Ukrajinský parlament neodvolal vládu premiéra Arsenije Jaceňuka. Pro usnesení o vyslovení nedůvěry hlasovalo 194 poslanců, k pádu kabinetu by ale byla zapotřebí nadpoloviční většina 226 z celkem 450 zákonodárců. Ještě předtím ale sněmovna vyjádřila 247 hlasy s prací vlády nespokojenost. K rezignaci Jaceňuka už během dne vyzval i prezident Petro Porošenko.
„V parlamentu vznikla paradoxní situace: poslanci označili práci vlády za neuspokojivou, ale nedokázali ji odvolat,“ napsala ruská agentura TASS. „Sněmovna pokazila odvolání vlády,“ zdůraznila ukrajinská agentura Unian. Někteří poslanci během hlasování o nedůvěře opustili sál, aby pomohli kabinetu situaci přečkat.
Ke změně vlády, která prochází krizí a se kterou je nespokojeno 70 procent Ukrajinců, dnes vyzval sám prezident Petro Porošenko. Nový kabinet by měl vzniknout na základě dosavadní prozápadní parlamentní většiny, na nové volby nemá Ukrajina podle hlavy státu čas.
Prezidentův mluvčí Svjatoslav Ceholko na Twitteru napsal, že Porošenko je o potřebě Jaceňukovy demise přesvědčen. „V zájmu obnovení důvěry ke státní moci prezident vyzval k odchodu generálního prokurátora (Viktora Šokina) i premiéra,“ uvedl Ceholko.
Prokurátor Šokin, který čelí kritice kvůli pomalému boji proti korupci, vzápětí nabídl svou demisi. Oficiální oznámení jeho konce v úřadu ale zatím nezaznělo.
„Výsledky hlasování formálně nevedly k odstoupení vlády, ale i tak předvedly, že tato vláda nemá podporu parlamentu, nedokáže prosazovat zákony,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu prezidentské strany Blok Petra Porošenka Jurij Lucenko. V rozpravě vyčetl vládě, že jen brání své prebendy, ale nic nedělá a v zemi se nic nemění.
Podle listu Ukrajinska pravda k Jaceňukovu přežití pomohli i poslanci Opozičního bloku, kteří opustili jednací sál. V rozpravě přitom jeden z předáků této formace mával pouty a požadoval všechny ministry zavřít do vězení. Opoziční blok vznikl na základě Strany regionů proruského prezidenta Viktora Janukovyče, svrženého v únoru 2014.
Pro pád vlády nehlasovali ani poslanci Jaceňukovy strany Lidová fronta, která je druhou nejsilnější ve čtyřčlenné vládní koalici. Strana bývalé premiérky Julije Tymošenkové oznámila, že z vlády stahuje svého jediného ministra.
Vláda, která také čelí separatismu na východě země, sice úspěšně restrukturalizovala státní dluh, ale její reformy jsou nedostatečné a hrubý domácí produkt předloni klesl o skoro sedm procent a loni o 10 procent. Ukrajinská hřivna přišla o dvě třetiny své hodnoty, což vedlo k inflaci ve výši 43 procent v loňském roce a prudkému oslabení kupní síly Ukrajinců.
„Jaceňuk zklamal nejen Ukrajince, ale neuspokojil ani očekávání Západu,“ řekl analytik Mykola Davyďuk. „Úřady utiskují podnikatele jako by se nic nestalo, celnice kradou jako by se nic nestalo. Sliboval bojovat proti korupci, ale nic se nestalo,“ dodal.
Jaceňukův kabinet nedávno opustil ministr hospodářství Aivaras Abromavičius s tím, že okolí prezidenta je zasaženo korupcí. „Obvinění směřovalo k předsedovi parlamentní frakce Bloku Petra Porošenka, který byl obviněn z toho, že se snaží na ministerstvo hospodářství prosadit své lidi do vysokých pozic,“ připomněl Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů.
V pondělí se rozloučil také náměstek generálního prokurátora Vitalij Kasko. „Vedení prokuratury změnilo úřad v doménu korupčníků a zájmových skupin. Jakýkoli pokus změnit situaci je v zárodku potlačen,“ prohlásil Kasko.
Uvedl také, že generální prokuratura je „mrtvý orgán, v jehož nezávislost už nikdo nevěří“. Podle Beneše je to realita. Vybudování nezávislého státního zastupitelství považuje za jeden z klíčových bodů. „Ukrajina se stále pohybuje v režimu, který jsme znali ještě z doby před převratem, prokuratura je nástrojem moci vlády,“ poznamenal výzkumný pracovník.
Mezinárodní měnový fond (MMF) loni Ukrajině slíbil, že během příštích pěti let jí poskytne finanční podporu ve výši 17,5 miliardy dolarů (423,9 miliardy korun). Zatím ale bylo vyplaceno jen 6,7 miliardy dolarů. Od října Kyjev čeká na dalších 1,7 miliardy, tuto částku ale MMF pozastavil do vyřešení vládní krize.
