Vítězem litevských parlamentních voleb je dosud opoziční Unie rolníků a zelených (LVŽS). Středová agrární a proevropská strana získala téměř čtyřicet procent mandátů. Od minulých voleb v roce 2012 přitom měla v parlamentu jen jednoho zástupce.
Volby v Litvě vyhrála Unie rolníků a zelených. Dosud měla jednoho poslance
Rolníci a zelení budou mít nově 56 křesel v parlamentu o 141 místech. Na druhém místě jsou také dosud opoziční křesťanští demokraté (Vlastenecký svaz), kteří by měli mít třicet mandátů, a až na třetím vládní sociální demokraté se sedmnácti křesly. Do parlamentu se dostaly ještě tři menší strany.
LVŽS vedená miliardářem Ramunasem Karbauskisem byla považována za „černého koně“ parlamentních voleb. Mnozí komentátoři ji označují za reprezentanta „třetí cesty“. Strana podporuje členství v EU, NATO i eurozóně.
Utvořit koalici chce LVŽS s křesťanskými nebo sociálními demokraty. Jednat s nimi má začít v pondělí. Karbauskis připustil také možnost vzniku velké koalice všech parlamentních stran. Vytvořit by podle něj mohla vládu technokratů, kteří by se soustředili na podporu ekonomického růstu.
Ekonomická témata dominovala předvolební kampani - šlo hlavně o prolbém nízkých mezd a zastavení odchodu Litevců za prací do jiných zemí EU. Počet obyvatel země klesl podle BBC z 3,3 milionu před deseti lety na současných 2,9 milionu. Odhaduje se, že zemi opustilo od vstupu do Unie 370 tisíc lidí, víc než sto tisíc z nich žije v Anglii a Walesu. Právě neschopnost oživit stagnující ekonomiku a bojovat proti růstu cen, který následoval po přijetí eura, je podle serveru EU Observer důvodem porážky vládnoucích socialistů.
BBC píše, že výsledek voleb podle korespondentů znamená konec nadějí šéfa křesťanských demokratů Gabrieliuse Landsbergise na křeslo premiéra. Landsbergis byl pasován do role favorita na zisk funkce po prvním kole voleb, ve kterém jeho strana 9. října těsně vyhrála právě před Unií rolníků a zelených.
Premiérem se tak pravděpodobně stane populární Saulius Skvernelis, bývalý policejní šéf a volební lídr LVŽS. Bylo by to poprvé za posledních patnáct let, kdy by šéf vlády nebyl křesťanský nebo sociální demokrat.