Periodická soustava se rozrostla o čtyři nově objevené chemické prvky, které doplnily její dosud neúplnou sedmou řadu. Rozhodla o tom Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii (IUPAC), která objevy vědců z USA, Ruska a Japonska prověřovala. Prvky zatím v tabulce figurují s provizorními jmény odvozenými od svého protonového čísla. Změna tabulky znamená, že všechny učebnice chemie na světě jsou nyní neaktuální.
Periodická tabulka se mění poprvé od roku 2011, kdy do ní přibyly prvky s protonovými čísly 114 a 116 pojmenované později flerovium a livermorium. Ty objevily spolupracující vědecké týmy z ruského Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy a z americké Národní Lawrencovy laboratoře v kalifornském Livermore.
Stejné týmy stojí za nejnovějším objevem prvků s protonovými čísly 115, 117 a 118, které zatím mají dočasné názvy ununpentium, ununseptium a ununoctium. Objev prvku s protonovým číslem 113 neboli ununtria připsala IUPAC japonským chemikům ze střediska Riken.
Čtveřice nových prvků vznikla laboratorně a ani jeden z nich se nenachází v přírodě. Jde ve všech případech o takzvané transurany.
Objevitelé prvků nyní budou moci navrhnout jejich trvalé pojmenování. IUPAC přitom trvá na tom, aby jména vycházela z mytologie, připomínala nějaké místo, zemi či významnou osobu. Tak tomu bylo i v případě posledních přírůstků: flerovium získalo jméno na počest fyzika Georgije Fljorova, livermorium připomíná sídlo americké laboratoře v Livermore a kopernicium, zařazené do tabulky v roce 2009, nese jméno slavného astronoma Mikuláše Koperníka.
Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev vypracoval první periodickou tabulku v roce 1869. Pořadí prvků založil na vzrůstajících atomových hmotnostech, podrobnosti ke každému prvku vypsal na speciálních kartičkách, které tabulku doplňovaly. Pro prvky, které předpokládal, nechal v tabulce mezery. Mendělejevův periodický zákon byl zprvu přijat se značnou skepsí, všeobecně byl uznán až s objevy gallia, skandia a germania, které Rus ve své tabulce předpověděl.
