Německo pošle do Řecka na pomoc při ochraně vnějších hranic Evropské unie dvě lodě spolkové policie a postupně až 100 policistů, kteří budou pomáhat v Egejském moři. Oznámil to německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v Hannoveru novinářům s tím, že lodě a první policisté by měli být vysláni 1. března.
Řecko je kvůli své geografické poloze obzvláště zatíženo migrací, proto si zaslouží pomoc dalších států Evropy, uvedl ministr, který se v pátek chystá do Atén, zároveň zdůraznil, že je potřeba, aby se všichni snažili vymáhat dodržování evropského práva. Pokud se bude moci Evropa spolehnout na Řecko, budou se také Řekové moci spolehnout na Evropu, dodal spolkový ministr.
De Maiziére rovněž vyzval další země, aby více pomohly Řecku a zvýšily své úsilí při společné ochraně vnějších hranic, zejména pak poskytly evropské agentuře Frontex další personál.
Řecko je kvůli své poloze nejvíce zatíženo masivním přílivem uprchlíků, kteří od loňska míří do Evropy zejména ze Sýrie zmítané občanskou válkou. Za loňský rok do Řecka po moři připlulo na 820 000 lidí, většina z nich míří dál do západní Evropy, hlavně do Německa. Loni do Německa přišlo podle oficiálních statistik takřka 1,1 milionu migrantů.
Poslankyně a předsedkyně parlamentního podvýboru pro migraci Helena Langšádlová (TOP 09) v pořadu Interview ČT24 konstatovala, že řešení migrační krize musí být v této chvíli evropskou prioritou. „Jednou se nás budou děti ptát, co jsme dělali v migrační krizi, kdy hrozil rozpad schengenu, rozpad Evropské unie. Vy jste financovali – a teď nechci být zlá – žabí přechody, genderové konference? To byla priorita? Já mám silný vztah k přírodě, ale v tuto chvíli to priorita není,“ zdůranila.
Langšádlová hovořila rovněž o případných opatřeních proti Řecku, které je součástí schengenského prostoru a není schopno tuto hranici zajistit. „Pokud některý ze států neplní své povinnost v rámci této smlouvy (byť chápu, že vnější hranice Řecka je opravdu velmi komplikovaná), tak se zkrátka ta hranice posouvá blíže k tomu jádru. Pokud by Řecko nebylo schopno akceptovat toto nařízení – a takové signály tu jsou – a protestovalo by proti jeho přijetí, tak jsem přesvědčena, že, bohužel, nemůže být součástí schengenského prostoru. (…) Ne všechny státy budou ochotny na toto opatření přistoupit, mezi nimi pravděpodobně i Řecko. (…) Bylo by to velmi závažné rozhodnutí a znamenalo by to postupné odloučení Řecka od Evropské unie,“ soudí místopředsedkyně TOP 09.
