Istanbulem otřásl výbuch. Zasáhl policejní autobus a zabil 11 lidí

V tureckém Istanbulu u zastávky veřejné dopravy vybuchla nálož. Exploze zasáhla policejní autobus. Podle istanbulského guvernéra zabila jedenáct lidí, původní zprávy hovořily o dvou mrtvých. Téměř čtyři desítky lidí byly zraněny. K útoku došlo v ranní špičce u historického náměstí Beyazit. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, úřady ale vyslýchají čtyři podezřelé.

Guvernér metropole Vasip Sahin, který přijel na místo tragédie, řekl, že mezi mrtvými je sedm policistů a čtyři civilisté. Zraněno bylo 36 lidí, tři z nich jsou v kritickém stavu. Pravděpodobně jsou mezi oběťmi jen turečtí občané.

Bombu nastraženou v zaparkovaném autě poblíž zastávky podle webu CNN Türk někdo odpálil na dálku. Podle turecké agentury Anadolu bylo po explozi slyšet střelbu. „Nejspíše je to založené na nějakých svědeckých výpovědích, nicméně stále nemáme informace o tom, kdo by mohl střílet,“ říká blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

K útoku došlo ve chvíli, kdy kolem projížděl policejní autobus, který byl cílem atentátu. Mířil na nedalekou univerzitu. Ta v reakci zrušila zkoušky, podle Jakuba Szántó je možné, že bude muset vyklidit celý kampus.

Autobus vezl na střídání jednotku útvaru rychlého nasazení, která hlídá na istanbulské univerzitě.
Tomáš Laně
turkolog

K incidentu došlo ve čtvrti Vezneciler poblíž náměstí Beyazit, které patří k historickému jádru evropské části Istanbulu. Jde o bývalou plochu Theodosiánova fóra, kterou vyhledávají turisté. Na fotografiích z místa je vidět výbuchem silně poškozené vozidlo a velký dav lidí. Policie okolí evakuovala.

Podezřelí: Islámský stát a Kurdové

K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Turecko je v poslední době častým cílem útoků, které mají na svědomí buďto separatističtí Kurdové, nebo extremisté hlásící se k organizaci Islámský stát. Turecko pod vedením prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vede proti oběma skupinám od loňského léta ozbrojený boj.

„Je velmi pravděpodobné, že prvním, koho turecké úřady obviní, bude Strana kurdských pracujících PKK, jak jsme to viděli v minulých měsících během řady teroristických útoků ať už v Ankaře, nebo v Istanbulu,“ uvedl před vyjádřením Erdogana Szántó, který upozorňuje, že poslední dobou jsou vražednější útoky islamistů.

Erdogan navštívil zraněné v nemocnici. Podle něj šlo o neodpustitelnou akci a Turecko bude v boji proti teroristům pokračovat až do konce. „Není to poprvé, co ta teroristická organizace ve městech páchá útoky,“ poznamenal s poukazem na stranu kurdských separatistů.

Podle bývalého velvyslance v Ankaře Tomáše Laněho se v Turecku roztáčí vražedná spirála násilí. „Vláda útočí proti kurdským povstalcům na jihovýchodě země, kde v podstatě srovnala se zemí několik měst. Kurdové se městským terorem snaží vládě odplácet,“ říká turkolog. Soudí proto, že zodpovědnost za atentát nesou spíše kurdští separatisté.

Stále větší problémy stále více izolované země

Istanbulský výbuch je jen letos skoro padesátým teroristickým útokem v zemi. Obrovská rozloha a 900kilometrová hranice s válečnou Sýrií jsou nad schopnosti bezpečnostních sil. Na jihovýchodě země navíc probíhá rozsáhlá operace proti kurdským ozbrojencům z PKK.

„Problém Turecka je, že má na východě země 15 milionů Kurdů. A ti se cítí jako Kurdi, ne jako Turci. A proto bojuje proti PKK,“ říká izraelský expert na blízkovýchodní bezpečnost Jacques Neriah.

Země se navíc kvůli politice autoritativního prezidenta Erdogana dostává do stále větší diplomatické izolace. Kvůli hlubokému rozkolu s Ruskem po sestřelení jeho bombardéru v tureckém vzdušném prostoru, kvůli sporu s Bruselem o zrušení víz výměnou za pomoc s uprchlíky i kvůli roztržce s Washingtonem o řešení syrské občanské války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 22 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...