V Evropě cizincem. Britové si kvůli Brexitu mění své pasy za francouzské

Přesně 23. června Británie rozhodne, zda chce zůstat v Evropské unii, nebo jestli ze společenství po 43 letech vystoupí. Toto zásadní rozhodnutí se ale nebude týkat pouze Britů žijících přímo v království, ale i těch za hranicemi. A ti se obávají, co by případný odchod znamenal pro jejich každodenní životy. Stali by se totiž pro Evropskou unii cizinci a ona by s nimi tak i jednala.

Ve Francii žije přes dvacet let, vdala se za Francouze, se kterým má dva syny a vlastní jazykovou školu v Paříži. Přesto je pořád Britkou. Louise Garavagliaová se ale nyní rozhodla, že svůj britský pas odevzdá a zažádá si o francouzské občanství. „Jsou zde určitá rizika, která si nemůžete dovolit podstoupit, pokud je v sázce váš rodinný život i vaše živobytí,“ dodává.

A stejně to vidí i další Brit žijící od roku 1998 v Paříži, finanční poradce Paul Johnson-Ferguson. „Pokud Velká Británie opustí Evropskou unii, můžu taky dopadnout tak, že tady se mnou budou zacházet jako s každým jiným cizincem. Jeden nikdy neví,“ říká Johnson-Ferguson.

Nijak zvlášť netoužím po tom stát se Francouzem. Ale raději si zajistím své sázky, než abych riskoval.
Paul Johnson-Ferguson
Brit žijící ve Francii

V různých státech Evropské unie nyní žije zhruba 1,2 milionu Britů. A ne všichni ve Francii, odkud jsou předchozí dva příběhy. Nejvíce jich má španělskou nebo irskou adresu. Ale obavy mají stejné – jak by případný Brexit ohrozil jejich životní a pracovní podmínky. Nikdo z nich  neví, jaké by bylo jejich nové postavení.

Když opustíte klub, budete sami.
Emmanuel Macron

Neví to totiž ani politici. Práva zahraničních Britů k pobytu a práci, jejich přístup k důchodovému a zdravotnímu systému se totiž ještě nezačala vyjednávat. A je zde možnost, že by se britské straně nepodařilo současné výhody pro své občany při jednání s Bruselem zachovat.

Evropané chtějí Británii v EU víc než samotní Britové

Nejnovější francouzský průzkum v pěti unijních zemích vedle toho ukázal, že Evropané jsou více nakloněni Británii v Evropské unii než samotní Britové. Výsledky průzkumu vydala francouzská média: list Le Figaro, rozhlasová a televizní stanice RTL a zpravodajská televize LCI.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle společnosti TNS jsou nejrozpolcenější samotní Britové, z nichž 38 procent je pro setrvání v EU, 34 procent pro její opuštění a 28 procent není rozhodnuto. V dalších zemích, kde se od 4. do 14. dubna průzkum konal, bylo pro udržení Británie v unii 78 procent Němců, 67 procent Španělů, 59 procent Francouzů a 54 procent Poláků.

Příznivců Brexitu (odchodu Británie z EU) je nejvíce ve Francii (41 procent). V ostatních sledovaných zemích jich je mnohem méně: 13 procent v Německu a po sedmi procentech ve Španělsku a v Polsku.

Respondenti se také vyjadřovali k tomu, jaký výsledek v referendu očekávají. V Británii 40 procent věří, že zastánci pevného svazku s EU nakonec vyhrají, zatímco 26 procent předpovídá vítězství příznivců brexitu a 34 procent nemělo názor. Naopak více Francouzů – 52 procent – věří, že Britové si vyberou opuštění EU, oproti 48 procentům s opačným názorem. V Německu předpokládá britské udržení v unii 47 procent dotázaných, ve Španělsku 48 procent a v Polsku 44 procent. Opak očekává 38 procent Němců, 28 procent Španělů a 24 procent Poláků.

K otázce důsledků možného Brexitu se deset procent Britů domnívá, že hospodářská situace v unii by se v takovém případě mohla zlepšit. Naopak 38 procent předpovídá horší vývoj a 21 procent si myslí, že se nic nezmění. Optimistů je málo také v dalších zemích (dvě procenta v Německu, pět procent ve Španělsku, 14 procent ve Francii a čtyři procenta v Polsku).

Těch, kteří očekávají zhoršení hospodářské situace v EU, pokud nastane Brexit, je v Německu 36 procent, 43 procent ve Španělsku, 33 procent ve Francii a 39 procent v Polsku. Zbytek předpokládá, že to vliv mít nebude (53 procent v Německu, 34 procent ve Španělsku, 53 procent ve Francii a 29 procent v Polsku), nebo nemá žádný názor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 1 hhodinou

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...