Nový trend mezi uprchlíky: křest jako spása, nebo cesta k azylu?

Stále více uprchlíků v Německu se nechává pokřtít. Tamní farnosti evidují stovky žádostí o konverzi. Co je za tímto fenoménem? Někteří si tím plní celoživotní přání, neboť jejich původní krajina náboženskou odlišnost tvrdě trestá. U jiných zase převládají pragmatičtější důvody – snaha zvýšit šance na získání azylu.

„Teď začíná můj nový život,“ říká pětadvacetiletý Benjamin krátce po posvátném ponoření. V jeho domovině by mu naopak za podobný čin hrozila smrt. Své rozhodnutí přijmout většinové náboženství v nové zemi nebere jako závazek, ale jako počátek lepší, svobodné etapy.

Pro takto výjimečný okamžik v životě Benjamina posloužily poněkud zvláštní kulisy bazénu v Hamburku. Jemu podobní v tom ale nevidí problém. Zdejší evangelická farnost odhaduje, že jen letos pokřtí přes 600 běženců.

Otázku osobního vztahu k víře ale mohou přehlušit i ryze zištné důvody. Ostatně konverze může udělení azylu výrazně pomoci. Právě křesťané perzekvovaní v zemi jejich původu patří u německých úřadů mezi nejvíce zohledňované skupiny.

Nový domov, nová víra. Spása, či vypočítavost? (zdroj: ČT24)

Kdo je ve víře upřímný?

Během posuzování žádosti o azyl padají otázky například na deset přikázání nebo počet dní, které dělí Velikonoce a Svatodušní svátky. Na to, jak rozptýlit pochyby o motivaci migrantů ke konverzi, ale mají stát a církev jiný pohled. „Víra není jen o zkoušení z určitých znalostí. Mnohem relevantnější je podle mě například otázka, jak budete vírou osobně žít,“ tvrdí Anette Kurschupová z rady evangelické církve v Německu.

Farnosti pořádají vlastní kurzy, kde se snaží zjistit, jak vážně to běženci s vírou myslí. Někteří z pastorů žadatele o křest posuzují i několik měsíců. O prvotních motivech zlepšit šance na azyl si prý nedělají iluze, příval zájemců je přesto těší. „Řeknou, že sem přišli kvůli pasu, ale že pak doopravdy našli zaujetí ve víře a Kristu,“ říká pastor Albert Babajan.