Cameron má podle parlamentního výboru podíl na krizové situaci v Libyi

Bývalý britský premiér David Cameron je zodpovědný za chyby, které Libyi dovedly k nestabilitě a na pokraj občanské války. Uvádí to zpráva zahraničního výboru britského parlamentu. Deník The Guardian to hodnotí jako zničující kritiku Cameronovy intervence v Libyi v roce 2011.

Intervence, na které se kromě Britů podíleli také Francouzi a Američané, se podle poslanců uskutečnila bez řádné zpravodajské analýzy. Ubírala se k neohlášené změně režimu a vyhnula se své morální odpovědnosti pomoci s obnovou země po pádu Muammara Kaddáfího. Kritika se shoduje s hodnocením amerického prezidenta Baracka Obamy, který podle listu označil intervenci za „přehlídku blbosti“ a odsoudil, že Británie a Francie po svržení Kaddáfího ztratily o Libyi zájem. 

Podle zprávy intervence vyvolala politický a ekonomický kolaps, boje mezi milicemi a kmeny, humanitární a migrační krizi, rozsáhlé porušování lidských práv, rozptýlení zbraní Kaddáfího režimu po regionu a posílení IS v severní Africe. „Bývalý premiér Cameron svými rozhodnutími v národní bezpečnostní radě se stal zodpovědný za to, že se nepodařilo vypracovat promyšlenou strategii pro Libyi,“ citoval list ze zprávy.

Tehdejší premiér Cameron v osvobozeném Tripolisu v září 2011
Zdroj: Reuters

Dokument připomíná, že prvotním cílem bylo ochránit civilisty ve městě Bengází a že to se podařilo za necelých 24 hodin. Omezená intervence k ochraně civilistů se podle něj změnila v oportunistickou politiku spočívající ve změně režimu vojenskými prostředky.

Ve zprávě se dále uvádí, že britská vláda zřejmě neprovedla podrobnou analýzu povahy povstání v Libyi a že možná nebyla schopna posoudit podstatu rebelie kvůli nekompletním zpravodajským informacím a nedostatečným znalostem institucionálního prostředí v zemi. 

Kabinet podle dokumentu nevyhodnotil skutečnou hrozbu pro civilisty, kterou představoval Kaddáfího režim a nezaregistroval, že součástí povstání byly i extremistické síly. Jeho strategie tak byla založena na chybných předpokladech a neúplném pochopení důkazů. Autoři zprávy zjistili, že i plány Velké Británie na rekonstrukci země byly založeny na těch samých neúplných a nepřesných zpravodajských informacích, které vedly k počáteční vojenské intervenci.

Předseda výboru, konzervativní poslanec Crispin Blunt, kritizoval vládu, že nevyužila kontaktů s Kaddáfího synem Saifem, který studoval na London School of Economics, a také vztahu, jež měl ke Kaddáfímu expremiér Tony Blair. Ten se s diktátorem v roce 2004 sešel a „přivítal ho zpět v mezinárodním společenství“ poté, co Kaddáfí oznámil, že se Libye zřekla zbraní hromadného ničení.

Boje proti islamistům v Libyi
Zdroj: Reuters

Cameron, který v pondělí odstoupil i jako poslanec, podle The Guardian odmítl před zahraničním výborem v této otázce vypovídat. V jednom ze svých vzácných vyjádření ke své největší zahraniční vojenské intervenci Libyjce obvinil, že nedokázali využít své šance vybudovat v zemi demokracii.  

Zahraniční výbor, jehož členové patří většinou ke Cameronově Konzervativní straně, neměl přístup k vládním dokumentům. Své závěry opírá o výpovědi tehdejších vládních představitelů a dalších významných britských politických a vojenských představitelů a diplomatů, poznamenal The Guardian. 

Libye je rozdělená a zemí zmítá chaos

Po svržení režimu dlouholetého diktátora Kaddáfího vznikla v Libyi postupně dvě mocenská centra. Hlavní město Tripolis a podstatný díl západní části země ovládla islamistická vláda a parlament, zatímco východ Libye se dostal pod kontrolu mezinárodně uznávané vlády podporované parlamentem se sídlem v Tobrúku. Kromě toho však v zemi působí různé islamistické skupiny, z nichž některé se hlásí k takzvanému Islámskému státu (IS).

Země se v současné době utápí v politickém a ekonomickém chaosu. Soupeřící frakce bojují o kontrolu nad klíčovými ropnými terminály a vláda v Tripolisu uznávaná OSN nemá celostátní podporu. Desítky tisíc uprchlíků ze zbytku Afriky vyrážejí z Libye na cestu do Evropy.

3 minuty
Spolupracovník ČT Kytka: Cameron se hájí, že šlo o mezinárodní intervenci
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 36 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...