Třetí nejvýše postavený politik Číny Čang Te-ťiang přiletěl za přísných bezpečnostních opatření do Hongkongu. Čangova návštěva se ale koná v době, kdy v Hongkongu rostou obavy o zachování svobod a zesilují snahy o úplnou nezávislost na Číně. V ulicích je na 6 tisíc policistů. Kvůli plánovaným protestům úřady přilepily k chodníkům stovky dlažebních kostek.
Hongkong je kvůli čínské návštěvě na nohou, policie z obav i lepí dlažební kostky
Čang Te-ťiang do Hongkongu přiletěl na třídenní návštěvu. V pevninské Číně má funkci odpovídající funkci předsedy parlamentu a je také nejvýše postaveným politikem, který má na starosti záležitosti Hongkongu a Macaa.
„Vyslechnu návrhy a požadavky všech sektorů společnosti o naplňování principu jedna země, dva systémy,“ předeslal předseda stálého výboru Všečínského shromáždění Čang Te-ťiang po příletu do Hongkongu, kde mimo jiné vystoupí na ekonomické konferenci.
GALERIE
čínská návštěva v Hongkongu
Návštěvu doprovází vyšší bezpečnostní opatření
Několik hodin před Čangovým příletem aktivisté rozvinuli na známém hongkongském kopci Beacon Hill transparent s nápisem „Chceme skutečně svobodné volby“. Transparent později z místa zmizel. Prodemokratické skupiny varovaly, že ve středu uspořádají protesty proti „vměšování Pekingu“ a že se pokusí proniknout do maximální blízkosti čínského činitele.
Všichni nechceme být Číňané. Chceme, aby byl Hongkong nezávislým státem.
Policie přijala mimořádná opatření, v centru města postavila vysoké bariéry pro průjezd Čanga. Už o víkendu oznámily čínské úřady, že v Šen-čenu nedaleko hranice s Hongkongem byl zatčen hongkongský občan, který prý chtěl koupit bezpilotní letoun a použít ho k narušení návštěvy.
Protesty proti návštěvě čínského představitele Čang Te-ťianga
- Británie získala území ve třech etapách. První části tehdy neobydlené země obsadila v roce 1841 v průběhu první anglicko-čínské opiové války. Po druhé opiové válce (1856-1858) si Velká Británie v roce 1860 „navždy“ připojila k Hongkongu poloostrov Kchou-lun a 9. srpna 1898 jí Čína smluvně pronajala na 99 let Nová území s okolními ostrovy.
- V letech 1840 až 1940 se Hongkong rozvinul v prosperující obchodní a vystěhovalecké středisko. Okupace Hongkongu japonskou armádou v letech 1941 až 1945 a embargo OSN na obchod s Čínou v letech 1950 až 1953 za korejské války hongkongskou ekonomiku téměř zničily. Hongkong se tedy zaměřil na budování průmyslu a díky přílivu kapitálu a předchozí čínské emigraci se v 60. a 70. letech stal významným finančním a průmyslovým centrem.
- První formální nárok na Hongkong vznesla Čína u OSN v březnu 1972 a přímé britsko-čínské rozhovory o budoucnosti Hongkongu o mnoha kolech začaly v červenci 1983 v Pekingu. Od jejich počátku zástupci ČLR trvali na čínské svrchovanosti nad celým územím, zatímco Velká Británie se snažila zachovat svou svrchovanost alespoň nad Hongkongem.
- Premiéři obou zemí, Margaret Thatchgerová a Čao C'-jang, se nakonec v prosinci 1984 dohodli, že k 1. červenci 1997 celý Hongkong přejde pod čínskou svrchovanost. Čína slíbila, že dosavadní hospodářský a politický systém ponechá po 50 let beze změny dle zásady „jedna země, dva systémy“.
Hongkong se před 17 lety vrátil pod čínskou správu s tím, že mu bude zaručena vysoká míra autonomie a svobod. Peking ale v srpnu 2014 odmítl požadavek obyvatel Hongkongu, aby si v nadcházejících volbách v roce 2017 směli svobodně zvolit budoucího vůdce. Čínská vláda uvedla, že kandidáty musí nejprve nominovat a schválit nadpoloviční většinou hlasů speciální výbor a až pak o nich budou moci hlasovat voliči.
Statisíce lidí tehdy protestovaly a začaly hlasitě mluvit o odtržení. Hongkong ale úplné nezávislosti bude dosahovat jen těžko. Z pevniny má například většinu potravin, vody a elektřiny. Policie dodnes zabavuje žluté deštníky, které se staly symbolem revoluce. Protesty třeba proti omezování místní kultury a tradic podle zpravodajky ČT Milady McGrathové tvrdě potlačuje.