Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) na své dlouhé pouti vesmírem zaznamenala významný milník. Absolvovala oblet Země s pořadovým číslem sto tisíc. Komplex, jehož rozměry dosahují velikosti fotbalového hřiště, urazil od roku 1998 přes čtyři miliardy kilometrů.
Prvním modulem ISS na oběžné dráze se stal před téměř 18 lety ruský nákladní blok Zarja. Do dnešního dne ho doplnilo 14 dalších modulů a ISS se stala největší lidmi vytvořenou konstrukcí na oběžné dráze.
Stanice váží 400 tun a od roku 2000 je trvale obydlena. Oblet Země jí trvá kolem půldruhé hodiny – posádka se tak může kochat východem a západem Slunce šestnáctkrát denně.
Podle amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) urazila ISS za dobu svého fungování vzdálenost rovnou cestě k planetě Neptun nebo deseti misím k Marsu a zpět. Na palubě stanice už se vystřídalo 222 lidí. V současnosti ji obývají tři Rusové, dva Američané a Brit. Nedávno se přičinili o další jubileum, když pořídili třímiliontý snímek Země vyfotografovaný z vesmírné stanice.
Díky činnosti ISS bylo publikováno více než 1200 vědeckých výsledků. Mezi nejdůležitější studie prováděné na vesmírné stanici patří experiment VEGGIE, který se zabýval možností pěstovat rostliny ve stavu beztíže. Astronautům na kosmické stanici se skutečně podařilo pojíst osobně vypěstovaný salát.
Dlouhodobými pobyty na kosmické základně se také lidstvo posunulo vpřed ve věci cestování vesmírem. U kosmonautů totiž kvůli nízké gravitaci dochází k povolování svalů, řídnutí kostí, bolestem hlavy a zad a dalším zdravotním komplikacím. Jak se jim vyhnout, lze studovat právě díky informacím o posádce, která na orbitu dlouhodobě přebývá.
Mezinárodní vesmírnou stanici je možné spatřit i pouhým okem z povrchu planety. Jedná se o třetí nejjasnější objekt na obloze. Stejně jako Měsíc, přirozená družice modré planety, odráží světlo. Stačí být ve správný čas na správném místě, zvednout hlavu a hledat. ISS ze všeho nejvíce připomíná letadlo, je ale mnohem dál a pohybuje se o tisíce kilometrů za hodinu rychleji.
