Valné shromáždění OSN jednomyslně schválilo bývalého portugalského premiéra Antónia Guterrese novým šéfem této mezinárodní organizace. Guterres se pětileté funkce ujme po odcházejícím Pan Ki-munovi od Nového roku. Čeká ho řešení řady problémů od válek na Blízkém východě až po změny klimatu či migrační krizi.
Guterres byl portugalským premiérem v letech 1995 až 2002, mezi roky 2005 a 2015 byl Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky. Vybrán byl ze třinácti původních uchazečů.
„Je to zkušenost, která bude hodně určovat i to, co je dneska jedním z velkých globálních rizik, což je migrace a otázka uprchlictví. Myslím si, že jeho zkušenost bude velice důležitá. Na druhou stranu je to i zkušený diplomat a umí se pohybovat ve vysoké politice, rozumí globálnímu systému a tomu, co OSN může a nemůže,“ podotkl Michal Broža pověřený řízením Informačního centra OSN v Praze.
Realistický lídr
Guterres se již dříve účastnil různých vyjednávání – třeba o Sýrii nebo Afghánistánu. Právě Sýrii označil sedmašedesátiletý diplomat za největší tragédii tohoto století už před třemi lety. Kritizoval i nedostatečnou pomoc syrským uprchlíkům.
„Musíme se ujistit, že jsme schopni prolomit spojenectví mezi všemi teroristickými skupinami a násilnými extremisty na jedné straně a projevy populismu a xenofobií na straně druhé. Tyto dvě strany se navzájem posilují a my musíme proti oběma odhodlaně bojovat,“ poznamenal nový šéf organizace.
Světové mocnosti v čele s USA a Ruskem už vyzval, aby obnovily mírová jednání. „Můžu si jen přát, aby byli úspěšní. Ukončení utrpení syrského lidu je morální povinností nás všech,“ je přesvědčen Guterres.
Z OSN zaznívá, že problémům současného světa bude dobře rozumět. „Guterrese tady známe všichni dobře. Ale nejvíc ho zřejmě znají tam, kde je nejvíc zapotřebí – v předních liniích ozbrojených konfliktů a humanitárních utrpení,“ upozornil Pan Ki-mun. „Myslím si, že se od něj dá čekat, že rozumí problémům, které sužují méně vyspělé státy, ale i tomu, co může a nemůže nabídnout vyspělý svět. Mohl by být svorníkem mezi potřebami, které ve světě jsou, a mezi možnostmi, které svět má. Bude realistickým lídrem Spojených národů,“ podotkl Broža.
Guterresovo schválení ve Valném shromáždění o 193 členech se očekávalo. Na počátku října při tajném hlasování Rady bezpečnosti OSN totiž jeho kandidaturu nevetoval žádný ze stálých členů. „Ve veřejné fázi, kdy měli kandidáti možnost se představit, zřejmě prokázal nejlepší předpoklady,“ uvedl Broža s tím, že se přitom očekávalo, že by tentokrát v čele organizace mohla stanout žena.
O vrcholnou funkci měl zájem i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který v tajném hlasování v Radě bezpečnosti skončil druhý. Lajčák svou kandidaturu označil za úspěch slovenské diplomacie. „Myslím si, že Slovensko ukázalo velký úspěch už tím, že dokázalo postavit svého kandidáta, který byl zřetelný,“ okomentoval to Broža.
- Guterres se narodil 30. dubna 1949 v Lisabonu v úřednické rodině a v roce 1971 vystudoval elektrotechniku na Katolické univerzitě, kde i několik let učil. V roce 1974, kdy se Portugalsko v takzvané karafiátové revoluci zbavilo diktatury, vstoupil do Socialistické strany a stoupal ve stranické hierarchii. V roce 1976 se stal poslancem, mimo jiné působil v komisi pro evropskou integraci, která připravovala vstup země do Evropského společenství.
- Mezi roky 1988 a 1991 předsedal parlamentnímu klubu socialistů a v roce 1992 byl jako jediný kandidát zvolen do čela Socialistické strany.
- V čele portugalské vlády stál od října 1995 do prosince 2001, kdy odstoupil po porážce své Socialistické strany v obecních volbách. Po odchodu z vlády se až do června 2005 věnoval hlavně funkci předsedy Socialistické internacionály, do které byl zvolen v roce 1999. V červnu 2005 se stal Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky (UNHCR), tuto funkci zastával až do prosince 2015.
- Jako premiér mimo jiné vystupoval jako zastánce rozšíření NATO, podporoval také brzké zavedení společné evropské měny. V březnu 1999 byl na oficiální návštěvě České republiky.
- Dříve ostře kritizoval světové společenství za nedostatečný přístup k syrským uprchlíkům a malou podporu zemím, do kterých před válkou uteklo nejvíce Syřanů. V zahraničí měl vždy lepší pozici než na domácí scéně, kde často čelil kritice kvůli údajné nerozhodnosti.
- Od roku 2001 je podruhé ženatý, jeho první manželka zemřela v lednu 1998, deset měsíců poté, co podstoupila transplantaci jater. Má syna Pedra a dceru Marianu.
