Turecko od poloviny ledna vrátilo do válkou rozložené Sýrie několik tisíc uprchlíků. Tvrdí to lidskoprávní organizace Amnesty International (AI). Její odborníci varují, že jakékoliv návraty z donucení jsou nezákonné. Organizace má prý důkazy, že Ankara nerespektuje dohodu s Bruselem. Od pondělí mají být z Řecka do Turecka vraceni někteří uprchlíci. OSN požaduje, aby byla nejprve garantována jejich ochrana. Chce mít rovněž přístup do Turecka.
Děti i těhotné ženy. Turci poslali tisíce uprchlíků do válečné Sýrie, upozorňuje AI
Turci vyhánějí od poloviny ledna denně velké skupiny syrských běženců. Každá z nich čítá kolem stovky mužů, žen i dětí, uvádí AI, která má k dispozici výpovědi svědků z turecké provincie Hatay, kde jde prý o veřejné tajemství.
Nucené návraty syrských uprchlíků jsou nezákonné podle tureckého, unijního i mezinárodního práva, upozorňuje lidskoprávní organizace.
AI: Turecko ve skutečnosti není bezpečná země
„Vedoucí představitelé EU ve své zoufalé snaze utěsnit hranice svévolně ignorují jasná fakta: Turecko není bezpečná země pro syrské uprchlíky a každým dnem je to horší,“ prohlásil ředitel Amnesty International pro Evropu a střední Asii John Dalhuisen.
Dětský uprchlík
Ankara vinu odmítá. Turečtí politici už dříve zdůrazňovali, že nebudou vracet Syřany do oblastí konfliktu.
Podle nové dohody by měli být do Turecka vraceni Syřané připlouvající na řecké ostrovy. Už v pondělí by mělo být posláno zpět na 500 utečenců. Podle AI hrozí těmto lidem nebezpečí.
„Zdá se velmi pravděpodobné, že Turecko vrátilo do Sýrie v posledních sedmi až devíti týdnech několik tisíc uprchlíků. V případě, že vše půjde podle plánu, existuje velmi reálné riziko, že některé z těch, které EU pošle zpět do Turecka, budou mít stejný osud,“ podotkl Dalhuisen.
Podle svědků poslali Turci zpět do vlasti mimo jiné tři děti bez rodičů nebo těhotnou ženu v osmém měsíci. „Rozsah a nelidskost těchto nucených návratů je skutečně šokující. Turecko by s tím mělo okamžitě přestat,“ konstatoval Dalhuisen.
Příjezd běženců na řecké území
Některým Syřanům je prý odpíráno právo na registraci
Mnozí z těch, kteří byli vráceni do vlasti, byli neregistrovaní běženci, podle AI ale nejsou výjimkou ani případy, kdy šlo o registrované utečence, případně lidi, kteří neměli dokumenty. Podle organizace navíc turecké úřady na jihu země znemožňují části Syřanů se řádně registrovat – to je přitom nutné k získání přístupu k základním službám, jako je zdravotní péče.
AI hovořila se syrskou rodinou, která se v provincii Hatay odmítla registrovat ze strachu, že bude poslána zpět do válkou rozvrácené země.
V současné době žije v okruhu dvaceti kilometrů kolem turecké hranice asi 200 tisíc vysídlených Syřanů. Podle humanitárních pracovníků jsou podmínky v provizorním táboře tristní – lidé se musejí obejít bez čisté vody a kanalizace. Někteří lidé byli z tábora uneseni a bylo za ně požadováno výkupné.
Přísnější turecká politika na hranicích mění pravidla hry. Pašeráci nyní požadují zhruba tisíc dolarů za převedení do Turecka.
Turci prý po některých běžencích dokonce střílí
„Během několika posledních měsíců Turecko zavedlo vízovou povinnost pro Syřany, kteří přiletí do Turecka letadlem, zapečetilo své pozemní hranice se Sýrií a střílí po lidech, kteří se je snaží překročit,“ kritizoval Ankaru Dalhuisen. „Byli jsme svědky, jak se z Evropy stává pevnost. Nyní vzniká pevnost v Turecku,“ dodal zástupce AI. Zákon o vracení uprchlíků do Turecka v pátek projedná řecký parlament.
Situace na syrsko-tureckých hranicích je nepřehledná a chaotická. Máme informace, že ke střelbě dochází, dokonce, že Turci odmítají vpustit Syřany na své území. Turecko by mělo dělat daleko daleko více.
Příliv běženců na starý kontinent stále neutichá. Turecko za první čtvrtletí letošního roku zabránilo 22 547 nelegálním migrantům dostat se do Řecka, uvedla ředitelka pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková. „Řecko ale za tu stejnou dobu přijalo 150 703 osob. To znamená, že hranice je stále propustná. Na tureckých plážích převaděči stále posílají čluny,“ konstatovala Sládková s tím, že Turkům se podařilo za tři měsíce zadržet 52 pašeráků lidí. „Vzhledem k těm počtům a obrovskému byznysu je to skutečně málo,“ dodala.
Mezitím roste také počet migrantů ze severní Afriky, kteří přijíždějí do Itálie. „Myslím, že je to vyhledávání staronové trasy, jak se dostat do Evropské unie, když se zavřela balkánská trasa,“ poznamenala Sládková.
GALERIE
uprchlíci