Děti i těhotné ženy. Turci poslali tisíce uprchlíků do válečné Sýrie, upozorňuje AI

Turecko od poloviny ledna vrátilo do válkou rozložené Sýrie několik tisíc uprchlíků. Tvrdí to lidskoprávní organizace Amnesty International (AI). Její odborníci varují, že jakékoliv návraty z donucení jsou nezákonné. Organizace má prý důkazy, že Ankara nerespektuje dohodu s Bruselem. Od pondělí mají být z Řecka do Turecka vraceni někteří uprchlíci. OSN požaduje, aby byla nejprve garantována jejich ochrana. Chce mít rovněž přístup do Turecka.

Turci vyhánějí od poloviny ledna denně velké skupiny syrských běženců. Každá z nich čítá kolem stovky mužů, žen i dětí, uvádí AI, která má k dispozici výpovědi svědků z turecké provincie Hatay, kde jde prý o veřejné tajemství.

Nucené návraty syrských uprchlíků jsou nezákonné podle tureckého, unijního i mezinárodního práva, upozorňuje lidskoprávní organizace.

AI: Turecko ve skutečnosti není bezpečná země

„Vedoucí představitelé EU ve své zoufalé snaze utěsnit hranice svévolně ignorují jasná fakta: Turecko není bezpečná země pro syrské uprchlíky a každým dnem je to horší,“ prohlásil ředitel Amnesty International pro Evropu a střední Asii John Dalhuisen.

Dětský uprchlík
Zdroj: ČTK/AP/Darko Vojinovic

Ankara vinu odmítá. Turečtí politici už dříve zdůrazňovali, že nebudou vracet Syřany do oblastí konfliktu.

Podle nové dohody by měli být do Turecka vraceni Syřané připlouvající na řecké ostrovy. Už v pondělí by mělo být posláno zpět na 500 utečenců. Podle AI hrozí těmto lidem nebezpečí.

„Zdá se velmi pravděpodobné, že Turecko vrátilo do Sýrie v posledních sedmi až devíti týdnech několik tisíc uprchlíků. V případě, že vše půjde podle plánu, existuje velmi reálné riziko, že některé z těch, které EU pošle zpět do Turecka, budou mít stejný osud,“ podotkl Dalhuisen.

Podle svědků poslali Turci zpět do vlasti mimo jiné tři děti bez rodičů nebo těhotnou ženu v osmém měsíci. „Rozsah a nelidskost těchto nucených návratů je skutečně šokující. Turecko by s tím mělo okamžitě přestat,“ konstatoval Dalhuisen.

Příjezd běženců na řecké území
Zdroj: ČTK/AP

Některým Syřanům je prý odpíráno právo na registraci

Mnozí z těch, kteří byli vráceni do vlasti, byli neregistrovaní běženci, podle AI ale nejsou výjimkou ani případy, kdy šlo o registrované utečence, případně lidi, kteří neměli dokumenty. Podle organizace navíc turecké úřady na jihu země znemožňují části Syřanů se řádně registrovat – to je přitom nutné k získání přístupu k základním službám, jako je zdravotní péče.

AI hovořila se syrskou rodinou, která se v provincii Hatay odmítla registrovat ze strachu, že bude poslána zpět do válkou rozvrácené země.

V současné době žije v okruhu dvaceti kilometrů kolem turecké hranice asi 200 tisíc vysídlených Syřanů. Podle humanitárních pracovníků jsou podmínky v provizorním táboře tristní – lidé se musejí obejít bez čisté vody a kanalizace. Někteří lidé byli z tábora uneseni a bylo za ně požadováno výkupné.

Přísnější turecká politika na hranicích mění pravidla hry. Pašeráci nyní požadují zhruba tisíc dolarů za převedení do Turecka.

Turci prý po některých běžencích dokonce střílí

„Během několika posledních měsíců Turecko zavedlo vízovou povinnost pro Syřany, kteří přiletí do Turecka letadlem, zapečetilo své pozemní hranice se Sýrií a střílí po lidech, kteří se je snaží překročit,“ kritizoval Ankaru Dalhuisen. „Byli jsme svědky, jak se z Evropy stává pevnost. Nyní vzniká pevnost v Turecku,“ dodal zástupce AI. Zákon o vracení uprchlíků do Turecka v pátek projedná řecký parlament.

Situace na syrsko-tureckých hranicích je nepřehledná a chaotická. Máme informace, že ke střelbě dochází, dokonce, že Turci odmítají vpustit Syřany na své území. Turecko by mělo dělat daleko daleko více.
Lucie Sládková
ředitelka pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci

Příliv běženců na starý kontinent stále neutichá. Turecko za první čtvrtletí letošního roku zabránilo 22 547 nelegálním migrantům dostat se do Řecka, uvedla ředitelka pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková. „Řecko ale za tu stejnou dobu přijalo 150 703 osob. To znamená, že hranice je stále propustná. Na tureckých plážích převaděči stále posílají čluny,“ konstatovala Sládková s tím, že Turkům se podařilo za tři měsíce zadržet 52 pašeráků lidí. „Vzhledem k těm počtům a obrovskému byznysu je to skutečně málo,“ dodala.

Mezitím roste také počet migrantů ze severní Afriky, kteří přijíždějí do Itálie. „Myslím, že je to vyhledávání staronové trasy, jak se dostat do Evropské unie, když se zavřela balkánská trasa,“ poznamenala Sládková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 27 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 38 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...