Intenzivní ruské nálety v Sýrii ohrožují mírové rozhovory v Ženevě, varoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Rusko podle něj útočí hlavně na opoziční skupiny, nikoli na radikály. Moskva nyní pomáhá režimu Bašára Asada v ofenzivě u měst Aleppo a Dará. Podle aktivistů z organizace SOHR zabily ruské údery v uplynulých dnech na dvě desítky civilistů, k Turecku se kvůli bojům vydaly další desítky tisíc uprchlíků.
Syrská armáda už dobyla s pomocí ruského letectva a Hizballáhu vesnici Atmán ležící pouhé dva kilometry od jihosyrského města Dará – střediska stejnojmenné provincie, kterou z velké části ovládá fronta An-Nusrá.
V minulých dnech se Asadovým silám podařilo získat také strategicky významné oblasti u severosyrského Aleppa - to ovládá z poloviny opozice a z poloviny armáda. Povstalci byli mimo jiné odříznuti od klíčové zásobovací cesty.
Syrská armáda se chystá obléhat Aleppo
Syrské armádní zdroje tvrdí, že se vojáci v nejbližších dnech pokusí obklíčit Aleppo ze západu. Z oblasti už uprchly desetitisíce lidí.
„NATO jednoznačně podporuje snahy o dojednání mírového řešení syrského konfliktu,“ zdůraznil generální tajemník Aliance. Intenzivní ruské útoky, mířící především na opoziční skupiny v Sýrii, podle něj úsilí o politické řešení podkopávají.
Posilování ruské vojenské přítomnosti v Sýrii podle Stoltenberga mění strategickou rovnováhu v regionu. „Proto vyzývám ke klidu, deeskalaci a politickému řešení,“ poznamenal.
Kreml: Diplomacie ano, Asadovi ale budeme pomáhat dál
Moskva ale odmítá, že by bránila urovnání konfliktu diplomatickou a politickou cestou. „Rusko vyvíjí úsilí k nalezení mírového a politického urovnání v Sýrii,“ konstatoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Zároveň ale zdůraznil, že Rusko hodlá i nadále poskytovat vojenskou pomoc syrské vládě v boji proti terorismu.
V Ženevě byly ve středu po necelém týdnu až do 25. února přerušeny syrské mírové rozhovory. Opozice žádala po Damašku ukončení bombardování civilistů a zlepšení humanitární situace v zemi, kde podle OSN žije asi 400 tisíc lidí v obléhaných městech.
Moskva ale zastavení náletů nepřímo odmítla. Šéf delegace syrské vlády navíc prohlásil, že opozice si klade podmínky, aby měla důvod z Ženevy odjet.
Napětí mezi Ruskem a Tureckem
Stoltenberg také kritizoval Rusko za to, že jeho letouny opakovaně narušují turecký vzdušný prostor. Ankara z toho Rusko obvinila naposledy minulý týden. Moskva naopak tvrdí, že Turci chystají invazi do Sýrie, což úřad tureckého premiéra odmítl.
Vztahy obou zemí se výrazně zhoršily především poté, co turecká armáda loni v listopadu sestřelila jeden z ruských bombardérů nad hranicí se Sýrií. Stroj podle nich i podle NATO narušil turecký vzdušný prostor, Rusové to ale popírají.
Kvůli pokračujícím bojům v Sýrií se daly do pohybu další desítky tisíc uprchlíků. Turecko oznámilo, že k jeho hranici dorazilo asi 15 tisíc lidí z oblasti kolem Aleppa. Podle premiéra Ahmeta Davutoglua je Ankara nenechá bez jídla a přístřeší; zatím ale není jasné, zda jim umožní vstup do země.
