Příznivce Islámského státu mohlo během roku 2015 čekat na sociálních sítích nepříjemné překvapení. Po útocích na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo se na profily sympatizantů IS zaměřil Facebook, Twitter i hackerské hnutí Anonymous. Několik tisíc smazaných závadných účtů a útoků na webové servery IS pak následovaly i změny v bezpečnosti a kontrole obsahu na sociálních sítích.
Smazané účty i blokování profilů – internet bojuje s terorismem a nenávistným obsahem
Změny postihly jak uživatele, kteří se hlásili mezi příznivce extremistických organizací, tak i ty, kteří šířili obsah porušující pravidla komunikace. Největší sociální síť Facebook, kterou denně navštíví přes miliardu lidí, dosud spoléhala hlavně na nahlašování závadných příspěvků právě samotnými uživateli. Na nedokonalost přístupu ovšem poukázala kritika z Německa. Ani po jejich stížnostech totiž nebyl závadný obsah odstraňován.
Otázku nenávistných příspěvků řešila se zakladatelem této sociální sítě, Markem Zuckerbergem, přímo německá kancléřka Angela Merkelová. Mluvčí Facebooku Tina Kulowová pak v reakci na stížnosti potvrdila, že budou nyní v Německu blokovat mnohem více kontroverzních obsahů.
Za rychlejší odhalení projevů nenávisti na internetu, jejich efektivnější odstranění a lepší mechanismus ochrany obětí se postavila také eurokomisařka Věra Jourová. Sociální sítě označila za prostředí, ve kterém snadno dochází k šíření propagandy a extrémních názorů.
Jasnější pravidla, jak bude blokovat účty extremistům
Facebook zdaleka nebyl jediný, kdo začal obsah více kontrolovat. Hnutí Anonymous vyhlásilo bezprostředně po lednových útocích v Paříži kybernetickou válku terorismu. Z provozu pak vyřadilo několik webových serverů islamistických organizací a své příznivce na Twitteru vyzvalo, aby jim hlásili i profily sympatizantů IS na sociálních sítích. Po listopadových útocích pak hnutí vyřadilo z provozu kolem 20 tisíc účtů, které na sociálních sítích podporovaly právě Islámský stát.
Náročnost boje proti terorismu na internetu ale dokládá i studie amerického Brookings Institute. Ten v březnové zprávě uvedl, že například Islámský stát během roku 2014 provozoval na Twitteru nejméně 46 tisíc účtů, přičemž zhruba pětina z nich tweetovala v angličtině.
obrázek
Během prosince 2015 reagoval na rostoucí požadavky politiků a dalších, kteří poukazují na to, že islamističtí extremisté používají sociální sítě ke své propagandě a k náboru nových členů také Twitter. Konkrétnější pravidla pro boj s nenávistným obsahem zveřejnil na svém blogu a zdůraznil, že ani tato sociální síť nebude dále tolerovat obtěžující chování, zastrašování nebo chování, které nabádá k umlčování jiných uživatelů, ani příspěvky vyhrožující násilím nebo ty, které násilí podporují.
Změny postihly i messengery
Sociální sítě ovšem nejsou jediným nástrojem extremistické propagandy. Příznivci samozvaného Islámského státu si oblíbili také komunikační nástroj Telegram, který zdarma posílá kompletně šifrované zprávy. Rovněž umožňuje při posílání zprávy nastavit její automatické smazání. Právě skrz tento komunikační kanál džihádisté oznámili útoky v Paříži a likvidaci ruského letadla nad Sinajem. Správci této platformy po 13. listopadu 2015 prověřili na více než 160 podezřelých kanálů, které šířily extremistickou propagandu.
Telegram ale není jediným neobvyklým způsobem komunikace. Pařížští útočníci se mohli dorozumívat i za pomoci herní konzole PlayStation. Populární jsou v tomto ohledu rovněž služby jako Whatsapp, který umožňuje bezplatné posílání textových zpráv a podobnou aplikaci Signal.
6 minut
Jak změnil útok na Charlie Hebdo média?
