Čtyři miliony Britů chtěly nové referendum, vláda řekla důrazné „NE“

Britská vláda odmítla petici, ve které žádaly víc než čtyři miliony lidí nové hlasování o setrvání v Evropské unii. Pro brexit se na konci června vyslovilo 52 procent voličů. Signatáři petice chtěli zavést pravidlo, že pokud pro setrvání v EU či pro odchod hlasuje méně než 60 procent lidí při účasti nižší než 75 procent, měl by proběhnout nový plebiscit. Opoziční labouristy čeká kvůli brexitu souboj o post šéfa strany.

Pod petici za nové referendum se podepsalo celkem 4,1 milionu lidí, což je nejvíc od spuštění procesu v roce 2011. Ministerstvo zahraničí ale žádost signatářů odmítlo s tím, že v plebiscitu se vyjádřilo 33 milionů lidí, jejichž názor je třeba respektovat.

„Premiér (David Cameron) a vláda jsou si vědomi toho, že toto bylo výjimečné generační hlasování, a jak řekl premiér, rozhodnutí musí být respektováno,“ uvedlo ministerstvo s tím, že zákony žádné omezení pro minimální účast v referendu nebo pro jeho výsledek nestanovují.

Obvyklé je, že pokud petici na internetových stránkách britského parlamentu podepíše více než 100 tisíc lidí, petiční výbor je toho názoru, že by se záležitost měla v parlamentu řešit. Z petice přitom muselo být odstraněno 77 tisíc podpisů. Hackeři se přiznali, že jich připojili tisíce.

„Nyní se musíme připravit na proces výstupu z EU a vláda je odhodlána pro britský lid dosáhnout během vyjednávání toho nejlepšího možného výsledku,“ zdůraznilo ministerstvo.

„Cameron v parlamentním prohlášení uvedl, že referendum bylo jedním z největších projevů demokracie v britských dějinách,“ připomněl spolupracovník ČRo Milan Kocourek. S rozhodnutím vlády je podle něj třeba se smířit.

Protesty proti brexitu ale neutichají, v sobotu se mají sejít odpůrci výsledku referenda u Buckinghamského paláce.

Britská vláda nyní musí aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, čímž se spustí zhruba dvouletý proces vyjednávání podmínek nových vztahů, poté by Británie měla EU opustit. Končící šéf kabinetu David Cameron chce tento krok nechat až na svém nástupci.

O premiérský post se utkají Theresa Mayová a Andrea Leadsomová. Ty už prohlásily, že výsledek referenda byl jasný a nesmí být zpochybňován, neshodují se ale na časovém harmonogramu. Zatímco Leadsomová je pro co nejrychlejší zahájení výstupových rozhovorů s Bruselem, Mayová s nimi chce začít až příští rok.

Corbyna čeká obhajoba postu šéfa labouristů

Předseda britských labouristů Jeremy Corbyn bude muset obhajovat post šéfa strany. Někdejší labouristická stínová ministryně obchodu Angela Eagleová oznámila, že ho v pondělí oficiálně vyzve na souboj.

Corbyn je kritizován za nedostatečnou podporu britského členství v Unii během kampaně před referendem. Už na konci června mu v nezávazném hlasování vyslovilo nedůvěru přes 80 procent poslanců jeho strany, odejít ale odmítá.

Případný Corbynův vyzyvatel musí získat podporu nejméně 20 procent labouristických poslanců. Pokud tuto podmínku Eagleová splní, bude následovat vnitrostranické hlasování, které o novém předsedovi rozhodne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 22 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 2 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 10 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 11 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...