Britský premiér David Cameron považuje aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, který řeší vystoupení státu z Evropské unie, za suverénní rozhodnutí. V projevu v parlamentu zopakoval, že aktivaci článku zatím nevyužije. Tento úkol bude mít až jeho nástupce, který by měl být podle hlasů z britské politické scény znám nejpozději začátkem září.
Cameron článek 50 zatím neaktivuje. Je to naše suverénní rozhodnutí, tvrdí
V projevu před parlamentem Cameron zdůraznil, že rozhodnutí aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy je výhradně záležitostí Velké Británie. „Předtím se musíme ujistit, jak bude vypadat náš vztah s Evropskou unií. A jak jsem řekl už předtím, musí to vyjednat můj nástupce. Je to naše suverénní rozhodnutí a je na Británii, jak to bude probíhat,“ zdůraznil ministerský předseda.
Cameron bezprostředně po oznámení výsledků referenda minulý pátek oznámil, že v říjnu odejde z funkce a že jednání o vystoupení Británie z Unie bude úkolem pro nového premiéra.
Cameronův úmysl oddálit aktivaci článku 50 je v rozporu s požadavky unijních lídrů a představitelů řady členských států, kteří požadují, aby jednání o vystoupení Británie ze společenství začala co nejdříve.
Cameron: Aktivace článku 50 je na mém nástupci (zdroj: ČT24)
Do jednání budou zahrnuty i regionální vlády
Cameronova vláda hodlá ustavit nový orgán, jehož úkolem bude příprava na odchod z Unie a vyjednání co nejlepších podmínek. Součástí úřadu budou představitelé z ministerstva zahraničí i financí.
Do příprav vyjednávání o odchodu Británie se plně zapojí i regionální vlády Skotska, Walesu a Severního Irska. „Musíme zajistit, že budou všechny části Spojeného království v tomto novém vyjednávání ochráněny,“ oznámil Cameron. V nadcházejících dnech se má také britská vláda sejít s irskou, aby spolu začaly jednat o podobě společné hranice.
Bude to nejkomplexnější a nejdůležitější úkol, jaký kdy musela britská státní správa podstoupit.
Cameron chce nadále v nadcházejících týdnech spolupracovat se svými unijními partnery. Žádné okamžité změny nečekají ani občany unijních zemí, kteří v Británii žijí, to samé se týká i Britů v EU. „Británie zůstává členem EU, dokud neodejdeme,“ ujistil Cameronův kabinet.
Já bych si na odchod Británie z EU nevsadil. Referendum je samozřejmě legitimní, výsledek je jasný, ale není právně nijak závazný. Čili rozhoduje britský parlament, kde nyní není jasné, kdo vůbec bude Británii nakonec zastupovat a jaký bude mít mandát. Navíc se ukazuje, že spousta voličů se nyní cítí podvedeni sliby zastánců brexitu.
Skotské referendum? Není důvod, míní Cameron
Podle Camerona není žádný důvod, aby Skotsko uspořádalo nové referendum o své nezávislosti. To přitom nevyloučila skotská první ministryně Nicola Sturgeonová s tím, že není možné přinutit Skoty k odchodu z EU, když si přejí setrvání v evropském bloku.
Cameron je ale toho názoru, že důvody k udržení společného státu se Skoty jsou stejně silné, jak se ukázalo v referendu před rokem a půl. Také odmítá, že by Edinburgh mohl odluku s Bruselem vetovat, protože o odchodu z EU rozhodlo celé Spojené království.
Syndrom post-brexit: V britské politice vládne kocovina a lavírování (zdroj: ČT24)
Nástupce Camerona má být znám do začátku září
Boris Johnson, budoucí britský premiér?
Stranický výbor konzervativců oznámil, že nový britský premiér a šéf strany by měl být znám nejpozději do začátku září. „Doporučujeme, aby proces volby nového vůdce Konzervativní strany začal příští týden a aby byl uzavřen nejpozději do pátku 2. září,“ řekl předseda výboru Graham Brady. Zároveň připustil, že jméno nového premiéra by mohlo být známo i dříve.
Do čtvrtečního poledne tohoto týdne se mají shromáždit nominace na funkci.
Britský tisk již spekuluje o tom, že Cameronovým nástupcem může být bývalý londýnský starosta Boris Johnson, ministr spravedlnosti Michael Gove nebo ministryně vnitra Theresa Mayová. Zatímco Johnson a Gove se angažovali pro brexit, Mayová byla v této otázce neutrální.