Slovenským nemocnicím hrozí nedostatek léků, materiálu i přerušení dodávek elektřiny. Zařízení mají obří dluhy, které se za ně teď chystá zaplatit stát. Vyčlenit na to musí v přepočtu až 14 miliard korun. Slovensko k tomu už v minulosti přistoupilo třikrát. Současný kabinet v režii premiéra Roberta Fica slibuje, že tentokrát je to naposledy. Podle expertů není na vině málo peněz, ale vedení nemocnic neschopné ušetřit.
Slovensko mezi lety 2003 a 2011 uhradilo dluhy nemocnic za více než 32 miliard korun, státní zařízení jsou ale znovu v hlubokém minusu. Dluhy dosáhly ke konci loňska bezmála 550 milionů eur (14,9 miliard korun), což odpovídá více než třetině ročního rozpočtu tamního ministerstva zdravotnictví.
Oproti stavu v době posledního oddlužení před pěti lety stouply závazky na trojnásobek. „Obecným problémem je fakt, že náklady nemocnic nejsou v dostatečné míře pokryty výnosy od zdravotních pojišťoven. Nemocnice rovněž čelí skrytému dluhu v podobě nevyhovující infrastruktury, protože investice do této oblasti jsou z dlouhodobého hlediska poddimenzovány,“ uvedlo slovenské ministerstvo zdravotnictví. Značnou část nákladů prý tvoří výdaje na zaměstnance.
Letos tak Ficova vláda zaplatí za státní nemocnice dluhy ve výši téměř 12 miliard korun. Aby nešlo o nedovolenou podporu, vezme na sebe i nezaplacené faktury regionálních, často soukromých zařízení, za další dvě miliardy.
Více peněz na dluhy šlo jen za druhé vlády Mikuláše Dzurindy, tehdy však mířily do celého zdravotnictví, ne jen do nemocnic, upozorňuje Denník N.
„Nemyslím si, že by to byl problém, rozpočet s těmito penězi počítá,“ podotkl ministr zdravotnictví Tomáš Drucker (SMER-SD). K zaplacení dluhů by mohlo dojít v průběhu několika měsíců. Stát přitom přichází o peníze hned několikrát. Kromě generování dluhů totiž nemocnice často ani neplatí daně, sociální odvody nebo zdravotní pojištění.
Drucker už sestavil tým odborníků z ministerstev financí a zdravotnictví, který má určit, za jakých podmínek nemocnicím stát faktury zaplatí. Podle odborníků je největší problém v tom, že vedení nemocnic nikdo nemotivuje k šetření. Ředitelé vědí, že stát nakonec jejich dluhy zaplatí.
„Nyní se nevyplatí hospodařit efektivně, špatně hospodařící subjekty nečeká trest. Jsou si vědomy toho, že jsou velké, nenahraditelné a stát je v konečném důsledku oddluží. Musí přijít nějaký trest za to, že někdo špatně hospodaří. Konkurz, odprodej majetku, zavírání nemocnic, abychom se mohli přikrývat jen takovou peřinou, na kterou máme,“ zdůraznil analytik INEKO Dušan Zachar.
Analýzy přitom ukazují, že ve slovenském zdravotnictví je peněz dost, ale plýtvá se s nimi. Nemocnic je totiž moc a nakupují draze. Jen na obvazech a plenách by se dalo ušetřit ročně přes půl miliardy korun. „Na hlavu dáváme podobně – ne-li víc peněz jako Česká republika, ale výsledky zdravotnictví máme o mnoho horší než Česko. Je tu tedy obrovský prostor na zlepšení,“ konstatoval Zachar.
Slovenské zdravotnictví srážejí i korupční skandály. V poslední době média upozornila na nákup tomografu předražený možná až o třicet milionů korun nebo na smlouvy za 370 milionů, které státní pojišťovna uzavřela s firmami 77leté tety svého ředitele.
Peníze pak nestačí ani na samotnou péči o pacienty, což dlouhodobě kritizuje prezident Andrej Kiska. „Měsíce čekání, než se člověk dostane k odbornému lékaři, jsou – řekl bych – až hanbou pro moderní společnost,“ konstatoval Kiska.
Téma špatného stavu zdravotnictví, které čelilo aférám s předraženými nákupy techniky či protestům zdravotních sester, bylo jedním z hlavních témat kampaně před březnovými volbami. Strana SMER – sociální demokracie premiéra Fica dosadila v nové koaliční vládě na post ministra zdravotnictví manažera Tomáše Druckera, který dříve stál v čele Slovenské pošty.
