Francouzská vláda otevře v polovině října vůbec první tábor pro běžence. Informovala o tom primátorka hlavního města Anne Hidalgová. Podle ní bude areál splňovat podmínky stanovené OSN. Středisko bude mít asi 400 míst.
Konec kempování v ulicích. V Paříži začne fungovat první tábor pro migranty
Vedení města chce zřízením uprchlického střediska zabránit tomu, aby v ulicích metropole kempovaly stovky uprchlíků, pro něž je Francie většinou jen přechodnou stanicí, napsal deník Le Monde.
Od loňského června nechala pařížská radnice vyklidit dvacítku provizorních tábořišť v Paříži. Migranty přesouvala do tělocvičen, ubytoven nebo uprchlických středisek jinde ve Francii. Několik set lidí odvezla ze severu metropole v úterý ráno.
Běženci v centru Paříže
Jedno centrum pro muže, druhé pro ženy a děti
„První tábor se už staví, podle původních plánů měl být hotový už v létě, teď se mluví o první polovině října. Vyrůstá na severu města, v blízkosti všech divokých tábořišť, které si uprchlíci dosud zřizovali třeba v neobydlených budovách nebo pod viadukty,“ podotkl zpravodaj ČT Petr Zavadil.
V prvním pařížském středisku budou moci zůstat několik dnů migranti výhradně mužského pohlaví. Během té doby jim bude poskytnuta lékařská pomoc i psychologická podpora, sdělila starostka.
Druhé centrum vznikne na jihovýchodě metropole a bude určené pro ženy, děti a zranitelné osoby. Středisko s kapacitou 350 míst se otevře koncem roku. „Pokud bude potřeba zřídit další taková místa, tak to učiníme,“ řekla Hidalgová.
Místní se bouří
Plány na zřízení táborů vyvolaly kritiku mezi některými místními obyvateli. V červnu podepsaly petici hned v prvních dnech stovky lidí. Podle řady pravicových politiků to navíc přiláká do metropole další utečence, uvedl zpravodaj ČT.
„Poslední celostátní průzkum prokázal, že podle 57 procent Francouzů přichází běženců do země příliš mnoho. Pro 67 procent lidí je jejich příchod synonymem pro zvýšené riziko teroristických útoků,“ konstatoval Zavadil.
GALERIE
Paříž
Střediska mají existovat pouze po přechodnou dobu a „za dva až čtyři roky by měla sloužit pro jiné projekty“ a bude třeba je uvolnit. Počáteční investice činí podle Hidalgové 6,5 milionu eur (175,6 milionu korun). Čtyři pětiny zaplatila Paříž, zbytek pak stát.