a zastavení odchodu Litevců za prací do jiných zemí EU. Počet obyvatel země klesl podle BBC z 3,3 milionu před deseti lety na současných 2,9 milionu. Odhaduje se, že zemi opustilo od vstupu do Unie 370 tisíc lidí, víc než sto tisíc z nich žije v Anglii a Walesu. Právě neschopnost oživit stagnující ekonomiku a bojovat proti růstu cen, který následoval po přijetí eura, je podle serveru EU Observer důvodem porážky vládnoucích socialistů.  

BBC píše, že výsledek voleb podle korespondentů znamená konec nadějí šéfa křesťanských demokratů Gabrieliuse Landsbergise na křeslo premiéra. Landsbergis byl pasován do role favorita na zisk funkce po prvním kole voleb, ve kterém jeho strana 9. října těsně vyhrála právě před Unií rolníků a zelených.

Premiérem se tak pravděpodobně stane populární Saulius Skvernelis, bývalý policejní šéf a volební lídr LVŽS. Bylo by to poprvé za posledních patnáct let, kdy by šéf vlády nebyl křesťanský nebo sociální demokrat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 45 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 51 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...