Mezinárodní trestní soud poslal malijského radikála Ahmada Mahdího Fakima na devět let do vězení za zničení kulturních památek v Timbuktu. Fakim se k ničení památek, což je považováno za válečný zločin, přiznal a projevil lítost. Prokuratura pro něj původně žádala až 30letý trest. Faki je první člen radikální islámské skupiny, který stanul před ICC. Proces je také první, v němž byla osoba souzena za ničení kulturního dědictví.
Malijský radikál dostal za zničení památek v Timbuktu devět let
Faki patří ke skupině Ansar Dine, která je napojena na severoafrickou odnož teroristické organizace Al-Káida. V roce 2012 tato skupina po obsazení města Timbuktu začala ničit svatyně a hrobky uctívaných mužů. Podle obžaloby zlikvidovala devět mauzoleí a vstupní bránu do mešity. Většina zničených památek pocházela ze 14. století. Islamisté je bořili, protože je považovali za svatokrádežné.
Soud ve zdůvodnění konstatoval, že Faki se osobně zúčastnil ničení pěti uvedených objektů; v ostatních případech je považován za spoluviníka.
Zničení památek, z nichž většina byla na seznamu kulturního dědictví UNESCO, má podle soudu tragický dopad pro místní obyvatelstvo, pro něž byla mauzolea místy modliteb, poutí a shromažďování. Rozsah škody je nedozírný a útoky je třeba považovat za předem naplánovanou akci.
Faki lituje a vyzývá muslimy, aby se podobných činů nedopouštěli
Soud vzal při vyměřování trestu v úvahu, že Faki vinu doznal, že chápe důsledky svého chování, že přiznává, že se dopustil ničení chráněných památek a také že požádal své spoluobčany o odpuštění. Faki také po přiznání viny vyzval všechny muslimy, aby se nedopouštěli podobných činů, jaké sám spáchal.
Timbuktu leží na staré saharské obchodní cestě a na vrcholu své slávy v 15. a 16. století bylo centrem islámské kultury a učenosti. Na seznamu světového dědictví UNESCO je město od roku 1988 – díky svým třem mešitám a 16 hřbitovům a mauzoleím. UNESCO 14 hrobek svatých mužů súfismu zničených islamisty loni obnovilo.
Kromě toho, že je Timbuktu jedním ze sedmi svatých měst islámu, tak je také atraktivním turistickým střediskem.
Jako celá Afrika, tak také Timbuktu trpí nešťastně vedenými hranicemi, což potvrdila i cestovatelka Dana Trávníčková. „To je začátek všech těch problémů. V historii byla taková ošklivá doba. Tři sta let otrokářství. A protože historii píšou vítězové, tak se o tom moc nemluví. Afrika přišla totiž díky tomu o miliony svých lidí, kteří se dostali na druhou stranu oceánu. A když se parcelovala Afrika na základě Berlínské konference a ujasnila se pravidla, tak zemi někde rozdělili necitlivě. Mnohdy jde o hranice jako podle pravítka,“ řekla.
Podle ní lidé, kteří rozdělovali Afriku, vůbec nedbali na to, jaká etnika tam žijí, takže došlo k tomu, že některé národy se dostaly do více států anebo obráceně.
Timbuktu je na hranici zelené Afriky a Sahary, žijí zde běloši, Tuaregové. „Já mám Afriku spojenou s černou Afrikou. Ale v severské části žili berbeři a Tuaregové jsou jedni z kmenů berberských,“ vysvětlila cestovatelka a dodává, že Tuaregové jsou vědymilovný národ. „Bohatství se poměřovalo počtem vlastněných knih. Bylo tam 700 tisíc svazků, kultura a vědění bylo zapsáno, všechno,“ řekla.
Zkáza pod rukou radikálů
Timbuktu zdaleka nebyla jedinou dějinnou chloubou, která klesla pod rukama islamistů. Poslední roky v této disciplíně „dominoval“ zejména Islámský stát. Ničil třeba vzácné křesťanské kostely v iráckém Mosulu, památky starobylého areálu v Palmýře nebo bránu v někdejším asyrském Ninive.
Islamisté považují památky obecně za symbol modlářství. Provokací jsou pro ně zejména sochy zobrazující lidské postavy - podobně jako třeba obří sochy Buddhy v Afghánistánu, které Taliban zničil v roce 2001. Svou roli zde hraje propaganda, tedy snaha šokovat, ale také peníze. Podle odborníků putuje mnoho artefaktů ukradených v Iráku a Sýrii na asijské trhy, zejména do Číny a Japonska.