Středomoří je znovu hlavní migrační „dálnicí“. V pěti dnech zachráněno 8 tisíc lidí

Uprchlická vlna se znovu naplno přesouvá do Středozemních vod. Italská pobřežní stráž během pouhých 5 dnů zachytila v moři zhruba 8300 migrantů. Z toho jen v pondělí zachránila více než 1800 lidí, kteří se přepravovali na 14 nafukovacích člunech v oblasti mezi Libyí a jihem Itálie. Právě u Libye moře pohřbilo během deseti dnů 120 lidí.

Středomořím znovu začínají plout přeplněné lodě

Od začátku roku k italským břehům dorazilo už kolem 94 tisíc běženců, většinou ze subsaharské Afriky. Do Itálie tak přibylo stejné množství migrantů jako za stejné období loni. Po celém světě zahynulo při cestě za lepším životem 4027 migrantů, což je proti stejnému období loni nárůst o 35 procent, řekl na briefingu v Ženevě mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Joel Millman.

Uprchlíci se letos znovu začali vydávat ve velkém na moře, protože se jim uzavřela cesta přes Balkán. Italská pobřežní stráž oznámila, že v úterý bylo nutné zachraňovat pasažéry 34 plavidel, na nichž bylo dohromady asi 3400 lidí. Italové pomohli 1400 z nich, u ostatních zasahovala plavidla záchranné operace Evropské unie Sophia.

Fakta Opatření evropských zemí omezující migrační vlnu

Opatření evropských zemí omezující migrační vlnu

NĚMECKO
Na konci loňského října vláda v rámci zpřísnění azylových zákonů na seznam bezpečných zemí, jejichž občané nemají v Německu nárok na udělení azylu, přidala Albánii, Kosovo a Černou Horu. Tento měsíc bavorský zemský kabinet vyzval vládu k dalšímu rozšíření tohoto seznamu: největší německá spolková země, na jejímž území končí takzvaná balkánská stezka, po níž do Evropy loni přišly statisíce migrantů, by chtěla mezi bezpečné státy nově zařadit Arménii, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, asijské země Bangladéš, Indii a Mongolsko a africké státy Alžírsko, Benin, Gambii, Mali a Nigérii.
Bavorsko také zavedlo opatření, kdy na hranici s Rakouskem vrací zpět běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi. Německo částečně změnilo postoj k uprchlíkům již loni v listopadu, kdy oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU.
RAKOUSKO
Země oznámila, že nebude do země vpouštět běžence, kteří nemají v úmyslu v této alpské republice požádat o azyl, ale chtějí jen Rakouskem projít. V Rakousku za loňský rok požádalo o azyl asi 90 tisíc lidí, což je zlomek ze stovek tisíc běženců, kteří zemí prošli do Německa a severských států. Rakousko začalo loni v prosinci se stavbou krátkého plotu na hranici se Slovinskem, který je v případě nutnosti připraveno prodloužit.
MAĎARSKO
Kabinet premiéra Viktora Orbána zavedl loni v říjnu přísná opatření, jimiž zastavil desetitisíce migrantů proudící přes Maďarsko do západní Evropy. Součástí kroků bylo postavení plotů na hranicích se Srbskem a Chorvatskem a zpřísnění zákona upravujícího azylové řízení. Evropské komisi se nelíbí zejména to, že odvolání v azylovém řízení automaticky nezastavuje platnost zamítnutí žádosti o azyl. Žadatelé jsou tak mnohdy nuceni opustit maďarské území ještě před projednáním odvolání. EK též kritizuje, že při trestním řízení kvůli ilegálnímu překročení hranic nemají obvinění tlumočníka a nejsou jim překládány důležité dokumenty, včetně rozsudků.
MAKEDONIE
Pro uprchlíky převážně z Asie je tranzitní zemí. Za celý loňský rok tudy prošlo podle odhadů kolem 700 tisíc migrantů. Makedonie vpouští od poloviny listopadu 2015 na své území výhradně uprchlíky ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Ostatním, které Skopje označuje za „ekonomické migranty", není vstup na makedonské území povolen. Země také loni v listopadu postavila plot na hranici s Řeckem, který v současné době rozšiřuje.
SLOVINSKO
Čelit náporu migrantů začalo Slovinsko poté, co Maďarsko postavilo plot na hranici se Srbskem a uzavřelo i zelenou hranici s Chorvatskem. Země pouští dál jen uprchlíky z Iráku, Afghánistánu či Sýrie. Slovinsko zahájilo loni v listopadu stavbu plotu na hranici s Chorvatskem. Plot má nasměrovat migranty k oficiálním hraničním přechodům a zabránit jejich rozptýlení podél hranice mezi oběma zeměmi.
SRBSKO
Stejně jako Makedonie a Slovinsko povoluje Srbsko přechod přes svoje území jen uprchlíkům ze Sýrie, z Afghánistánu a z Iráku.
ŠVÉDSKO
Nejméně do 8. února potrvají pohraniční kontroly na jihu Švédska, které země dočasně obnovila loni v listopadu. Země navíc od ledna ze zákona vyžaduje po dopravcích, aby kontrolovali totožnost svých cestujících mířících do země. Stockholm opatření vysvětlil snahou omezit příliv běženců, neboť je na hranici svých možností.
ŠVÝCARSKO
Běženci, kteří hledají v zemi azyl, si ze zákona mohou ponechat jen majetek do výše tisíc franků (necelých 25 000 korun), vše ostatní musí v rámci spoluúčasti na své péči odevzdat. Žadatelé o azyl, kteří se rozhodnou Švýcarsko do sedmi měsíců dobrovolně opustit, dostanou odebrané peníze zpět.
DÁNSKO
Vláda navrhla zákon o částečné konfiskaci majetku migrantů za účelem financování jejich pobytu. Hlasování se očekává 26. ledna. Cílem návrhu je omezit příliv uprchlíků, jichž loni v Dánsku požádalo o azyl 21 tisíc. V přepočtu na počet obyvatel Dánska šlo o největší množství po Finsku, Rakousku, Německu a Švédsku. Loni Dánsko snížilo finanční podporu žadatelům o azyl.

Evropská unie v úterý oznámila, že Řecku a Itálii poskytne 11 milionů eur (297,3 milionu Kč). Řecku mají peníze pomoci při registraci imigrantů a Itálii při námořních záchranných operacích. Jde o další mimořádnou pomoc EU na zvládání migrační vlny.

Itálie nedávno přitáhla pozornost novou internetovou, televizní a rozhlasovou kampaní, která má africké a další migranty odradit od snahy ilegálně se dostat do Evropy. Jak uvedla agentura Reuters, v kampani vystupují skuteční utečenci se svými často srdcervoucími příběhy. Do Itálie proudí neslábnoucí vlna migrantů už třetí rok po sobě.