Řecká policie začala odvážet migranty od makedonské hranice. Skopje už pouští do země jen běžence ze Sýrie a Iráku, kteří mají platné doklady vydané ve svých domovských zemích. S narůstajícím počtem běženců ale v Řecku roste napětí - Atény je nemohou pouštět dál ani vracet do Turecka.
Makedonie už pouští do země pouze Syřany a Iráčany, ostatní považuje za ekonomické migranty. Podle odhadů je na hranici přes tisíc lidí, kteří nemůžou pokračovat v cestě. Dvě stovky uprchlíků se usadily na železniční trati – šlo hlavně o Afghánce, protestující proti tomu, že už nejsou pouštěni dál.
„Policista mi řekl: Stůj, teď je pro tebe hranice zavřená. Nevím, co teď můžu dělat. Je to problém, protože jsme čtyři rodiny, každý má malé dítě - počasí je teď pro všechny velmi chladné,“ konstatoval jeden z afghánských běženců. Ještě před rozedněním na místo dorazili policisté a autobusy, které nabraly stovky lidí a zamířily na jih.
„Zda člověk má, nebo nemá právo na mezinárodní ochranu, je možné říci až během azylového řízení, na které má každý právo na základě mezinárodních smluv. Uprchlíky nelze takto paušálně odmítat,“ kritizovala rozhodnutí Makedonie Šárka Antošová z Amnesty International.
Syřané a Iráčané navíc musí mít platné doklady ze své vlasti. „Pro některé lidi je nereálné si doklady zajistit. Někteří utíkali a nevzali si je, nebo jim nebyly vydány. Řada lidí o ně také během cesty přijde,“ konstatovala Antošová.
- Od začátku roku přišlo do Makedonie více než 83 tisíc migrantů, pouhých dvacet z nich ale požádalo v zemi o azyl.
Řecko se obává nárůstu počtu utečenců
Řecko tvrdí, že Makedonie porušuje dohodu, podle níž mají nejméně do začátku března zůstat hranice na balkánské cestě pro uprchlíky z Afghánistánu, Sýrie a Iráku otevřené. Podle agentury pro ochranu vnějších hranice Evropské unie (Frontex) je navíc prakticky nemožné, aby se běženci, kteří nemohou očekávat udělení azylu, vraceli do Turecka.
Utečenci se tak hromadí v Řecku. V Aténách čekají další tisíce lidí, pro které ztrácí smysl směřovat dál na sever. Ubytovací kapacity jsou nedostatečné a úřady začínají zvažovat umístění běženců ve sportovních areálech po celé zemi.
Země si už stěžovala u předsedajícího Nizozemska, že Unie není schopná zabránit zemím na balkánské cestě, aby blokovaly proud uprchlíků.
V samotném Řecku začínají fungovat takzvané hotspoty, kde se mají běženci registrovat. Podle Antošové je ale hlavní, aby si země EU začaly přebírat běžence na základě kvót a aby odstartovala azylová řízení. „Jinak Řecko pod náporem zkolabuje. Není možné, aby většina lidí, kteří přicházejí do Unie, byla blokována v Řecku,“ zdůraznila specialistka na migraci.
Příval běženců se snaží omezit i další státy na balkánské trase
Vůči migrantům postupně přitvrzují i další země. Slovinsko oznámilo, že nasadí na hranice armádu, která bude spolupracovat s policií při prověřování běženců. Od říjnového uzavření maďarské hranice prošlo Slovinskem zhruba půl milionu migrantů.
Rozhodnutí o nasazení armády přišlo poté, co Rakousko oznámilo, že nechá přes své území projít maximálně 3200 uprchlíků denně a výrazně sníží počet přijímaných žádostí o azyl.
Vysoký komisař pro OSN Filippo Grandi přitom varoval, že uzavírání hranic na balkánské trase vede k chaosu: „S každým týdnem se nějaká nová země v Evropě začíná soustředit na odmítání uprchlíků než na zvládání migračního proudu a práce na společném řešení.“
Příliv utečenců mezitím nepolevuje a Evropa očekává další zesílení migračního proudu s příchodem jara. Jen v úterý ráno dopravil trajekt do Atén z řeckých ostrovů dalších 1250 lidí. Podle Mezinárodní organizace pro migraci už tento rok dorazilo do Řecka a Itálie přes 100 tisíc lidí. Více než 400 jich během cesty zahynulo nebo zmizelo.
