Šéf Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro chce svolat mimořádné zasedání kvůli institucionální krizi a porušování demokracie ve Venezuele. Venezuelský prezident Nicolás Maduro na to reagoval svoláním protestní demonstrace kvůli cizímu vměšování a vlastizradě svých odpůrců.
„Strčte si svou demokratickou chartu tam, kam se vejde. Na Venezuelu se nebude aplikovat žádná charta. Vyzývám k národní rebelii,“ prohlásil Maduro před tisíci svých příznivců.
Na chartu OAS, jejímiž členy je 35 amerických států včetně Venezuely či USA, se Almagro odvolal při svolání mimořádného zasedání. To by mohlo vyústit v pozastavení členství Venezuely v OAS. Od založení organizace v roce 1948 se to stalo pouze jednou, a to v případě puče v Hondurasu v roce 2009.
„Neustálé porušování ústavy, porušování lidských práv… a nedostatečná reakce na vážnou humanitární krizi, v níž se země nachází,“ vyjmenoval některé důvody svého kroku Almagro. Ve 135stránkové zprávě uvedl jako alarmují skutečnost to, že obyvatelé Venezuely trpí nedostatkem základních potravin i léků.
Almagro v textu také připomněl vysokou kriminalitu, s níž Venezuela patří k zemím s největším počtem kriminálních násilných činů na světě. Loni tam bylo podle oficiálních statistik zavražděno 17 778 osob, což je v průměru 58 mrtvých na 100 000 obyvatel; podle nevládních organizací bylo zavražděno ještě o 10 000 lidí více.
Almagrova zpráva hovoří také o vysoké korupci v zemi a existenci politických vězňů. Upozorňuje také na to, jak soudní moc ovládaná prezidentovými příznivci de facto blokuje práci nového parlamentu. V něm má od ledna poprvé po 17 letech většinu koalice stran, které stojí proti socialistické vládě prezidenta Madura.
Maduro v této souvislosti prohlásil, že bude požadovat soudní kroky vůči vedení venezuelského parlamentu za „uzurpování funkcí“ a za „zradu vlasti“.
Opozice se snaží svolat referendum za Madurovo odvolání, k čemuž získala v první fázi na dva miliony podpisů. Ty předala již před měsícem národní volební komisi k ověření. Komise ale podle opozice proces záměrně zdržuje.
Ekonomická krize ve Venezuele je podle části analytiků důsledkem řady let špatné hospodářské politiky. Krizi prohloubil pokles cen ropy, která je hlavním vývozním artiklem. Loni se ekonomika Venezuely propadla o 5,7 procenta. Od poloviny letošního ledna v zemi platí stav ekonomické nouze.
Aerolinky mažou Venezuelu ze svých řádů
Další problém, který jde ruku v ruce s ekonomickou krizí, je pozastavení letů některých aerolinek. Jako první se k tomuto kroku uchýlila německá Lufthansa a následoval ji největší letecký přepravce v Latinské Americe, společnost LATAM Airlines. Společnost oznámila, že na vině je „současný složitý ekonomický scénář v regionu“.
LATAM Airlines zajišťují lety do Venezuely z brazilského Sao Paula, z peruánské metropole Limy a z chilského hlavního města Santiago de Chile. Aerolinky nyní podle agentury Reuters sdělily, že provoz na mezinárodní letiště Simóna Bolívara v Caracasu pozastavují „dočasně a na neurčito“. V případě letů z Brazílie se tak stane ještě tento měsíc. Lety ze Santiaga de Chile a z Limy aerolinky pozastaví v červenci.
Německá Lufthansa již v neděli uvedla, že kvůli špatné ekonomické situaci ve Venezuele a potížím s převodem místní měny na devizy pozastaví od 17. června do odvolání lety do této země. Podle mluvčího Lufthansy dluží Venezuela společnosti přes 100 milionů eur (2,7 miliardy Kč). Problémy má i francouzská společnost Air France a další letecké společnosti.
