Jde o zemi, která si na vysokém stupni bezpečnosti zakládá. Přesto právě v Izraeli řeší katastrofální stav jediného atomového reaktoru. Má přes 1500 defektů a jeho konstruktér po poslední sérii testů žádá okamžité uzavření. Není to ale tak jednoduché. Stavba nového zařízení vyžaduje podpis země pod Dohodou o nešíření jaderných zbraní - a tedy odhalení, jak je na tom se svým jaderným programem.
Jaderné dilema Izraele: Nutně potřebuje reaktor, musí ale odkrýt svůj program
Jaderné výzkumné středisko u Dimony na jihu Izraele funguje už od roku 1963. Stáří se přitom začíná na přísně střeženém areálu projevovat. „Po intenzivních testech jsme dospěli k závěru, že 40 let je maximální doba pro používání jaderného reaktoru,“ uvádí spolutvůrce reaktoru Uzi Even, který je jedním z otců izraelského jaderného programu.
Nyní Even vyzývá vládu, aby okamžitě uzavřela reaktor, který je podle všeho nejdéle sloužícím zařízením svého druhu. Je sice mnohem menší než černobylský a fukušimský a leží daleko od velkých měst, přesto by radioaktivní únik znamenal katastrofu.
Izrael nicméně není schopen postavit reaktor sám – právě před půlstoletím mu pomohla Francie. Nyní by musel podepsat dohodu o nešíření jaderných zbraní – tím pádem by ale musel přiznat, anebo popřít jaderný arzenál.
Odhady ohledně izraelských jaderných hlavic se pohybují od 80 po 200 kusů. Podle spolutvůrce atomového reaktoru je tedy otázkou, zda by Izrael vůbec hypoteticky potřeboval další atomové zbraně.
Izrael pro svou energetickou spotřebu nevyužívá jádro, ale takřka výhradně fosilní paliva. A po zahájení těžby ohromných zásob zemního plynu pod mořským dnem se na tom v následujících letech nic měnit nebude.