Francie by mohla v příštích dnech začít zakazovat demonstrace, pokud nebude možné zajistit bezpečnost lidí a majetku. Francouzský prezident Francois Hollande tak reagoval na násilné manifestace, jež v úterý zasáhly Paříž a vyžádaly si desítky zraněných a zatčených. Odbory ale prezidentova slova neodradila a vyzvaly k dalším demonstracím proti vládní reformě zákoníku práce.
Hollande hrozí zákazem demonstrací. Odboráři naopak svolávají další protesty
„V době, kdy Francie hostí (fotbalové) Euro a čelí terorismu, se již nebude vydávat povolení k demonstraci, pokud nebudou zaručeny (bezpečné) podmínky pro majetek, osoby a veřejný majetek,“ řekl ve středu během zasedání vlády Hollande. Prezidenta podle AFP citoval vládní mluvčí Stéphane Le Foll.
Nepřijatelné, reagují na Hollandovy výroky odbory
Vlivný odborový svaz CGT, který je hlavním pořadatelem nynějších protestů, označil slova prezidenta a premiéra za „nepřijatelná“. Zdůraznil, že stejně jako fanoušci na Euru neodpovídají za bezpečnost kolem zápasů, tak demonstranti nezodpovídají za bezpečnost kolem průvodů. To je podle CGT odpovědností státní správy. Svaz vydal prohlášení, v němž potvrdil uspořádání dalších demonstrací a stávek po celé Francii 23. a 28. června, jak v úterý předeslali jeho zástupci.
„Tak ať se zakáže Euro!“ reagoval šéf další vlivné odborové ústředny FO Jean-Claude Mailly. Nechápe, že levicová vláda může uvažovat o zákazu demonstrací organizovaných odbory. Podle hnutí Solidaires se vláda snaží jen odvrátit pozornost od skutečných otázek a jejich projednání.
V úterý si násilné demonstrace v Paříži namířené v rámci celostátních protestů proti reformě pracovního práva vyžádaly 40 zraněných. Nejméně 44 lidí policie zadržela. Premiér v reakci zdůraznil, že není možné tolerovat, aby se „tyto hanebnosti vymkly kontrole“. „Ujmeme se své odpovědnosti,“ dodal Valls.
Významné pařížské ulice zablokovali také protestující taxikáři, což v kombinaci s demonstrací způsobilo značné dopravní problémy. Tisíce lidí se sešly v průvodech v další padesátce francouzských měst, například v Bordeaux, Avignonu, Toulonu. V Marseille navíc vstoupili podle tamních odborářů do stávky zaměstnanci přístavu.
Úřady již využívají stále platného výjimečného stavu zavedeného po loňských teroristických útocích k tomu, aby například zakazovaly účast na demonstracích takzvaným rizikovým osobám. Opatření se týká asi 130 lidí evidovaných policií.
Proč se Francie bouří?
Reformu pracovního práva již schválilo Národní shromáždění a nyní projednává Senát. Úterní demonstrace provázené stávkami byly deváté na celostátní úrovni v rámci boje proti podobě nového zákoníku práce. Odbory, podle nichž reforma nepřijatelně zvýhodňuje zaměstnavatele na úkor zaměstnanců a oslabuje postavení pracujících, oznámily, že další akce po celé Francii plánují na 23. a 28. června.
Účast na protestních pochodech a stávkách nicméně pozvolna upadá, což vzbuzuje ve vládě naději, že nakonec svůj projekt ustojí.