Ve Venezuele zmítané hospodářskou krizí lidé hladoví, nemají základní potřeby a často jim nezbývá nic jiného, než se probírat odpadky. Nedostatek potravin pocítila už i zvířata v zoologických zahradách. Třeba v té v Caracasu už zemřely v důsledku podvýživy desítky ptáků, králíků, prasat nebo tapírů. V jiných zoo jsou zase lvi nebo tygři na nechtěné dietě – místo drahého masa musí žrát mango či dýně. A medvědi si musí vystačit s polovinou potřebných kalorií.
Hladovějící zvířata v zoo ukazují hloubku venezuelské hospodářské krize
Slon Ruperta v zoologické zahradě Caricuao na okraji Caracasu by měl dostávat 80 kilo žrádla denně, od zeleniny a ovoce přes seno až po speciální pelety. Podle zoologa má zvíře štěstí, pokud dostane polovinu. „Skoro žádná z těch věcí tu není, takže prostě dostane dýni,“ podotkl zoolog.
Lidé, kteří znají podmínky v zoo, tvrdí, že zvířata hladoví dennodenně. V důsledku podvýživy už zemřela skupina jihoamerických tapírů i vietnamské prase. Jeden z bizonů je tak nemocný, že na něj prý často útočí supi. „Není tu žádné jídlo ani léky. Hodně se to zhoršilo,“ řekl listu The Financial Times jeden z ošetřovatelů, který si přál zůstat v anonymitě.
Hladovějící zvířata jen odrážejí běžný život Venezuelanů, kteří se potýkají s dopady dosud největší hospodářské krize. Ekonomika země letos klesla o deset procent a inflace se blíží k tisíci procentům. Země má sice větší zásoby ropy než Saúdská Arábie, levná ropa ale s jejími zisky značně zamávala.
Krmení zvířat ve venezuelské zoo
Řada rodin stojí dlouhé fronty na základní potraviny a potřeby, některé z nich už jedí jen ovoce, které si natrhají, nebo se probírají odpadky. Vláda občas otevírá hranice s Kolumbií, aby si lidé mohli nakoupit tam.
Zvířata ze zoo jako zdroj masa
Situace už je tak zlá, že lidé kradou některá zvířata ze zoo – vietnamská prasata stojí na černém trhu devět dolarů. Tragicky skončil i jeden kůň, který byl rozsekán na maso, přičemž po něm zbyla jen hlava. Někteří to srovnávají s Kubou po skončení studené války, kdy Sovětský svaz přestal Kubánce podporovat, takže někteří z nich ze zoufalství jedli divoké kočky.
Venezuelský ministr životního prostředí Ernesto Paiva ale popírá, že by zvířata umírala hlady. „Krmení pro naše zvířata máme zaručené,“ tvrdí. Jiní ale tvrdí, že dodávky potravin jsou zpožděné o týden i více, krmivo je nekvalitní, a tak zaměstnanci zoo raději sbírají ovoce a semena sami.
Zásoby pro zvířata
Je to sabotáž, v zoo zvířata otrávili, říká exministr
Trpící zvířata se už stala jedním z bodů sporu mezi vládou socialistického prezidenta Nicolase Madura a opozicí, jež se ho snaží sesadit. Maduro tvrdí, že krize je důsledkem ekonomické války, kterou vedou s Venezuelou její nepřátelé v čele s USA.
Exministr životního prostředí nyní obvinil zaměstnance zoo, že se spolčili s pravicovými stranami a podávají zvířatům jed s cílem sabotovat režim.
Financial Times připomíná, že vláda je na obvinění z týrání zvířat obzvlášť citlivá kvůli tomu, že za bývalého prezidenta Huga Cháveze, který zemřel v roce 2013, byly zoo brány velmi vážně. Chávez propagoval model etiky na bázi ekologického socialismu jako protipólu k „dravému, diskriminačnímu a neudržitelnému kapitalistickému modelu“.
Skrýt realitu je snadné
Chávezovy plány ale vyzněly s prohlubující se krizí do ztracena. „Říkají si ekologičtí socialisté a přitom nechávají zvířata trpět,“ poznamenal biolog José Matute. Podle veterináře Myrediho Brazãoa si Venezuela jednoduše nemůže nadále dovolit zoo provozovat. „Pro státní zoologické zahrady je snadné skrýt realitu. V důsledku toho jsou zvířata ve špatném stavu, ztrácí na váze a nakonec zemřou,“ podotkl Brazão.
Hugo Chávez
Bude hůř, předpovídá odborník
Venezuela doplácí podle odborníků na socialistickou politiku, která ničí ekonomiku země a její řešení vyžaduje bolestivá mimořádná opatření. „Situace se nezlepší ani v příštích měsících, protože vláda odmítá změnit svou politiku. Bude hůř,“ předvídá expert na ekonomiku zemědělství a potravinářství – profesor Alejandro Gutiérrez.
Maduro obviňuje výrobce potravin a obchodníky na černém trhu, že si hromadí zásoby pro vlastní zisk a regály supermarketů tak zejí prázdnotou.
Zpravodajský server Quartz ale připomíná, že už před krizí Venezuelané zdaleka neměli vše potřebné. Ve Venezuele žije na venkově jen 11 procent lidí a země byla závislá na dovozu bílkovinových produktů, jako je maso nebo mléko.
GALERIE
Venezuelská krize: 87 % občanů má problém naplnit ledničku
Chávezovi se nepodařilo zajistit potravinovou soběstačnost
V době Chávezovy vlády těžila země z astronomického růstu cen ropy, díky čemuž si mohla sehnat vše v zahraničí. Jak ale ceny klesaly, devizové rezervy se zmenšovaly. Země navíc používá většinu peněz na splácení mezinárodních dluhů, nikoli na potravinovou pomoc.
Chávez se snažil zvýšit místní produkci potravin a zajistit, aby byly cenově dostupné i pro ty nejchudší Venezuelany. Podle Gutiérreze ale docílil pravého opaku. Vyvlastňování průmyslových farem odrazovalo pěstitele od investic do prostředků a zařízení.
Kontrola cen navíc znamenala menší zisky. I ti, kteří chtěli rozšířit výstavbu, měli totiž problém koupit hnojiva nebo traktory.
GALERIE
Hladoví Venezuelané vyrazili do Kolumbie na nákup
Překupníci prodávají potraviny mnohonásobně dráž
Produkce na vyvlastněných farmách byla navíc bídná kvůli nedostatku znalostí i korupci, a to navzdory státním dotacím, upozornil Gutiérrez s tím, že z vládních statistik vyplývá, že výroba potravin v uplynulých letech značně klesla.
Jak zásoby ubývají, na černém trhu se jídlo prodává za mnohonásobně vyšší cenu, což ještě zhoršuje situaci v obchodech a celkově přispívá k vyšší inflaci, dodává profesor.
Podvýživou trpí nejvíc malé děti a těhotné ženy, u nichž hrozí komplikace. Potravinová a zemědělská organizace ještě loni ocenila Venezuelu za úspěšný boj s hladem, letos už se ničeho podobného zjevně nedočká.